Občas mě přátelé zleva napomínají, že se nemám nechat vtáhnout do kulturních bojů, protože na vítězství v nich nemáme sílu. Máme se prý soustředit na politické boje, jejichž osu vidí v sociálním postavení, výši příjmů, v tom, jak je to s prací námezdnou či, jak zní současné oficiální označení, závislou. Jak jsou lidé práce nerovnoprávní s „chlebodárci“. 

Přečetl jsem si několik charakteristik a výčtů politických a kulturních sporů a nejsem z nich moudrý. Moderní lokální i mezistátní deklarace člení práva a svobody do kapitol. Sociální práva, která jsou vyhlášena kompromisně a dodržována chabě a s četnými výmluvami, to jsou zřejmě ta, která by měla být, a pro mě jsou tématem politické rozepře.

Práva prohlašovaná mými levicovými souputníky za kulturní, to je snad svoboda vyznání, svoboda pohybu včetně zahraničního cestování a třeba i stěhování, svoboda kritiky mocných bez rizika represe. Dny na začátku srpna nám připomínají LGBT+, soudržnou a vlivnou skupinu, která si už různá práva prosadila, ale přeje si mimo jiné rovnou pozici s ostatními i co do manželství, aby nebylo vázáno jen na svazek muže a ženy.

Mně připadají důležitá práva bezdomovců, nezaměstnaných, námezdních pracovníků, malých živnostníků, řemeslníků a soukromých rolníků, práva nemocných na státem hrazenou péči, a to i u stomatologických pacientů, které Listina základních práv a svobod z ochrany nevyjímá. Zdají se mi být hodna politického soupeření zcela stejně jako právo menšin na ochranu před urážlivým osočováním či hanobením, právo možná okrajových a početně bezvýznamných nových náboženských skupin tu žít, hlásit se ke svému přesvědčení a získávat pro ně jiné, nebo třeba právo aktivistů zesměšňovat veřejnou performancí hanebného držitele úřadu hlavy státu.

Právo leseb, gayů, bisexuálních, pansexuálních, asexuálních a transgender lidí, pokud jsem na některou větev z queer komunity nezapomněl, mi připadá stejně hodné právě i politického soupeření mezi konzervativci a liberály. A myslím, že místo ekologů a socialistů různých oranžových, rudých, rudočerných a kdovíjakých zabarvení na této ose je jasně na straně těch, komu ještě přece jen zbývá vybojovat něco k úplné občanské rovnosti.