„Co bude následovat? Zoofilie?“ Sněmovna jednala o manželství pro všechny
Petra DvořákováPoslanci jednali o novele, která by zpřístupnila manželství stejnopohlavním párům. Mnozí varovali před zoofilií, pedofilií, islámem i zánikem civilizace. Hlasovat však nestihli, rozprava byla přerušena do příští schůze.
Mají mít stejnopohlavní páry možnost uzavírat manželství? I o tom jednala v úterý 26. března Sněmovna. Vedle toho se také projednával návrh zákona, který by zakotvil manželství výlučně jakožto svazek muže a ženy v ústavě. Po čtyřech hodinách debat se zákonodárci dohodli na přerušení rozpravy o obou bodech do příští sněmovní schůze. Hlasovat se tak nestihlo o ani jedné z úprav.
Málokteré téma stranické kluby tak moc rozděluje. Vnitřní shodu mají pouze Piráti, kteří manželství pro všechny podporují, a poslanci KDU-ČSL, SPD a ODS, kteří jsou naopak proti.
Novelu občanského zákoníku, která by zpřístupnila manželství všem, předkládá poslankyně Radka Maxová (ANO) a podpisem ji podpořilo šestačtyřicet poslanců z klubu ANO, Pirátů, ČSSD, TOP 09, STAN a KSČM. Schválila ji Rada vlády pro lidská práva, s novelou souhlasí i vláda.
Ústavní zakotvení manželství jakožto svazku příslušníků opačného pohlaví, vládou odmítnuté, navrhuje lidovecký poslanec Marek Výborný s podporou sedmatřiceti poslanců z klubu KDU-ČSL, ANO, ODS, ČSSD a TOP 09. „Manželství si zasluhuje úctu, nikoliv svévolné experimenty na základě trendů. Odmítáme směřování k hedonistické společnosti, kde se pod ‚právo na' schová vše,“ hájil návrh Výborný.
Poslanec Patrik Nacher (ANO) plánoval předložit třetí návrh, který by registrovaným partnerům přiznal nová práva. Od záměru ustoupil, neboť „z jedné strany slyšel výtky, že je návrh nedostatečný, z druhé, že dává registrovaným partnerům práv až moc“. V rozpravě vyzýval k zamítnutí novely.
Muži mají penis a ženy vagínu, já za to nemůžu
„Dámy a pánové! Jsem rád, že vás tak mohu v dnešní době oslovit,“ zahájil svůj proslov Nacher a varoval před genderově neutrálním oblečením Céline Dion nebo genderově neutrálními panáčky na semaforu. Českou republiku označil za „ostrůvek zdravého selského rozumu“. „Ale mám pocit, že nás pálí dobré bydlo. Vše se pojímá jako diskriminace,“ dodal.
U sněmovního pultíku se vystřídalo několik málo desítek poslanců, zpravidla odpůrců manželství pro stejnopohlavní páry. Mnohé několikaminutové proslovy splývaly. Poslanci z řad SPD, lidovců, ANO či ODS varovali, že po manželství pro příslušníky stejného pohlaví bude následovat „třetí pohlaví“ či „svazky se zvířaty“. Ochranu manželství jakožto svazku muže a ženy prezentovali jako nutnost z hlediska přežití a záchrany národa. Někteří varovali i před islámem, vlivem neziskových organizací a multikulturní lobby.
„Chci požádat kolegy z druhého tábora, aby nestrašili nás ani veřejnost. Je to zbytečné strašení, které není podloženo žádnými relevantními studiemi. Byla bych ráda, kdybychom se bavili o praktických věcech. O věcech, které ztěžují život občanům a dětem,“ apelovala marně předkladatelka Maxová.
Projevy podporovatelů i odpůrců se často točily právě kolem dětí. „Dva muži a dvě ženy nikdy nebudou maminka a tatínek, budou to vždycky dva chlapi a dvě dámy,“ zahájil rozpravu místopředseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD). „Římská civilizace zanikla v momentě, kdy přestala bránit své hodnoty. Oblast Malé Asie pak začali obývat muslimští barbaři,“ varoval a zopakoval, že podporovatelé zákona jsou „proimigrační a k islámu tolerantní politici“. Jako další mnozí odpůrci přítomné ujistil, že má kamaráda gaye a že proti homosexuálům nic nemá.
Poslanci SPD patřili mezi nejčastější řečníky úterní rozpravy. „Kdo přijde na řadu příště? Zoofilové a sňatky se zvířaty? Pedofilové a sňatky s dětmi? Bisexuálové a sňatky s třemi osobami?“ tázala se poslankyně Monika Jarošová, která návrh zpřístupnit manželství všem označovala jako „boj proti rodině“ a snahu o „rozklad společnosti“. „Vláda je pod tlakem lobby a neziskových organizací, které financuje,“ opakovala. „Muži mají penis a ženy vagínu, já za to nemůžu, že to tak pán Bůh nebo Darwin vymyslel,“ argumentoval její spolustraník Lubomír Španěl.
Proti projevu Jarošové se ostře vymezila poslankyně Karla Šlechtová (ANO). „Takový svazácký projev jsme tady dlouho neslyšeli,“ zhodnotila Šlechtová. „Ponižování LGBT komunity na roveň se zoofily a zvířaty si tady odpusťte. Urazila jste i mě, já do té komunity patřím,“ dodala.
Svatbu přece nezakazujeme ani heterosexuálním bezdětným párům
Jarošová zároveň jako první argumentovala průzkumy veřejného mínění, a sice průzkumy agentury SANEP a Phoenix Research, jejichž metodologie bývá odbornou komunitou hodnocena jako zavádějící. Dle průzkumů, jejichž výsledky použila v reportáži i FTV Prima, podporuje manželství pro všechny menšina občanů.
