0/350 000 Kč Podpořte nás trvalým příkazem na cestě k finanční stabilitě ♥︎ Daruji
×

Profil čtenáře:
Eva Hájková

Profese: penzistka
E-mail: evicka.haykova@seznam.cz

Moc krásné zamyšlení. Děkuji.

Kdyby tomu tak bylo, pane Poláčku, pak by smíření s Bohem nebylo vůbec možné. Jenže ono je a mnoho lidí by vám to dosvědčilo. My to možná nepoznáme, pokud se jedná o třetí osobu. Ale své vlastní smíření s Bohem poznáme. Takže i on ho musel poznat, pokud k němu dospěl.

Díky všem za diskusi. Jsem ráda, že jsme se zde zase po dlouhé době výjimečně setkali. Hlavně s panem Vyleťalem, protože s panem Poláčkem diskutujeme stále.

Na shledanou.

Pan Vyleťal celkem příhodně vzpomněl evangelní příběh s farizejem a celníkem.

Celníci byli takoví - moderním slovníkem řečeno - kolaboranti, kteří u židovského obyvatelstva vybírali daně pro Řím. Z hlediska Židů tedy nečestné povolání. Méně se uvažuje o tom, že celníci byli vlastně osudem odsouzeni k tomu, aby byli celníci, pokud jimi byli už jejich otcové. Nešlo se prý z toho vyvázat, jak jsem kdesi četla. Získat jiné zaměstnání bylo téměř nemožné, pokud jste pocházeli z takovéto rodiny.

Ježíš se však obracel právě k takovýmto lidem. Podobně jako k nevěstkám a hříšníkům obecně. A vyzýval je, aby ho následovali.

Mezi celníkem a farizejem byl rozdíl v tom, že ten první si o sobě nedělal žádné iluze. ("Celník stál docela vzadu a neodvážil se ani oči k nebi pozdvihnout; bil se do prsou a říkal: ‚Bože, slituj se nade mnou hříšným.‘) On se, pane Poláčku, nemusel veřejně omlouvat za to, co dělal. Ježíšovi a Bohu stačilo, že o sobě ví pravdu a že ho mrzí, jaký je, i když neví, co s tím dělat. Zatímco farizeus se považoval za lepšího než ve skutečnosti byl. A šlo mu o veřejné uznání společnosti. Tedy o to, aby mu společností bylo "vystaveno vysvědčení" (jak to nazvala paní Zemanová) o jeho bezúhonnosti, zachovalosti a morálním kreditu. Jenž Bůh, který ví všechno, věděl, že uvnitř má tvrdé srdce. O to srdce Bohu běží především. Ne o vnější věci.

My skutečně nevíme, zda Gustáva Husáka upřímně mrzel jeho život, ale Bůh to, samozřejmě, ví.

O nějaké vysvědčení vystavené lidem tady nejde. Neboť jak napsal už K.H. Borovský:

"Tak to chodí na tom světě každou chvíli jinak.

Dneska ctí tě za svatého, zejtra budeš sviňák".

A ještě je takové přísloví:

"Světská sláva polní tráva."

Nakonec jde především (!) o náš vztah s Bohem.

Nemám to ověřeno, ale slyšela jsem, že Jakešův vnuk, před šesti lety spáchal v USA sebevraždu. Odmalička prý byl ve škole terčem posměchu, proto trpěl depresemi (a vlastně asi proto odjel do zahraničí).