Zcela základní moment je ovšem v tom, že autor filmu Františkovy výroky zmanipuloval tak, že to budilo dojem, jako by papež tvrdil, že homosexuálové "mají právo na rodinu". Tedy v tom smyslu, že mají právo z a l o ž i t svou vlastní (stejnopohlavní) rodinu.

Zatímco František ve skutečnosti řekl jenom a pouze tolik, že i homosexuálně orientované osoby mají právo na to být č l e n y rodiny, být součástí rodiny, být rodinou přijímáni. Jednalo se tedy zcela evidentně o jejich r o d n o u rodinu; a ne o to že by případně měli mít právo zakládat rodinu vlastní. V daném smyslu tedy autor onoho filmu Františkovy výroky zcela šeredně zmanipuloval.

Proč vlastně papež František nevystoupí živě, třeba v televizi, a neřekne, jak to doopravdy myslí?

Plné znění dopisu kardinála Jorge Maria Bergoglia (budoucího papeže Františka) předsedovi komise pro laiky při Argentinské biskupské konferenci, Justo Carbajalesovi:

„Drahý Juste,

Komise pro laiky při Argentinské biskupské konferenci se v rámci uplatňování svobody vlastní všem občanům rozhodla iniciovat uspořádání manifestace proti možnému schválení zákona o manželství osob téhož pohlaví, a současně potvrdit, že je nezbytné přiznat dětem právo mít otce a matku, kterých mají pro svůj růst a výchovu zapotřebí. Tímto listem bych rád vyjádřil svoji podporu tomuto výrazu odpovědnosti křesťanských laiků.

Řekli jste mi, že nepůjde o akci namířenou proti nikomu, protože nechceme soudit ty, kteří smýšlejí a cítí jinak. Vzhledem k blížícímu se dvousetletému výročí (vzniku Argentiny) a v jistotě, že budujeme stát, který musí zahrnovat pluralitu a různost jeho občanů, je více než potřebné zřetelně prohlásit, že nelze považovat za rovnocenné to, co je odlišné, a že přijímání odlišností je ve společenském soužití nezbytné.

Nejde o otázku pouhé terminologie či formální konvence týkající se soukromých vztahů, nýbrž o svazek antropologické povahy. Podstata lidské bytosti tíhne ke spojení muže a ženy jakožto vzájemné realizaci, pozornosti a péči, jakožto přirozené cestě k plození dětí. To propůjčuje manželství jeho sociální vznešenost a veřejnou povahu. Manželství předchází stát a je základem rodiny, je buňkou společnosti a předchází každou legislativu, dokonce i církev. Z toho plyne, že schválení návrhu diskutovaného zákona by bylo reálnou a závažnou antropologickou regresí.

Manželství muže a ženy není totéž, co soužití dvou osob téhož pohlaví. Rozlišování neznamená diskriminování, ale naopak respektování. Odlišování skrze rozlišování není hodnocením, není diskriminací. V době, kdy se tolik zdůrazňuje bohatství pluralismu, kulturní i sociální odlišnosti, je opravdu protimluvem minimalizovat základní lidské odlišnosti. Otec a matka nejsou totožní. Nemůžeme učit budoucí generace, že je totéž připravovat se na založení rodiny přijetím závazku stabilního vztahu mezi mužem a ženou a zároveň žít s osobou téhož pohlaví. Dávejme pozor, abychom při prosazování práva dospělých, které se za tím skrývá, nedošlo k odstranění prioritního práva dětí, které je výhradně třeba upřednostňovat, aby měly prospěch ze vzorů otce a matky a aby měly tatínka a maminku.

Pověřuji tě, aby u vás ani v řeči, ale ani v srdci nebyla agresivita a násilí proti žádnému bratrovi. Křesťané se chovají jako služebníci pravdy, nikoli jako její vlastníci. Prosím Pána, aby vás během této akce provázel svojí mírností, kterou žádá i od nás všech. Prosím tě modli se za mne a ať se za mne modlí i ostatní. Ježíš ať ti žehná a Panna Maria opatruje.“

5. července 2010 v Buenos Aires

kardinál Jorge Mario Bergoglio

Proč papež František nevystoupí živě, třeba v televizi, a neřekne, jak to doopravdy myslí?

