Bezdomovecká platforma jednala s ministryní

Saša Uhlová

Ve čtvrtek se na pražském Andělu sešli zástupci lidí bez domova s ministryní práce a sociálních věcí Michealou Marksovou a zástupcem ministerstva pro místní rozvoj Jiřím Klímou. Jednali o zákonu o sociálním bydlení.

Na pražském Smíchově se ve čtvrtek odpoledne sešli k jednání aktivní lidé bez domova s ministryní práce a sociálních věcí Michaelou Marksovou a ředitelem odboru politiky bydlení ministerstva pro místní rozvoj Jiřím Klímou. Iniciativa vzešla ze strany participativních skupin „Kruh naděje“ v Ostravě, „Hnutí za nové bydlení“ v Brně a „Chceme bydlet!“ v Praze. Zástupce ministerstev pozvali ke „kulatému chodníku“, protože, „kde není střecha, není ani stůl.“ Skupiny prosazují právo na bydlení pro každého. Ministryně mluvila o přípravě zákona a slíbila, že na podzim letošního roku by měl jít do vlády.

Jiří Klíma z ministerstva pro místní rozvoj její slova potvrdil s tím, že hlavní rozpory mezi oběma ministerstvy, které dosud brzdily přípravu zákona, během středečního jednání zástupci resortů vyřešili. Účastníci se dohodli, že se opět sejdou v obdobném formátu, aby je politici informovali, jak to s přípravou zákona vypadá a mohli diskutovat jeho podobou.

Participativní skupiny vydaly tentýž den prohlášení o sociálním bydlení. „Z naší každodenní zkušenosti víme, že zájmy lidí bez domova a vyloučených z bydlení se mohou rozcházet se zájmy některých aktérů zapojených do nastavování systému sociálního bydlení,“ píše se v prohlášení. Dále signatáři vyjadřují obavu, že jejich skutečné požadavky a potřeby nebudou reálně vyslyšeny a zůstanou z debaty vyloučeni.

Své požadavky proto shrnuli v bodech. Žádají, aby bylo bydlení dosažitelné pro každého bez rozdílů, přičemž azylové domy a ubytovny nepovažují za bydlení. Byty by podle požadavků měly být hygienicky nezávadné, neměly by být v ghettech a měly by mít základní vybavení. Sociální pracovníci by podle požadavků měli hájit zájmy nájemníků, nikoli majitelů. Svou činnost by měli směřovat k podpoře bydlení, nikoli ke kontrole svých klientů.

Další problematické body jsou podle prohlášení vysoké kauce a diskriminace na trhu s byty. Právo žádat o sociální byt by měl mít člověk podle participativních skupin i mimo své trvalé bydliště, například z důvodů sociálních vazeb, anebo zaměstnání. Dostupné a důstojné bydlení by měl podle nich garantovat stát.