Na svém pondělním zasedání vláda schválila Koncepci sociálního bydlení. Koncepce měla být předložena již na konci roku 2014, její schválení tak přichází s téměř ročním zpožděním. Podle odborníků z Platformy pro sociální bydlení se však jedná o zásadní krok k řešení situace lidí v bytové nouzi.

„Je to obrovský úspěch vládní politiky a naplnění toho, co koaliční strany slibovaly. Měli jsme tu jasné předvolební deklarace, že bude posilněna role obcí, že budeme mít systém, který bude pomáhat lidem v bytové nouzi, nejenom těm bohatým, a že na sociální bydlení budou dostatečné finance a toto je velký krok k tomu, aby se tak opravdu stalo,“ komentuje schválení koncepce Štěpán Ripka z Platformy pro sociální bydlení.

„Koncepce vcelku jasně vymezuje prostředky nutné pro postupné zavádění systému sociálního bydlení a má proto potenciál být reálným řešením současné situace, kdy mnoho lidí nedosáhne na důstojné bydlení“, vysvětluje Jan Milota z Platformy. Jeho kolega Vít Lesák ho doplňuje: „Koncepce navíc také jasně rozděluje kompetence mezi obce a státní správu, pro obce to tedy znamená možnost konečně koncepčně plánovat rozvoj svých bytových politik a řešit situaci svých obyvatel, k čemuž doposud neměly dostatek nástrojů.“

Na řadě je zákon o sociálním bydlení 

Podle Štěpána Ripky nyní už nic nebrání tomu, aby Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo zákon o sociálním bydlení a vláda tak splnila jeden z důležitých bodů svého programového prohlášení. Věcný záměr zákona o sociálním bydlení měl být předložen v polovině letošního roku, paragrafované znění pak v prvním kvartálu příštího roku.

Součástí vládního usnesení je, že Ministerstvo práce a sociálních věcí nebude připravovat věcný záměr zákona o sociálním bydlení, ale rovnou předloží jeho paragrafované znění. Je tedy šance, že dodrží původní termín, do kterého měl být zákon připraven.

Ripka rovněž upozorňuje na možná úskalí zákona: „Jedno z rizik je, že sociální služba krizové bydlení bude považovaná za součást sociálního bydlení, což ale není, vláda to však dobře ví, sociální bydlení je bydlení v bytech,“ zdůrazňuje Štěpán Ripka.

A dodává: „Velké plus koncepce je, že konečně budeme vědět, co je sociální bydlení, protože je to tam definované, a teď se podle toho musí řídit integrovaný regionální operační program, takže celé financování sociálního bydlení z evropských peněz by mělo běžet podle koncepce.“

Podle Platformy pro sociální bydlení vydává v České republice téměř 300 tisíc lidí na bydlení více než 40 % svých čistých příjmů, většinou se jedná o osamělé rodiče a jednotlivce, polovina z nich žije v nájemních bytech.

Na ubytovnách, na kterých nejchudší lidé často končí, žije více než pět set důchodců, kteří dosáhnou na doplatek na bydlení, stovky jich ale platí ubytovny ze svého důchodu. Na ubytovnách v současné době vyrůstá také okolo pěti tisíc dětí. Celkový počet domácností, které žijí na ubytovnách a pobírají doplatek na bydlení je osmnáct tisíc.

Platforma pro sociální bydlení také upozorňuje na varovné trendy v této oblasti, počet domácností, které žijí v nájemních bytech a vynakládají na bydlení více než polovinu svého příjmu, stoupl od roku 2009 do roku 2013 o téměř polovinu na 155 tisíc. Počet domácností v nájemních bytech vydávajících minimálně 60 % svého příjmu na bydlení pak vzrostl téměř o dvě třetiny na 101 tisíc.