Ten důvod prý možná souvisí s předvolební prezidentskou kampaní v USA. A bránit sám sebe asi pro Františka není dostatečným motivem.

Jenom připomínám, že na zpochybňování toho, že papež něco myslel prostě tak, jak to řekl (s celkem urážlivou poznámkou, že mu "Nevidíme do hlavy římského biskupa a nevíme, co si myslí. "), je mistrem pan Štampach:

https://denikreferendum.cz/clanek/28847-jak-to-vlastne-papez-mysli-s-homosexualitou

No ano, paní Hájková, zdálo by se být logickým, aby František prostě veřejně vyhlásil, že to myslel jinak a že jeho výrok by zmanipulován.

Jenže - nedá se nic dělat, ale on to papež opravdu nemá lehké. Za prvé se jedná o ideologicky krajně ožehavé téma, kde se František se svými názory pohybuje vlastně přímo "ve frontové linii" mezi dvěma zcela protichůdnými (a velmi militantními) tábory. Musí tedy vážit velice pečlivě každé slovo, a musí se vyjadřovat velice zdrženlivě. A kdyby teď do toho vstupoval nějakým veřejným dementi, tak by tím celou záležitost prakticky ještě více rozmazával, ještě o to více by tím poskytoval vítanou potravu především bulvárním médiím.

A za druhé: papež je natolik vysoce postavenou veřejnou osobností, že opravdu nemůže dementovat všechno co se mu připisuje. To by totiž za chvíli nemohl dělat vůbec nic jiného. A kdyby dementoval jednou, pak by musel prakticky už vždycky; protože jinak by se jeho mlčení okamžitě vykládalo jako tichý souhlas.

Takže jak řečeno, papež to opravdu nemá vůbec snadné, přes vysokou autoritu svého úřadu a svého postavení.

To, že papež NEMŮŽE takto jasně a jednoznačně v televizi vystoupit, vypovídá o katolické církvi takřka vše.

Zatímco každý levičák dnes levici kritizuje - ba strefování do vlastních řad je tam v podstatě samozřejmostí (ano, po těch historických zkušenostech je to jistě dobře...).

tady metá nadávkami (např. do "komunistů" a "bolševiků") po každém, kdo brání určité elementární levicové hodnoty a postoje, jejichž pravdivost je navíc evidentní.

Ale sám se nedokáže vyjádřit, jestli souhlasí se svým vlastním "spolkem" zvaným katolická církev v této otázce, přičemž oficiální církevní dokumenty nepochybně pošlapávají a popírají lidská práva. Kdyby se jiná organizace vyjadřovala stejně jako katolická církev, byla by okamžitě označena za extremistickou a demokratický stát by proti ní náležitým způsobem postupoval. Katolická církev má výjimku, protože si jí z řady důvodů vážíme a jsme k ní tolerantní a shovívaví. To je správné. Ale "vděčnost" ze strany mnohých církevních představitelů a stejně tak i četných laiků jaksi nevidět...

Nevím, z čeho usuzujete, že režiser papežovy výroky zmanipuloval. Ten, kdo by na to mohl upozornit, si nikde nestěžoval -- a jiná dobrá forma, jak doložit manipulaci, mě jaksi nenapadá.

Jistě, těm větám, tak jako v každém interview, dává instruktivní kontext redaktor (či v případě filmu režisér) daného interview -- a tento kontext může být agresivní. Ale zrovna v tomto případě to tak nepůsobí.

Můžeme mít za to, že papež František vyslovil dvě sdělení:

a) Homosexuálové mají právo žít v rodině. Jsou to děti boží a mají na rodinu právo.

Pokud byste nedokázal brutální vystřižení kusu věty, pak papež neříká, zda mají právo na to být členy rodiny a být ji přijímáni nebo také právo žít rodinným životem spolu se svým druhem a případně dětmi, kterým poskytují domov, lásku, řád a bezpečí -- zkrátka rodinu.

