Rozpočtově neodpovědný Andrej Babiš

Saša Uhlová

Ministerstvo pro místní rozvoj se v připomínkovém řízení k zákonu o sociálním bydlení brání tomu, aby stát musel vynakládat finanční prostředky. Podobně se vyjadřuje i ministr financí, který se nově stal odborníkem na sociální integraci.

„A ať nejdřív ti lidi, kteří berou dávky, někteří čtyřicet tisíc, jdou do práce, ať ty děti jdou do školy a pak řešme sociální bydlení,“ uvedl koncem září ministr financí Andrej Babiš v rozhovoru pro server iDNES.cz. Není to Babišovo první vyjádření, které míří na sociálně vyloučené lokality. První letošní školní den byl při své návštěvě ve Varnsdorfu ještě otevřenější: „Byly doby, kdy všichni Romové pracovali. To co píší v novinách, ti blbečci, že tábor v Letech byl koncentrák, to je lež, byl to pracovní tábor. Kdo nepracoval, šup a byl tam,“ vyjádřil se Babiš po návštěvě romského ghetta.

Mohlo by se zdát, že se ministr a předseda hnutí ANO pouze důsledně veze na nové vlně anticiganismu, kterou můžeme sledovat od volební kampaně v krajských volbách. Skutečnost však bude možná prozaičtější.

Ministerstvo pro místní škudlení

Právě v těchto dnech končí vnější připomínkové řízení zákona o sociálním bydlení. Ve vnitřním připomínkovém řízení se k zákonu vyjádřilo i „Babišovo ministerstvo“ pro místní rozvoj. Nelíbí se mu, že by v souvislosti se zákonem měly být vyčleněné jakékoli prostředky na sociální práci. A úplně nejvíc pak to, že by za jeho realizaci odpovídalo také Ministerstvo financí. Na návrhu přitom Ministerstvo pro místní rozvoj samo spolupracovalo: výsledné podobě návrhu předcházela několikaměsíční jednání s Ministerstvem práce a sociálních věcí.

Jiří Klíma z Ministerstva pro místní rozvoj už v červnu letošního roku na setkání s bezdomoveckou platformou uvedl, že hlavní rozpory mezi oběma ministerstvy, které dosud brzdily přípravu zákona, zástupci resortů vyřešili. Foto Saša Uhlová, DR

Konkrétně pak požaduje, aby bylo v zákoně uvedeno, „že všechny personální dopady budou zajištěny v rámci stávajících personálních a platových limitů státního rozpočtu“. V návrhu zákona se totiž uvádí, že stěžejním nákladem jsou finanční prostředky určené na sociální práci ve výši 800 milionů korun. Města a obce by tak měla možnost získat zhruba dva tisíce sociálních pracovníků na provádění agendy sociálního bydlení. „Zásadně nesouhlasíme s navýšením jakéhokoliv dotačního titulu pro výkon sociální práce,“ píší k tomu z Ministerstva pro místní rozvoj s odůvodněním, že obce musí agendu sociální práce vykonávat ze zákona již nyní.

V místě, kde se zákon o sociálním bydlení zabývá svým uskutečněním v praxi, jazykem ministerských úředníků takzvanou implementací, se v návrhu zákona píše, že za „implementaci a vynucování nové právní úpravy bude odpovědné také Ministerstvo financí. „Ministerstvo financí: plnění finančních podmínek systému sociálního bydlení v oblasti provozně-technických dotací pro Ministerstvo pro místní rozvoj. Dále hraje roli při zajištění finančních prostředků na zavedení systému sociálního bydlení, úpravu rozpočtového výhledu a alokaci příslušných finančních prostředků.“

Tuto poměrně logickou podmínku, nutnou pro to, aby zákon skutečně fungoval, ale Ministerstvo pro místní rozvoj odmítá a požaduje ji vypustit. „Je v plné kompetenci Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva pro místní rozvoj vyčlenit si příslušné finanční prostředky v rámci svého limitu výdajů,“ uvádí ve svých připomínkách.

×