Platforma pro sociální bydlení chce spolupracovat na tvorbě politiky
František KostlánV reakci na dlouhodobou absenci systémového a smysluplného přístupu k problematice sociálního bydlení v úterý vznikla nová Platforma pro sociální bydlení. Součástí sloupku je i plné znění jejího ustavujícího prohlášení.
V Ostravě v Přednádraží, tedy na symbolickém místě, byl včera ohlášen vznik Platformy pro sociální bydlení. Ta sdružuje neziskové organizace, odborníky a další zástupce veřejnosti. Jejím cílem je definovat a zavést sociální bydlení v České republice. Členové platformy chtějí, aby je ministerstvo pro místní rozvoj a ministerstvo práce a sociálních věcí přizvaly k jednáním o bytových politikách státu. Zároveň požadují posilování antidiskriminačního zákona.
Zakládajícími členy Platformy pro sociální bydlení jsou jednotlivci i organizace: IQ Roma servis o.s., sociolog Štěpán Ripka, ROMEA o.s., Český helsinský výbor, Vzájemné soužití o.s., ostravské sdružení Centrom, Armáda Spásy, Fakulta sociálních studií Ostravské univerzity. Platforma není uzavřenou společností, ve své zprávě vyzývá „další fyzické a právnické osoby, kterým tato problematika leží na srdci, aby se k Platformě pro sociální bydlení připojili.“
Pražským mluvčím iniciativy se stal Štěpán Ripka, sociolog, badatel, který se dlouhodobě zabývá bytovou problematikou obcí a nízkopříjmových domácností. Koordinátorem a brněnským mluvčím je sociální pracovník Jan Milota z IQ Roma servis o.s.. ostravskou mluvčí platformy je Lucie Mastná ze sdružení Vzájemné soužití. Občanské sdružení ROMEA a Český helsinský výbor zastupuje v platformě moje maličkost.
O domovu rozhodujeme všichni
Vzniku Platformy pro sociální bydlení předcházelo několik schůzek, na nichž se projednávalo ustavující prohlášení a stanovy. Potřeba něco v tomto směru udělat byla obrovská. Nejvíce ji pociťovali lidé pracující jako sociální pracovníci v neziskových organizacích či prosazující lidská práva. Právě proto se v tiskové zprávě i v ustavujícím prohlášení platformy hovoří o tom, že současné bydlení chudých lidí je nedůstojné. Mohu ze své praxe potvrdit, že výrazy „důstojnost“ a „bydlení nejchudších“ k sobě rozhodně nepatří. V tomto směru česká politika naprosto selhává. A řeč není jen o dnes již proslavených ubytovnách, i když i nich také. Psal jsem na toto téma mockrát, například zde či zde nebo zde, případně zde atd. apod.
„O tom, kdo z nás bude mít domov, nerozhoduje pouze veřejná správa, ale my všichni. V důsledku dlouhodobé státní politiky bydlení přišli obyvatelé Přednádraží, Předlic a dalších lokalit o možnost mít domov. V České republice v roce 2013 je čím dále víc lidí bez domova: na ulici, v přeplněných domácnostech, v chátrajících domech, na ubytovnách, v ústavech, v léčebnách a situace se zhoršuje každým dnem. Jistota bydlení pro všechny je základem pro uplatnění lidí ve společnosti,“ stojí psáno v první tiskové zprávě platformy.
Na tento krátký, ale výstižný popis situace navazuje i pojmenování viníka tohoto stavu: