Ubytovny, ghetta, zadluženost, málo práce jako ostravské problémy

František Kostlán

V Ostravě stále roste počet ubytoven a dalších sociálně vyloučených lokalit. Jedním z hlavních důvodů jsou dluhy. Mnohé rodiny se kvůli zadluženosti musí vystěhovat, ale na jiný byt už nedosáhnou - proto končí na ubytovnách.

Ostrava má několik problémů, z nichž určit ten nejzávažnější není jednoduché. Patří k nim určitě sociálně vyloučené lokality a stoupající počet ubytoven pro nejchudší lidi. Tyto ubytovny byly nejen v loňském roce cílem pochodů extremistů, kterým jen policie zabránila v pogromech na Romy. Ostrava se také vylidňuje a stárne. A stále více jejích obyvatel nemá práci, namísto toho jim stát vyplácí čím dál více peněz na sociálních dávkách. Plyne to z údajů Českého statistického úřadu a Úřadu práce ČR.

Počet sociálně vyloučených lokalit roste

Výrazným sociálním problémem Ostravy je zvyšující se počet ubytoven a dalších sociálně vyloučených lokalit. Podle sociologa a analytika Lubora Hrušky, který pro město zpracovával studii na toto téma, loni v tomto krajském městě fungovalo třicet sedm ubytoven a bydlelo v nich více než 5 400 lidí. „Pro Ostravu vždycky byly typické hotelové domy, kde bydleli dělníci. Ty se uvolnily, když se zavřely doly a některé velké podniky,“ podotkl Hruška.

Provozování ubytoven se stalo výnosným byznysem. Jen doplatek na bydlení v Ostravě meziročně loni vzrostl o 118,6 milionů až na 293,226 milionu korun (v roce 2012 činil 174,611 milionu korun). Doplatek na bydlení nekončí v kapsách nájemníků, ale u obchodníků s chudobou, majitelů ubytoven a domů v sociálně vyloučených lokalitách. Doplatek však na zaplacení nájemného většinou nepostačuje.

Zbytek místní obyvatelé, kteří nejsou zaměstnaní, hradí ze sociální dávky na živobytí. Rodina pak nemá dost peněz na uhrazení všeho, co potřebuje: na jídlo, ošacení a boty, hygienické potřeby, školní potřeby, dopravu atd. A z toho plyne časté zadlužení rodin, z něhož není úniku.

Postupné rušení ubytoven by mohlo mít příznivý dopad, podmínky pro život jsou tam hrozivé. To by ovšem jejich obyvatelé museli mít kam jít, aby neskončili pod mostem. V Ostravě (a jistě nejen tam) se však používá taktika, která má vytěsnit sociálně slabé lidi mimo město či městské obvody. Součástí této strategie je, že zadlužení lidé nemají nárok na přidělení bytu, přestože těch volných je v Ostravě kvůli jejímu vylidňování stále více.

Městská část Moravská Ostrava a Přívoz kupříkladu loni předem vyloučila, že by dlužníkům přidělila nějaké byty, patřící této městské čtvrti. „Na těch ubytovnách jsou bohužel lidé, kteří z předchozích nájemních vztahů, ať už u soukromníků nebo v našich obecních bytech, mají vysoké dluhy. My máme zásady, že dlužníkům byty nepřidělujeme,“ uvedl místostarosta obvodu Tomáš Kuřec (ČSSD).

Rasismus, lichváři a ubytovny

Řada sociálně slabých lidí žije v dalších vyloučených lokalitách. Nejvíce mediálně sledovaným bylo v končícím volebním období bývalé ghetto na Přednádraží. Problematická situace tam nastala předloni v létě, kdy stavební úřad rozhodl, že obyvatelé musejí z lokality odejít, protože domy vlastněné soukromým majitelem jsou nebezpečné. Tehdy jich tam žilo kolem dvou set. Řada z nich svůj domov odmítala opustit, poslední lidé nakonec odešli loni v létě.

×