Přes padesát organizací i jednotlivců sdružených v Platformě pro sociální bydlení zveřejnilo na sklonku minulého týdne svůj první poziční dokument, jehož smyslem je podpořit iniciativu současné vlády v přijetí legislativy k sociálnímu bydlení.

Materiál obsahuje klíčové teze a argumenty, které Platforma předkládá k diskusi o podobě sociálního bydlení. „Cílem systému sociálního bydlení je zvýšení dostupnosti bydlení pro domácnosti, které jsou nyní bez domova, v nejistých či nevyhovujících podmínkách,“ vysvětlil předseda Platformy Štěpán Ripka.

Počet lidí bez domova a ohrožených ztrátou domova v České republice roste, aktuálně by se mohlo podle expertů jednat až o 200 tisíc lidí. Lidé bez bydlení čelí také sociálnímu vyloučení a jejich možnosti na návrat do běžného života se bez bydlení ještě více snižují.

Stát přitom dosud řeší situaci pouze příspěvky na bydlení, ale situací osob, které na bydlení vůbec nedosáhnou, se nezabývá. Odborníci i pracovníci neziskových organizací se proto shodují, že Česká republika nutně potřebuje tzv. Koncepci sociálního bydlení a především zákon o sociálním bydlení. Dokument shrnuje argumenty, proč se situací zabývat a jak by stát ve spolupráci s obcemi mohl situaci řešit.

Důvodů pro zavedení systému sociálního bydlení je mnoho: zvyšuje se finanční nedostupnost bydlení, některé skupiny domácností jsou na trhu s bydlením systematicky diskriminovány, roste počet lidí bez domova, prohlubuje se segregace domácností vyloučených z bydlení a navíc existuje silný politický tlak na omezení státních výdajů na dávky na bydlení. Do neřešitelné situace by se tak mohl dostávat stále větší počet osob.

„Považujeme za velmi podstatné, aby se stát v tomto případě chopil odpovědnosti a aby byly role a kompetence státu i obcí jasně nastaveny. Stát v tuto chvíli řeší situaci podporou ubytování, nikoliv bydlení. Dočasné ubytování není řešením problému, naopak sociální vyloučení pouze prohlubuje,“ zdůraznil Ripka.

Veřejný ochránce práv již téměř deset let požaduje po vládě, aby vypracovala zákon o sociálním bydlení. „Poziční dokument Systém sociálního bydlení v ČR vnímám jako velmi dobré východisko pro koncepci bydlení v České republice. Dlouhodobě se podporují střední a vyšší příjmové vrstvy. Koncepce by měla vyrovnávat podporu vlastnického a nájemního bydlení,“ uvedla ombudsmanka Anna Šabatová.

Podle ní je potřeba také přijmout zákon o sociálním bydlení, který definuje nároky a určí, kdo bude povinen tyto nároky realizovat. „Pokud hovoříme o sociálním bydlení, jedná se o bydlení v bytech, ne ubytování na ubytovnách,“ zdůrazňuje veřejná ochránkyně práv.

Podle expertů z Platformy by role státu, obcí, neziskových organizací a dalších subjektů měly být rozděleny tak, že stát definuje rámec sociálního bydlení a financuje jej. Obce by měly být zodpovědné za zjišťování potřebnosti sociálních bytů ve svém správním obvodu a garantovat jejich kapacity.

Stát by pak měl zajistit nutné finanční zdroje na pořízení bytů, provoz sociálního bydlení a motivaci soukromých vlastníků k poskytnutí jejich bytů k využití pro účely sociálního bydlení.

„Páteří řešení bezdomovectví a vyloučení z bydlení je zajištění dostatečného počtu kvalitních, nesegregovaných a finančně dostupných bytů a také návazných služeb, které budou domácnostem k dispozici podle jejich potřeb a preferencí,“ vysvětlil Ripka.