Ostrava má několik problémů, z nichž určit ten nejzávažnější není jednoduché. Patří k nim určitě sociálně vyloučené lokality a stoupající počet ubytoven pro nejchudší lidi. Tyto ubytovny byly nejen v loňském roce cílem pochodů extremistů, kterým jen policie zabránila v pogromech na Romy. Ostrava se také vylidňuje a stárne. A stále více jejích obyvatel nemá práci, namísto toho jim stát vyplácí čím dál více peněz na sociálních dávkách. Plyne to z údajů Českého statistického úřadu a Úřadu práce ČR.

Počet sociálně vyloučených lokalit roste

Výrazným sociálním problémem Ostravy je zvyšující se počet ubytoven a dalších sociálně vyloučených lokalit. Podle sociologa a analytika Lubora Hrušky, který pro město zpracovával studii na toto téma, loni v tomto krajském městě fungovalo třicet sedm ubytoven a bydlelo v nich více než 5 400 lidí. „Pro Ostravu vždycky byly typické hotelové domy, kde bydleli dělníci. Ty se uvolnily, když se zavřely doly a některé velké podniky,“ podotkl Hruška.

Provozování ubytoven se stalo výnosným byznysem. Jen doplatek na bydlení v Ostravě meziročně loni vzrostl o 118,6 milionů až na 293,226 milionu korun (v roce 2012 činil 174,611 milionu korun). Doplatek na bydlení nekončí v kapsách nájemníků, ale u obchodníků s chudobou, majitelů ubytoven a domů v sociálně vyloučených lokalitách. Doplatek však na zaplacení nájemného většinou nepostačuje.

Zbytek místní obyvatelé, kteří nejsou zaměstnaní, hradí ze sociální dávky na živobytí. Rodina pak nemá dost peněz na uhrazení všeho, co potřebuje: na jídlo, ošacení a boty, hygienické potřeby, školní potřeby, dopravu atd. A z toho plyne časté zadlužení rodin, z něhož není úniku.

Postupné rušení ubytoven by mohlo mít příznivý dopad, podmínky pro život jsou tam hrozivé. To by ovšem jejich obyvatelé museli mít kam jít, aby neskončili pod mostem. V Ostravě (a jistě nejen tam) se však používá taktika, která má vytěsnit sociálně slabé lidi mimo město či městské obvody. Součástí této strategie je, že zadlužení lidé nemají nárok na přidělení bytu, přestože těch volných je v Ostravě kvůli jejímu vylidňování stále více.

Městská část Moravská Ostrava a Přívoz kupříkladu loni předem vyloučila, že by dlužníkům přidělila nějaké byty, patřící této městské čtvrti. „Na těch ubytovnách jsou bohužel lidé, kteří z předchozích nájemních vztahů, ať už u soukromníků nebo v našich obecních bytech, mají vysoké dluhy. My máme zásady, že dlužníkům byty nepřidělujeme,“ uvedl místostarosta obvodu Tomáš Kuřec (ČSSD).

Rasismus, lichváři a ubytovny

Řada sociálně slabých lidí žije v dalších vyloučených lokalitách. Nejvíce mediálně sledovaným bylo v končícím volebním období bývalé ghetto na Přednádraží. Problematická situace tam nastala předloni v létě, kdy stavební úřad rozhodl, že obyvatelé musejí z lokality odejít, protože domy vlastněné soukromým majitelem jsou nebezpečné. Tehdy jich tam žilo kolem dvou set. Řada z nich svůj domov odmítala opustit, poslední lidé nakonec odešli loni v létě.

Patřila k nim i Iveta Horvátová, která nedávno přesídlila do Anglie. V Ostravě se jí líbilo, ale nastalou situaci už podle vlastních slov „nemohla vydržet“.

„Za mým odchodem nebyl jenom rasismus - je ale zajímavé, že tady, v Anglii, žádný rasismus není. Protiromských demonstrací jsem se pochopitelně kvůli dětem bála, ale stejně silné důvody mého odchodu tkvěly v sociální oblasti. Byla jsem hodně zadlužená u lichvářů a do toho přišel konec nájemní smlouvy v bytě, kde jsme žili. Neměla jsem s dětmi kam jít. Na ubytovnu už bych se nechtěla vrátit za žádnou cenu,“ sdělila Iveta Horvátová pro servery Romea.cz a Denikreferendum.cz.