Osobně myslím, že to zůstalo nevyřčeno zcela záměrně a papeže si vážím za tu odvahu nedoslovit a nechat na úvaze těch, ke kterým mluví. Ale to už je věc interpretace.

b) Požadavek na přijetí zákonů umožňujících registrované partnerství.

Pokud tomu rozumím, věta je s prvním výrokem spojena jen paratakticky a doměnka, že by měla představovat instrukci, jak dostát první větě, je právě jen doměnka, byť nikoli nepravděpodobná.

Manipulace se - a v tom souhlasím s Ivanem Štampachem -- dopouštějí ti, kdo vysvětlují, co papež určitě nechtěl říci a naznačují zneužití jeho výroků, namísto toho, aby o nich věcně uvažovali a diskutovali.

A teba se i věcně mylili jako ve své poctivé a uvážlivé reakci Jiří Nushart. Manželství není totéž, co rodina. V dopisu Justovi se sice praví, že manželství je základ rodiny, ale máme velké množství rodin bez tohoto základu. Ať již rozhodnutím osudu či těch, kteří je tvoří. Neúplné rodiny nejsou jen ty pozůstalé po rozvodu z vůle obou rodičů, ale také i vdovecké i ty rozpadlé bez vůle rodiče, který se o děti stará. Rodiny, ve kterých rodiče supluje prarodič či sourozenec starajícího se rodiče atd.

"... třeba se i věcně mýlili, jako ve své poctivé a uvážlivé reakci Jiří Nushart."

Vložil jsem tu dva příspěvky. První je citací dopisu Jorge Maria Bergoglia. Pokud se tedy v tom mém prvním příspěvku někdo mýlí, měl by to být Jorge Mario Bergoglio, autor citovaného dopisu.

Ve zmíněném filmu i ve Štampachově článku jde o interpretaci papežova postoje k registrovanému partnerství, potažmo manželství osob stejného pohlaví. Z tohoto důvodu - z důvodu pochopení papežova postoje - jsem citoval jeho starší souvislé vyjádření k tomuto tématu. Tím nemohu vyloučit, že od roku 2010, kdy ten dopis napsal, změnil názor. Nepokládám to ale za pravděpodobné.

Pan Pleva k mému věcnému konstatování nemá co říci. Přesto to "přece hergot jenom tak nemohl nechat".

Tím "elementární levicové hodnoty a postoje, jejichž pravdivost je navíc evidentní", má soudruh Pleva na mysli Marxovu teorii nadhodnoty.

"Ukradené" nadhodnoty, nutno dodat. To je důležité.

Když píši o Vašem poctivém a uvážlivém omylu, mám na mysli to, že při interpretaci papežových výroků v řečeném filmu uvádíte jako rozhodný Vámi vložený dopis.

To by platilo, kdyby registrované partnerství bylo totéž, co manželství a kdyby bylo manželství nezbytnou podmínkou, bez níž nemůže existovat žádná rodina.

Ani jedno se neříká ani v citovaném dopisu, ani ve filmu a přiznám se, nevím, že by se k tomu Jorge Mario Bergoglio, ať již jako kardinál či jako papež František, někde vyjádřil určitěji (a rád se nechám poučit, je-li tomu tak).

"Rozlišování neznamená diskriminování" a v tomto případě bych tu větu rád přijal ve smyslu: „Tím, že trvám na jeho odlišnosti od manželství, nijak registrované partnerství nediskriminuji."

Bohužel zkušenosti mých známých a veřejná svědectví mnoha dalších, kteří se rozhodli prostřednictvím registrovaného partnerství založit společný život,

svědčí o tom, že je příliš mnoho těch -- rozličných vyznání či bez vyznání, společná je jim jen potřebou se někoho vyvyšovat --, kteří k velkorysosti podobné té Františkově nedozráli.

Držel bych se tématu a tím je interpretace papežových slov. Jedno se k tomu dá říci s naprostou jistotou: Papež zcela jistě svým vyjádřením nechce štěpit církev, ve které je papežem. Pokud nějaká interpretace jeho slov k takovému štěpení církve směřuje, jde o interpretaci, jejímž cílem je štěpení církve.

pan Profant vám to napsal jasně.

