Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová v minulosti pracovala jako redaktorka časopisu Cosmopolitan později jako ředitelka pro styk s veřejností v obecně prospěšné společnosti Gender Studies. Do ČSSD vstoupila v roce 1997. Ze začátku působila jako komunální politička a také ve státní správě ve funkci ředitelky odboru rodinné politiky na Ministerstvu práce a sociálních věcí. Ministryní se stala jmenováním vlády Bohuslava Sobotky v lednu 2014. Premiér ji vybral poté, co se nominace vzdal z osobních důvodů Petr Krčál. V březnu 2015 byla na sjezdu zvolena místopředsedkyní strany. K rozhovoru s Michaelou Marksovou jsme se sešli minulý týden.

Připravujete další novelu zákona o hmotné nouzi. Počítáte v ní se snížením doplatku na bydlení. Provozovatelé ubytoven však v minulosti, když se výpočet doplatku změnil a rodiny tak dostaly méně peněz, výši nájemného nesnížili. Jak konkrétně chcete zabránit tomu, aby rodiny penězi určenými na jídlo neplatily za bydlení?

Co se týče snížení doplatku na bydlení - budeme navrhovat osmdesát procent normativu určeného pro byty s tím, že by se to mělo týkat nově uzavíraných smluv. Na technicko-legislativním řešení ale ještě pracujeme. Hlavním účelem je zabránit stěhování sociálně nejslabších sem a tam po republice za účelem na nich zbohatnout, přičemž obce nemají v tuto chvíli na přistěhování i desítek takových lidí na svoje území žádný vliv.

U rodin s dětmi je dlouhodobým cílem, aby na ubytovnách vůbec nebydlely. Ubytovny mají být pro všechny ubytováním přechodným, dočasným, a jen „v případech hodných zvláštního zřetele“. Úřad práce spolu s obecními úřady bude v tomto směru pracovat.

Cíl, aby rodiny s dětmi na ubytovnách nebydlely, je chvályhodný, ale zatím tam bydlí a už teď po novele z roku 2014 nemají dost peněz na jídlo. Jestli tam nově přicházet rodiny nemají, jak tomu připravovaná novela zabrání? Co bude dělat sociální odbor, když tam přijde rodina, která přišla o bydlení a nestačí jí dávky a příspěvky ani na nejlevnější ubytovnu? Když se dostanou na dražší ubytovnu, nebudou mít dost peněz na jídlo. Nemůže to nakonec dopadnout tak, že se budou děti rodičům odebírat?

My při novele úzce spolupracujeme s obcemi, a budeme ještě víc, novela k tomu bude ještě více zavazovat. Ne, odebírání dětí z těchto důvodů se opravdu nebojím. To bychom šli proti rozhodnutí nejvyššího soudu, to v žádném případě nelze. Počty dětí v ústavní péči rok od roku klesají.

Jaký je aktuální stav koncepce sociálního bydlení a samotného zákona? Kdy půjdou na vládu? Stíhá se zákon o sociálním bydlení předložit na jaře příštího roku, jak jste původně plánovali?

Stále si myslím, že se to stíhá, ale musí se k tomu ministerstvo pro místní rozvoj postavit pozitivně, a ne, že to bude negovat.

Proč se k návrhu staví odmítavě?

To se zeptejte jich.

Zdržení koncepce sociální bydlení, která měla jít na vládu už před rokem, je tedy důsledkem odmítavého postoje ministerstva pro místní rozvoj?

Zejména. My jsme jim teď vyhověli v tom, že uděláme studii dopadů, která se v této fázi nikdy nedělá, na druhou stranu, když jsme jí udělali nyní, u zákona se potom už třeba jenom doplní.

Můžete říct, do jaké míry v koncepci sociálního bydlení i zákonu o sociálním bydlení bude zohledněn požadavek obcí, které chtějí zasahovat do výběru lidí, jichž se sociální bydlení bude týkat?

Mělo by se týkat lidí, kteří bydlí na jejich území. Chceme po obcích, aby byly schopny zajistit dostupné bydlení lidem, kteří ho potřebují. Chtěla bych, aby obce byly konečným příjemcem peněz státu, ať už se jedná o doplatek či příspěvek na bydlení. Dohromady se jedná o třináct miliard za rok, což je šílená suma, která v tuto chvíli velice často končí v rukou nějakých soukromých majitelů.

Při zvyšování minimální mzdy nechceme válcovat zaměstnavatele

Jak jste spokojená s tím, že minimální mzda se příští rok zvýší o sedm set korun? Jak vysoké podle vás bude její navýšení v roce 2017? Je podle vás reálné, že vláda splní svůj závazek, jak požadují odbory, že do konce volebního období dosáhne minimální mzda úrovně čtyřiceti procent průměrné mzdy?

My nejsme vláda, která ty věci chce nějak extra válcovat, až na výjimky. Samozřejmě vidíme, že jestli má být minimální mzda v roce 2017 čtyřicet procent průměrné mzdy, mělo by se jednat přibližně o navýšení tisíc korun ročně, nicméně, raději jdeme cestou konsensu. Zaměstnavatelé tvrdili, že pustí jenom pět set korun, tak jsme tam dali něco mezi.

V roce 2017 to tedy může být opět sedm set korun?

Asi ano. Jak říkám, nechci udělat nějaký krok, aby odpor na druhé straně byl tak velký.

Snažíte se ještě i jinými cestami, než je zvyšováním minimální mzdy, bojovat s velmi nízkou cenou práce v České republice, například postupovat proti agenturám, které u nás často porušují zákoník práce?

Stát nástroj na zvyšování ceny práce má hlavně u minimální mzdy. Co se týče agentur, během čtrnácti dnů započne připomínkování novely právě na omezení pracovních agentur, aby byly opravdu tím, co bylo původně zamýšleno: že vyhledávají lidi, a dejme tomu, dočasně jim přidělují práci, ale nedělali z nich otroky, což se tu dělo doposud.

Je v tom návrhu také nějaká podoba kvót na agenturní pracovníky, o kterých se uvažovalo původně?

To jsme opustili. Uznala jsem, že když jsou nějaké sezónní vlny, říct jim pět procent, by bylo moc omezující, ale v ostatních bodech jsem ustupovat odmítla. Dodali jsme tam ještě jednu věc, na kterou nyní teprve doděláváme pravidla. Ukazuje se, že je tu velmi zneužitelný institut dohody o provedení práce. Jedná-li se o nějakou dočasně omezenou práci opravdu za méně peněz, je to v pořádku.