„Jsem rád, že paní ministryně ministerstvo provětrala,“ zahájil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) bilanční schůzku s ministryní pro místní rozvoj Karlou Šlechtovou (nestr. za ANO). Nejvíce prostoru věnoval tématu čerpání evropských dotací. Zdůraznil, že díky Šlechtové se podařilo vyčerpat devadesát šest procent financí ze starých evropských fondů. Premiér ocenil i kroky v oblasti legislativy, obzvláště prosazení novely stavebního zákona, kterou kritizují ekologové. Za neúspěch označil neprosazení zákona o sociálním bydlení. Šlechtová na postu vystřídala Věru Jourovou (ANO) v říjnu 2014. Právě čerpání z evropských fondů a novelu stavebního zákona označil Sobotka při jmenování Šlechtové za priority resortu. Do odpovědnosti ministerstva spadají i regionální a bytová politika, veřejné zakázky nebo cestovní ruch.

„Jsem přesvědčen, že novela stavebního zákona znamená zjednodušení pro malé stavebníky i zrychlení pro velké stavby,“ uvedl Sobotka. Šlechtová ovšem potvrdila, že již pár měsíců po schválení novely připravuje ministerstvo zcela nový stavební zákon. „Novela stavebního zákona a další související novely způsobily chaos, který výstavbě nepomůže. Schvalování probíhalo ve velkém spěchu. Ani sama ministryně zřejmě neví, co přesně vzniklo,“ komentoval pro Deník Referendum Miroslav Patrik, předseda ekologického hnutí Děti Země.

„Paní ministryně chtěla proces schvalování staveb zjednodušit, k počtu povinných razítek však naopak ještě přibylo razítko Odborů územního rozvoje. Před investory se pak ministryně zhojila tím, že z rozhodování vyloučila veřejnost. Pokud chtěla spolky připomínkující povolení zkrotit, mohla povolit připomínkování například pouze spolkům místně příslušným,“ řekl Deníku Referendum předseda Strany zelených Matěj Stropnický, který na ministryni ocenil pouze její kompetentnost a schopnost v oblasti čerpání eurofondů. „Nedošlo k omezení práv občanů, protože práva občanů samozřejmě nezastávají pouze neziskové organizace, ale především obec. A obec je členem řízení v rámci každého získávání stavebního povolení,“ bránila se na tiskové konferenci Šlechtová.

Mezery v transparentnosti, hájení developerů

Dále premiér vyzdvihl pokrok v oblasti regionálního rozvoje, kdy se podařilo schválit program na restrukturalizaci Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje, nebo schválenou novelu zákona o pohřebnictví. „V pohřebnictví si ministryně vysloužila zelený puntík za oprášení dlouho opomíjeného tématu,“ potvrdil Deníku Referendum pražský zastupitel Jakub Michálek (Piráti). „Mezery má ale v transparentnosti a zadávání zakázek. A to ať jde o podporu prodloužení smlouvy o mýtném s firmou Kapsch za šest miliard, smlouvu pro IBM na EET od stolu za padesát milionů, či jedenáct zmařených milionů za veřejnou zakázku na Národní elektronický nástroj,“ dodal.

„Přirozeně jsme diskutovali i o otázce podpory cestovního ruchu,“ pokračoval Sobotka. Ministerstvo pro místní rozvoj podle něho uspělo v propagaci České republiky v zahraničí a do země se podařilo nalákat turisty z nových destinací. „Ministerstvo ani není schopno jednoduše uvést, jaké cestovní kanceláře pojištěné jsou a jaké nejsou. Rezort selhává v kontrole ilegálních cestovních kanceláří, přestože je upozorňujeme na konkrétní případy. Ministerstvo má na starosti tolik jiných věcí, že cestovní ruch je pro něj okrajová záležitost. Raději bychom spadali pod Ministerstvo průmyslu a obchodu,“ nesouhlasil pro Deník Referendum Jan Papež z Asociace cestovních kanceláří.

Neúspěchem podle premiéra je, že nebyly schváleny zákon o veřejných dražbách a zákon o sociálním bydlení. Za neschválení zákona o sociálním bydlení mohou podle Sobotky hlavně zástupci pravicové opozice. „Hlavním viníkem je právě ministerstvo pro místní rozvoj,“ nesouhlasí Stropnický, „účastnil jsem se ministerské komise a rezort hájil zájmy soukromých investorů a majitelů ubytoven, kteří se cítí být zákonem o sociálním bydlení ohroženi.“ Zájmy developerů prý částečně hájila i při diskusi o územním plánování Prahy, kdy se nakonec dohodli na mírnějších opatřeních pro velkoformátovou reklamu i právě pro developery, zejména co se týče energetické soběstačnosti a nakládání s vodou.

„Ministerstvu pro místní rozvoj se podařilo splnit většinu úkolů, které vyplývají z programového prohlášení,“ uzavřel konferenci Sobotka. Sérii bilančních schůzek započal v červenci, kdy se sešel s vedoucím resortu kultury Danielem Hermanem (KDU-ČSL) a zemědělství Marianem Jurečkou (KDU-ČSL). Ve středu 23. srpna následuje bilanční schůzka s ministrem pro lidská práva Janem Chvojkou (ČSSD), která se měla původně konat v pondělí. Přestože byla přesunuta, v pondělí ji v rozeslané tiskové zprávě kritizovala ODS. Výsledkem schůze premiéra Sobotky se členy vlády bude zářijová souhrnná zpráva, která zrekapituluje, jak velkou část programového prohlášení vláda splnila.