Od prvního května je nutnou podmínkou výplaty doplatku na bydlení obyvatelům ubytoven, kteří na něj mají nárok, souhlas dané obce. Obce a města u každého jednotlivého žadatele musí vyjádřit souhlas či nesouhlas s poskytnutím doplatku. Toto ustanovení je součástí novely zákona o pomoci v hmotné nouzi. „Hrozí, že pokud by pětina všech obyvatel ubytoven nedostala vyplacen doplatek na bydlení, na ulici se od června ocitne tisíc dětí a jejich rodin,“ uvedl Štěpán Ripka z Platformy pro sociální bydlení.

V zákoně nejsou uvedena přesná kritéria, na základě kterých obce mohou souhlas poskytnout či odmítnout. Tato pravomoc přísluší radě obce, ale vyhradit si ji může také zastupitelstvo. Obec je však vázaná tím, že své rozhodnutí musí odůvodnit.

V dopise, který všem starostům a starostkám rozeslala ministryně Michaela Marksová-Tominová, se uvádí: „V zákoně o pomoci v hmotné nouzi nejsou určena žádná kritéria, podle kterých mají obce určit, zda souhlas udělí či nikoliv a vzhledem k této nedostatečné zákonné úpravě je třeba především zdůraznit zásadu, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikly nedůvodné rozdíly.“

Otázka je, jak zajistit, aby rozdíly nevznikaly, když obce mohou postupovat dosti odlišně. Přezkum souhlasu obce bude probíhat v rámci přezkumu vlastního rozhodnutí o nepřiznání doplatku na bydlení, tedy krajským úřadem.

Obce navíc často ještě nemají zcela jasno, jak budou postupovat. Tisková mluvčí Magistrátu města Frýdek-Místek Jana Matějíková pro Deník Referendum uvedla: „V této chvíli vám nemohu ještě nic sdělit. Nemáme k tomu dostatek informací. Vedení města spolu s příslušnými odbory jedná, jak se k celé věci postavíme.“

V současné době nikdo neví, jak se obce zachovají, a nejde jen o to, zda s doplatkem na bydlení vyjádří souhlas či nesouhlas. Pokud obce neposkytnou svá závazná stanoviska Úřadu práce České republiky bezodkladně, hrozí, že žadatelům, kterým bude doplatek přiznán, nedorazí peníze včas a oni tak přijdou o své ubytování.

„Řada obcí může nové podmínky využít k tomu, aby se lidí z ubytoven na svém území zbavila. To však může vést k tomu, že se přesunou do obcí, kde budou mít ubytovny s volnými místy, načež i tam může nastat situace, že obci s přeplněnou ubytovnou dojde trpělivost a následující měsíc souhlas s doplatkem na bydlení žadatelům nevydají, takže na ulici skončí další lidé,“ upozorňuje Štěpán Ripka.

Obce mají sice vystěhovaným obyvatelům zajistit adekvátní ubytování, ale v praxi podle odborníků na bydlení spíše sáhnou k jednorázové pomoci, kterou mohou vyplatit, pokud takové ubytování nemají k dispozici.

Potřebná novela s problematickým souhlasem obce

Michaela Marksová-Tominová se ve svém dopise snaží starosty a starostky upozornit na dopady, které neudělení souhlasu s doplatkem bydlení může mít. Podle ministryně je nutné si uvědomit, že pokud obec souhlas s poskytnutím doplatku na bydlení neudělí, pak reálně hrozí, že se na jejím území budou zdržovat osoby bez přístřeší. „Je zřejmé, že neposkytnutím souhlasu nedojde k vyřešení sociální situace osob bydlících v konkrétní ubytovně, ale jejich problém se přesune na jiné místo v obci, případně do jiné obce…“

Souhlas obce s doplatkem na bydlení však tvoří pouze malou část novely zákona o pomoci v hmotné nouzi. Ta přichází v první řadě s tím, že majitelé ubytoven nebudou pobírat nájemné podle počtu ubytovaných, ale na velikost obývané plochy.

Souhlasem obce je tak v tomto případě narušován výkon státu, který by měl ke všem občanům přistupovat rovným způsobem. Na obce je tak přenášeno něco, co má být v působnosti státní správy. Obce tak sice získávají nástroj pro boj s ubytovnami, ale zároveň dané úprava může vést k diskriminaci jednotlivých občanů.