Schválená metropolitní koncepce bydlení je stará deset let. Hlavní problém však není v jejím úctyhodném trvání, ale jinde: nic se z ní nerealizuje. A zejména ne jeden z jejích nejpodstatnějších závěrů, tedy postavit ročně pět set bytů z městských peněz za účelem nájemního bydlení. Je přitom zřejmé, že trh si zas a opět v oblasti bytové problematiky neumí tak docela poradit, jak by možná sám chtěl. Důkazem jsou opět čísla.

Údaje z Úřadu práce ukazují, že za celé hlavní město vyplatí měsíčně jako zprostředkovatel sociálních dávek na bydlení průměrně za měsíc téměř pětadevadesát milionů v podobě příspěvku na bydlení (lidem s nájemní smlouvou) a dalších sedmnáct coby doplatek na bydlení (lidem v krátkodobém podnájmu). Druhá dávka je tou, která putuje soukromým provozovatelům ubytoven, ano i v hlavním městě je jich celá řada. Čísla jsou za rok 2014, takže jen letos poskytne takto stát na bydlení v hlavním městě, aby záplatoval takřečené tržní nedokonalosti, zhruba miliardu tři sta padesát milionů. Násobme si počtem krajů a máme přibližný odhad za celou republiku.