Papež je pravděpodobně PRO registrované partnerství, ale nechce, aby bylo postaveno na roveň manželství. Čili je tedy pro to, co dnes máme v ČR. Jak upozorňuje pan Štampach, už i tak papeži ujíždí vlak (viz snahu "jít dál", patrnou právě i u nás), ale v každém případě v katolickém prostředí je i ten umírněný postoj velmi odvážný a převratný.

Poslednímu diskusnímu příspěvku pana Profanta, pane Plevo, moc nerozumím. Dovolil bych si ho shrnout takto:

"Bergogliovo vyjádření v dopise bych rád přijal ve smyslu: 'Tím, že trvám na odlišnosti partnerství od manželství, nijak registrované partnerství nediskriminuji.' [Jde o banalitu: Tím, že trvám na zjevné odlišnosti pigmentace kůže bělocha a černocha, tím bělocha ani černocha samozřejmě také nediskriminuji.]

Pokud by registrované partnerství a manželství bylo [naopak] totožné - [Bergoglio by tedy na odlišnosti partnerství a manželství netrval] - a manželství by bylo podmínkou existence rodiny - pak by Bergogliovův dopis byl rozhodný pro interpretaci papežových výroků ve filmu (a vy [já] byste se nedopustil poctivého a uvážlivého omylu). [Jenže Bergoglio na té odlišnosti trvá přímo v tom dopise, který by podle pana Profanta byl rozhodným argumentem pro interpretaci papeže ve filmu jen v případě, kdyby Bergoglio na té odlišnosti netrval...]

Ani jedno (o té totožnosti partnerství a manželství a o tom, že manželství by bylo podmínkou existence rodiny) se ale ani v citovaném dopisu, ani ve filmu neříká a nevím, že by se k tomu Bergoglio někde vyjádřil určitěji a srozumitelněji.

Zkušenosti s registrovaným partnerstvím svědčí o tom, že mnozí, kteří se vyvyšují, k Františkově velkorysosti nedozráli."

(Tolik v mém "překladu" pan Profant - omlouvám se za případné nepochopení či zkreslení.)

-------------------------------------

František je tedy velkorysý, proto(?), že se k totožnosti partnerství a manželství nikde určitěji a srozumitelněji nevyjadřuje, ale pan Profant by jeho vyjádření přijal, pokud by na odlišnosti partnerství a manželství trval v tom smyslu, že tím registrované partnerství nediskriminuje? (To je ale přece samozřejmostí, že zjevná odlišnost není automaticky diskriminací - viz zmíněná banalita - kvůli "nediskriminaci" přece nebudeme předstírat, že běloch a černoch mají stejnou barvu kůže.)

-----------------------------------

Dvě podmínky pana Profanta (1. totožnost partnerství a manželství; 2. manželství jako podmínka existence rodiny), po jejichž splnění by se Bergogliovův dopis stal rozhodným argumentem pro interpretaci papežových výroků ve filmu, musí být splněny objektivně, nebo je postačující, když si to papež bude myslet?

------------------------------------

Pan Profant v té větě "... ani jedno se neříká ani v citovaném dopisu... nevím, že by se k tomu Bergoglio někde vyjádřil určitěji..." nemá pravdu, protože Bergoglio se k tomu vyjádřil zcela jednoznačně, a to právě přímo v tomto výše citovaném dopise: "Manželství muže a ženy není totéž, co soužití dvou osob téhož pohlaví."

Když tedy mluvíme o odlišnosti a totožnosti "manželství" a "partnerství", měli bychom rozlišovat totožnost a rozdílnost ve smyslu antropologickém a ve smyslu právním.

Při interpretaci papežových slov (ve filmu a v dopise) je podle mě třeba brát v úvahu právě to rozlišení antropologického a právního kontextu těchto pojmů a především zásadu nesouzení a přijetí druhých osob. Potřeba nesouzení a přijetí druhých se netýká jen jedné strany...