Paní Iveta i s osmi dětmi, o něž se až na ty nejstarší sama stará, musela svého času napřed opustit dobré bydlení právě na Přednádraží. Zde se stala jednou z mluvčích místních obyvatel. Potom žila se svými dětmi na ubytovně v Cihelní, kde všichni dostali úplavici. Za nájem zde musela platit sedmnáct tisíc korun měsíčně a neměla leckdy ani na jídlo pro děti.

Poté získala byt od jednoho z občanských sdružení v rámci projektu prostupného bydlení - to je ovšem vždy časově omezeno. Ivetě Horvátové se však jiné přijatelné bydlení přes veškerou snahu sehnat nepodařilo. Muž se jí před lety zabil při bouračce.

Ghetta přibývají kvůli zadluženosti

Jedním z hlavních důvodů, proč ghetta stále přibývají, jsou právě dluhy. Mnohé rodiny se kvůli zadluženosti musí vystěhovat, ale na jiný byt už nedosáhnou - proto končí na ubytovnách. Tam pak ale často žijí v nevyhovujících podmínkách a platí nepřiměřené nájemné.

Další konkrétní příklad z Ostravy - podle sdružení Vzájemné soužití platili v roce 2013 dva dospělí se čtyřmi dětmi za jednu místnost přes sedmnáct tisíc korun měsíčně, na jiné ubytovně pak dokonce 24 tisíc, což odpovídá rozlehlému bytu 4 + 1 v hlavním městě. Nájemné se od té doby průběžně zvedá.

Vysoká nezaměstnanost

Na konci roku 2010 bylo v Ostravě 19 532 uchazečů o zaměstnání. Do konce roku 2013 jejich počet narostl o 4 845 na 24 377. Podíl nezaměstnaných v celém okrese, do kterého kromě Ostravy patří ještě přes deset okolních obcí a městeček, stoupl za čtyři roky z 8,8 na 11,6 procenta.

Vysoký počet nezaměstnaných v celém Moravskoslezském kraji souvisí s transformací těžkého průmyslu, který zatím automobilový průmysl nabalující se od roku 2008 na závod jihokorejské automobilky Hyundai v Nošovicích na Frýdecko-Místecku nedokázal plně nahradit.

Na samé dno

Nezaměstnanost se pochopitelně citelně podepsala i na lidech v sociálně vyloučených lokalitách. „Sociální dávky jsou mnohem nižší než to, co jsem vydělával v dolech či v zemědělském družstvu,“ řekl před časem jeden z Romů žijících na Přednádraží serveru Romea.cz. Jeho rodina se ztrátou zaměstnání spadla až na sociální dno, včetně přestěhování na ubytovnu. Přestože je kvalifikovaným dělníkem, nenašel hledá její živitel stálou práci už přes deset let.

„Práce je v posledních letech vážně málo. A když je, tak ne pro Romy. Když zatelefonuju, tak mi řeknou, že místo pro mě mají, když se dostavím osobně, tak je místo obsazené. A co vím, tak takhle se zaměstnavatelé chovají ke všem Romům,“ dodal bývalý horník.

Nedostatek pracovních míst je pak jedním z důvodů úbytku obyvatel v celém kraji. Ostrava od roku 2010 do roku 2013 přišla téměř o osm tisíc lidí. Úbytek činí 2,6 procenta a počet obyvatel krajského města klesl pod 300 000.

Město stárne

V Ostravě umírá více lidí, než se rodí dětí, a také počet obyvatel, kteří se stěhují pryč, převyšuje množství těch, kteří do města přicházejí. Pozitivní může být jedině skutečnost, že rozdíl mezi počtem odstěhovaných a přistěhovaných je každým rokem menší.

Zato průměrný věk Ostravanů stoupl ze 40,9 na 41,8 roku. Dětí do čtrnácti let je tu stále přibližně stejně, ale stoupá počet lidí, jimž je přes šedesát pět.

V České republice je podle Evropského statistického úřadu ohroženo chudobou a sociálním vyloučením patnáct procent obyvatel. Podle definice jsou sociálním vyloučením ohroženi lidé, kteří trpí hmotným nedostatkem nebo ročně pracují méně než dvacet procent běžné pracovní doby.

Publikováno ve spolupráci se serverem Romea.cz