Prague Pride se konal podesáté. Přesunul část programu na internet. A na řeku

Radka Rybnikárová

Praha zažila desátý ročník LGBT+ festivalu Prague Pride. Část programu byla kvůli pandemii online, pořadatelé se ale snažili zaujmout i lidi mimo LGBT+ komunity. Zrušený průvod městem nahradila plavba po Vltavě a piknik.

Letošní ročník se uskutečnil s řadou omezení, ale organizátoři jsou přesto spokojeni. Foto Leah Takata, Prague Pride

Praha má za sebou tradičně duhový začátek srpna. Desátý ročník kulturního festivalu zaměřeného na queer tematiku se nesl v duchu propojování LGBT+ lidí a „okolního světa“ skrze každodenní pětihodinové večerní vysílání programu na facebookové stránce festivalu.

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

Opatření proti šíření koronaviru poznamenala diskuse, workshopy i koncerty omezením počtu osob. Největší událost festivalu — průvod městem — pořadatelé nahradili plavbou po Vltavě a piknikem podél řeky.

„Nejsme schopni zajistit, že by se průvodu zúčastnil jen povolený počet tisíc osob a že se budou dodržovat rozestupy. Lodě budou nazdobeny v duhových barvách, o skvělou atmosféru se postarají oblíbení DJs a drag queens. Duhová plavba je způsob, jak si letos nejvíc užít pride atmosféru,“ uvedli pořadatelé na stránkách. Také upozornili, že lodě splňují ekologické limity, a tak neznečisťují Vltavu.

Pořadatelé plavby se inspirovali koncertem z roku 1995, kdy do Prahy zavítal gay pěvecký sbor z amerického Dallasu Turtle Creek Choral. Ten zakončil vystoupení výletem po Vltavě a akce se do historie České republiky zapsala jako do té doby největší otevřeně LGBT+ událost.

Podle organizátorů nebylo zrušení průvodu lehké. PR manažer festivalu Filip Milde uvedl, že průvod je jedinou událostí v roce, kdy se LGBT+ lidé mohou projít centrem Prahy ruku v ruce s partnerem.

„Koronavirové opatření jsme proto přetvořili v příležitost, abychom díky večernímu živému vysílání spojili dva světy — svět LGBT+ lidí a lidí kolem nich. Lidé svět LGBT+ často nechápou, protože je zneužíván k různým politickým manipulacím a zastrašování lidí, o to je propojování důležitější,“ vysvětlil Deníku Referednum Milde a upozornil, že i LGBT+ lidé jsou různorodí, a ne všichni se navzájem chápou.

I letos program festivalu zpestřilo více než sto kulturních, společenských a diskusních událostí. Účastníci debatovali o tom, jak je v češtině pro nebinární lidi obtížné mluvit o sobě samých nebo hovořili o kampani za manželství pro všechny iniciativy Jsme fér.

Ta v týdnu spustila online petici za přijetí patřičného zákona a rovnou pro ni získala čtyřiadvacet tisíc podpisů. Dřívější papírová petice jich shromáždila sedmdesát tisíc.

Na Prague Pride dále vystoupila s výběrem afroamerické hudby Mary C, organizátorka klubových akcí, workshopů a diskusí zaměřených na práva menšin. Zájemci si mohli poslechnout i rapperku, zpěvačku a producentku Jemah či DJ zey.

Program doplnila satirická hra o gayích po čtyřicítce od Daniela Špinara nebo představení divadla utlačovaných Who cares? Celý týden byla otevřená i vesnička na Střeleckém ostrově s již tradičním minitrhem občanských organizací, testováním na HIV nebo odpočinkovými zónami.

„Na letošním programu Prague Pride mě nejvíc baví, že se dozvídám mnoho nového o světech, které vůbec neznám. Třeba jako teď, kdy se na Pride Streamu hrají počítačové hry a při tom se povídá,“ uvedla na Facebooku k živému vysílaní programu ředitelka festivalu Hana Kulhánková.

K všeobecné toleranci je ještě daleko

Na podporu Prague Pride a hodnot tolerantní občanské společnosti magistrát již druhým rokem vyvěsil duhovou vlajku. „Praha se tak otevřeně přihlásila k toleranci všech menšin, ať už sexuálních nebo jiných. Chceme tak ukázat, že je Praha moderní metropole, kde se všem žije dobře a nikdo není perzekvován pro to, kým je,“ řekla k vyvěšení vlajky radní Hana Třeštíková (Praha Sobě).

Radní Vít Šimral (Piráti) dodal, že vyvěšení vlajky nijak nenarušuje hodnoty tradiční společnosti nebo rodiny, jak tvrdí kritici. Vyjádřil přání, aby se sociální bubliny lidí neuznávajících sexuální menšiny zmenšovaly, a lidé nebyli kritizováni a diskriminováni za to, koho milují.

Podle letošního výzkumu bývalé veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové si značná české populace myslí, že je společnost vůči LGBT+ lidem tolerantní. Zkušenost až tří čtvrtin dotyčných je ale odlišná. Velká část z nich se ze strany většinové společnosti často setkává s různými předsudky a stereotypy. Nejčastěji jde o názor, že gayové a lesby by neměli svou sexuální orientaci dávat veřejně na odiv, ale v soukromí si mohou dělat, co chtějí.

Podle Anny Šabatové se během posledních pět let cítila diskriminována anebo obtěžována více než třetina LGBT+ lidí, což je třikrát vyšší podíl než v případě běžné populace. Diskriminace měla nejčastěji formu verbálního a psychického obtěžování, ponižování, urážek nebo vyhrožování. Nejčastěji šlo o diskriminaci v prostředí školy či univerzity, případně v práci a zaměstnání.

„Je zarážející, že ačkoli mají školy vychovávat mladé lidi k vzájemnému respektu a toleranci, nezanedbatelná část dotazovaných uvedla, že nejzávažnější incidenty šikany, obtěžování nebo diskriminace zažili právě v rámci vzdělávání. Školy by měly dbát na přívětivé klima, důsledně prověřovat každé podezření na šikanu a zařazovat do vzdělávání témata týkající se sexuálních menšin,“ řekla vloni k výzkumu bývalá ombudsmanka.

Dodala, že obtěžování mají předcházet i zaměstnavatelé. Je podle ní na místě, aby si firmy vypracovaly plán pro případ, kdy by se na pracovišti objevilo obtěžování z důvodu sexuální orientace nebo genderové identity.

    Diskuse