Rušné dny v tichém domě
Matěj StropnickýMatěj Stropnický prosadil přidělení obecního bytu rodině, kterou by mnozí označili za nepřizpůsobivou, v domě se vzácně tolerantními nájemníky. Blíží se konec nájemní smlouvy i trpělivosti sousedů. Podaří se ji prodloužit a je to udržitelné?
Na stole mám petici lidí z jednoho zchátralého pavlačového domu na Žižkově. Tvrdí, že u nich žije rodina, s níž je dále neúnosné bydlet pod jednou střechou. Od okamžiku, kdy se do domu přistěhovala, „často nesvítí světla“, „po schodech běhají dva psi“, „na dvoře jsou výkaly“, „dospělí na sebe celý den křičí vulgární nadávky“, „někdo z rodiny D. utrhl hromosvod, když po něm lezl do bytu v 1. patře — máme foto“ a nad to: „v domě přespávají bezdomovci, které tam prokazatelně D. zvou výměnou za jejich osobní údaje, které pak zneužívají na finanční půjčky“. „Kategoricky odmítáme již předem sebemenší obvinění z rasistických důvodů k podání naší stížnosti,“ dodávají.
Ale popořadě. Blesk se občas, ač zřídka, rozpomene na lepší tradici bulvárního tisku založenou v obhajobě nejchudších vrstev. Letos v březnu přinesl zprávu o neštěstí v jedné vinohradské ubytovně. Jednoroční dítě prý zalehla ve stísněném pokojíku jeho matka. Prostor o velikosti patnáct metrů čtverečních obývala tou dobou už druhý měsíc romská rodina, počet dětí pět, matka, její přítel a její matka. Smrt dítěte pitva potvrdila, příčinu však stanovila na zápal plic. Není divu, v té plísni. Takových příběhů čteme stále víc. Ukázalo se však, že rodina — říkejme jí rodina paní D. — měla u nás na Žižkově podanou žádost o byt, které bytová komise před pár týdny nevyhověla. Rodina k sobě pozvala na ubytovnu novináře, ať svět její bídu vidí.
Musel jsem zareagovat, bytová komise je poradní orgán vedení radnice v oblasti mé kompetence. Jel jsem tedy do té ubytovny. Zastrčená je v pokoutní ulici, do níž vejdete jen průjezdem. Provozuje ji jeden z těch, o nichž se mluví jako o lichvářích. Přespávají tu ti, které trh vyvrhnul ze své prozřetelnosti; poptávka se tu s nabídkou kryje paradoxně: ti, kdo mají nejméně, dosáhnou tu na komůrky za nájemné ve výši srovnatelné s byty s výhledem na půl Prahy jen o zastávku tramvají výše.
Sympatizuji s nápadem vyčlenění celého domu pro nájemníky potřebné velmi přísného domovníka.