Občanské organizace, mezi které patří Alternativa 50+, Platforma pro sociální bydlení, Český helsinský výbor, Vteřina poté a proFem, se obávají, že zákon o sociálním bydlení, který by měl v základních parametrech navazovat na loni v říjnu vládou schválenou koncepci sociálního bydlení, se stane součástí předvolebního boje a bude přijat v omezené, restriktivní podobě, kdy se bude týkat pouze některých skupin obyvatel.

Štěpán Ripka z Platformy pro sociální bydlení upozornil, že zaznívá čím dál více hlasů, které chtějí omezovat vstup do budoucího systému sociálního bydlení a co nejpřísněji nastavit kritéria fungování v tomto systému. „Myslíme si, že úspěšný systém má být posuzován právě z hlediska toho, kolik lidí udrží a ne vyloučí,“ uvedl Ripka.

Podle něho zákon o sociálním bydlení připravovaný Ministerstvem práce a sociálních věcí nemá podporu v rámci vládní koalice, především ze strany hnutí ANO. Štěpán Ripka se obává hlavně pozměňovacích návrhů v Poslanecké sněmovně.

„Sociální bydlení je jednak v programovém prohlášení a v koaliční smlouvě, ale všechny tři koaliční strany svorně také před volbami zákon o sociálním bydlení slibovaly,“ zdůraznil Štěpán Ripka a pokračoval: „Když dnes slyším z úst některých koaličních partnerů, že si počkají na návrh zákona a potom ho rozstřílí, tak se ptám, k čemu ta koaliční smlouva je.“

Sociální bydlení musí začleňovat, ne naopak, tvrdí organizace

Uvedené organizace také upozorňují na to, že s nevyhovujícím bydlením se v České republice potýká více skupin obyvatel, než se na první pohled zdá. Podle některých analýz jich může být až 1,5 milionu. Jedná se o rodiny s dětmi, osamělé seniory a seniorky, děti opouštějící ústavní péči, oběti domácího násilí, ale i občany a občanky, kteří se potýkají s dluhy. Občanské organizace zdůrazňují, že kvalitní zákon o sociálním bydlení může pomoci všem těmto skupinám.

„Více jak čtvrt milionu dětí žije v nevyhovujících bytových podmínkách. Vysoké náklady na bydlení mohou představovat jednu z překážek pro založení rodiny,“ přimněla socioložka Kateřina Kňapová z organizace Alternativa 50+. Michal Ďorď z organizace Vteřina poté, která usiluje o posilování práv dětí v ústavní a náhradní rodinné péči, k tomu dodal: „Až polovina dětí, které vyrůstají v ústavní péči, byla odtržena od rodiny z důvodu absence dostupného bydlení.“

Michal Ďorď se domnívá, že systém sociálního bydlení a jeho vhodné nastavení může nejen významným způsobem přispět k řešení situace vysokého počtu dětí v ústavních zařízeních, ale zároveň zachránit tisíce mladých lidí, kteří každoročně tato zařízení opouštějí a čelí hrozbě bezdomovectví.

Sociální bydlení může představovat i řešení problémů spojených s domácím násilím: „Z našich zkušeností víme, že ekonomická závislost na násilném partnerovi či partnerce a nejistota spojená s odchodem od něj pro oběť představuje velkou překážku,“ řekla Jitka Poláková z organizace proFem, která se tématem domácího násilí dlouhodobě zabývá, a doplnila: „Azylové domy nepředstavují dlouhodobé řešení, ani vyhovující podmínky pro rodiny jako takové.“

Podle Štěpána Ripky by cílem zákona o sociálním bydlení mělo být co nejvíce lidí začlenit a ne vyčlenit, bydlení by nemělo být odměnou, ale základním pilířem sociálního začleňování.

„Právo na bydlení je jedním ze základních lidských práv, bez kterého nemůžete být, protože člověk je tak uzpůsoben, že potřebuje mít to místo, kde může přežívat a mít své soukromí,“ zdůraznila Táňa Fischerová z Českého helsinského výboru.

Občanské organizace apelují na Ministerstvo práce a sociálních věcí a vládu, aby v připomínkovém řízení vzaly v potaz zájmy všech skupin, kterých se bude sociální bydlení týkat. Zákon o sociálním bydlení, k jehož přijetí se vláda zavázala ve svém programovém prohlášení, by měl jít podle legislativního plánu v březnu do připomínkového řízení. Na program jednání vlády by se měl dostat v červnu.