Milý pane Nusharte,

omlouvám se, bylo to příliš složite. Tedy:

Kardinál se ve svém dopisu postavil proti uzákonění manželství homosexuálů. Odmítl nerozlišovat mezi manželstvím a registrovaným partnerstvím. Jako důvod uvedl antropologický význam manželství.

Protože se v dopise o registrovaném manželství praví pouze to, že nejde o to, diskriminovat ho nebo na něj z katolické strany útočit, může být dopis sotva instrukcí ke čtení papežových výroků ve filmu, protože se s nimi ohledně tohoto partnerství plně shoduje.

S jedinou výjimkou -- upozorňuje navíc na normativní rozpor, ve kterém se nutně ocitne učitel vycházející z katolického doktriny (kněz, řádový učitel apod.), který sám žije v registrovaném partnerství. Ale opět sotva poslouží k interpretaci papežových výroků ve filmu, protože tam není řeč učitelích.

A plně s Vámi souhlasím, ti, kteří se pokoušejí intepretovat papeže proti jeho jasnýmslovům, píší synovská napomenutí a vyslovujhí podezření, že papežchce do katolické církve zatáhnout pod pláštíkem péče o životní prostředí pohanské kulty - ti opravdu pracují na církevním rozkolu.

Ovšem církevní rozkol je dost obvyklá praktika v nejcírkvovatější církvi a nevím, zda by to něčemu uškodilo.

"Všichni lidé ale jsou Boží děti, všichni jsme Boží děti. Všichni. Nemohu nikoho odepsat. Musím si dávat pozor na lidi, co hrají špinavou hru, kladou mi léčky. Ovšem nikoli odepisovat..."

"Řekl jsem tehdy, že homosexuálové mají právo na to, aby žili v rodině a rodiče mají právo na uznání homosexuality jejich dítěte. Z rodiny nelze nikoho vyhnat ani mu znemožnit existenci. Dále jsem chtěl říci, že když se u dospívajících projeví nějaká známka této orientace, je třeba vyhledat odborníka, ale namísto toho jsem užil slovo „psychiatr“. Ony noviny pak napsaly: „Papež posílá homosexuály za psychiatrem“. To není pravda! Tutéž otázku mi položili ještě jednou, a já jsem zopakoval, že tito lidé jsou Boží děti, mají právo na rodinu. Vysvětlil jsem, že užití toho slova byl omyl, že jsem mínil něco jiného. Když si všimnete něčeho, co se vymyká běžnému kontextu, nezaměřujte se na ono slůvko, abyste popřeli všechno ostatní. Zdůraznil jsem, že homosexuál má právo na rodinu, což neznamená schvalování homosexuálních úkonů."

"To co musíme vytvořit je zákon o občanském soužití (convivencia civil). Takto by homosexuálové mohli požívat zákonné krytí. Normy tohoto typu jsem hájil."

Z těchto vět je snad jasné, jak to František myslí, ne? Tj. naděje pana Štampacha, že si snad připravuje půdu pro uznání homosexuálních manželství a z toho vyplývajících práv či závazků, je zcela lichá. Nicméně je pro zákonem posvěcené partnerství stejnopohlavních párů.

(A autor filmu se skutečně pokouší papežovy postoje posunout a přeinterpretovat po svém)

-----------------------------

Mně osobně spíš zaujala věta: "Dále jsem chtěl říci, že když se u dospívajících projeví nějaká známka této orientace, je třeba vyhledat odborníka..."

Myslí tím papež, že homosexualita je nemoc, která se dá léčit? Jestli jsem pochopil genderovou teorii, která říká, že to, kým se cítíme být, je záležitost kulturní, ne přirozená, to znamená, že to, kým se cítíme být je ovlivnitelné zvenčí (např. reklamou), pak by to tak asi bylo. Nicméně vím, že František genderovou teorii striktně odmítá a považuje ji za zlo, takže asi spíš myslel, že to vyhledání odborníka pomůže dotyčnému a jeho rodině se s homosexualitou smířit, než ji "léčit".

P.S. Chybí mi tlačítko smazat - nemůžu opravit ty gramatické hrubky :(