Na irelevantnost obou průzkumů upozornili Piráti. Připomněli, že agentura PLAY NET personálně propojená s agenturou SANEP vloni od SPD obdržela miliony korun a že dle loňských průzkumů renomovaných agentur Median a CVVM naopak manželství pro všechny podporuje až pětašedesát procent občanů.
Nato se do Pirátů obuli odpůrci zákona jako Výborný či Nacher s tím, že argumentaci průzkumy veřejného mínění zrovna od Pirátů nečekali. „Pojďme se domluvit, že průzkumy veřejného mínění zde nebudeme vůbec argumentovat,“ vyzval Nacher.
Jaroslav Foldyna (ČSSD) varoval před návratem neomarxistů, Václav Klaus (ODS) zase homosexuály vyzval, „aby neotravovali svou sexualitou“. Podle Petra Kotta (ODS) není diskriminaci třeba zakazovat, neboť v původním slova smyslu znamená schopnost rozlišovat.
Zazněly však i projevy na podporu manželství pro všechny. „Zkusme se zamyslet nad pocity dotčených lidí. Nemají stejná práva jenom proto, že se nezamilovali podle většinového vkusu,“ vyzvala třeba Monika Červíčková (ANO).
Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) přiznala, že se na stranu novely přiklonila až během debaty. „Jsem katolička, jsem několik let vdaná a nehodlám na tom nic měnit. Přesto novelu podporuji,“ uvedla svůj projev. „Uvědomila jsem si, že registrované partnerství je pouhá výměna občanky na úřadě. Pojďme se na to podívat z hlediska vztahů těch lidí,“ navrhla přítomným.
Pirát František Kopřiva upozornil, že ani všechny heterosexuální páry nemohou — nebo nechtějí — mít děti a přesto jim svatbu nezakazujeme. Zároveň připomněl, že rodiny se stejnopohlavními rodiči už existují — a zákony mají odrážet realitu.
Podobně bouřlivým způsobem probíhalo i úvodní kolo debat o obou návrzích v listopadu — a ani to tehdy nebylo dokončeno. Únorový pokus Piráta Kopřivy zahájit projednávání novely pak poslanci nepodpořili.
Manželství stejnopohlavních párů umožňuje sedmadvacet zemí světa — většina států západní Evropy, země Latinské Ameriky, Austrálie či Jihoafrická republika. Pokud poslanci novelu schválí, stane se Česká republika vůbec prvním postkomunitickým státem, který manželství příslušníkům stejného pohlaví umožňuje.
Otázkou je, zda je to skutečně pravda.
Neboli jde o srovnání hrušek s jablky.
Asi stárnu, říkat např. dvěma mužům žijícím společně "manželé" mně prostě příjde divné.
Matematika je královna vědy a matematika říkáme matematice, ne fyzice, chemii či biologii, třebaže to jsou také vědy.
Víc mě ale zlobí další trendy, které s manželstvím pro všechny souvisí - třeba děti stejnopohlavních párů. Trend je takový, že např. dva muži smíchají své sperma, tím je oplodněna "náhradní" matka, která dítě za úplatu odnosí a porodí, načež je jí dítě odebráno a ani není uvedena v rodném listě - tam je rodič 1 a rodič 2.
Nejen že to je degradace matky a dárkyně půlky genetické informace na hospodářské zvíře, které bylo inseminováno a po odrození odstaveno, kombinované s prostitutkou, protože to dělala za peníze. Navíc dítě nemá jak zjistit, kdo je jeho matka, když rodič 1 a rodič 2 na tom nebudou mít zájem.
Zkrátka moc se mi ty trendy nelíbí...
A jak říká pan Nushart -- když budou chtít uzavřít manželství tři muži a dvě ženy, nebo když budou chtít čeští muslimové druhou třetí a čtvrtou manželku, jak jim odůvodníme, že to není možné?
Když kulturní tradice manželství, tak jak je pojímána v našem civilizačním okruhu, ztratí relevanci, pak nám žádné protiargumenty nezůstanou...
Pořád tady bude hiearchická struktura, která kryla kněze dopouštějícího se mimo jiné smrtelného hříchu a psychicky vydírala jeho obětí. A která změnila postoj teprve pod tíhou skandálu. To jaksi rozředit nejde. Ani kecama o tom, kolika zneužívání děti se údajně dopustili učitelé, ani jinou snahou napadat jiné, kteří se podobného svinstva nedopustili. Jděte s tím už k osice a třeba Vás u ní napadne, co dělat.
zažilo ve svém dětství homosexuální obtěžování či zneužívání 46% dospělých homosexuálních mužů (7% mužů heterosexuálních) a 22% lesbických žen (1% žen heterosexuálních). Homosexuální muži i ženy tedy uvádějí výrazně vyšší míru homosexuálního obtěžování ve svém dětství, než muži a ženy heterosexuální. (https://link.springer.com/article/10.1023/A%3A1010243318426)
2. Příčinou sexuálního zneužívání dětí je zneužití moci a autority. (Ivan Štampach v té souvislosti poněkud nešťastně použil označení "římská kuriální homomafie", významnou část obětí sexuálního zneužívání dětí v katolické církvi tvoří chlapci - muži.)
3. Největší moc a autoritu mimo veřejnou kontrolu lze uplatňovat v rodině - k většině případů sexuálního zneužívání dětí dochází také v rodině.
4. Sexuální zneužívání dětí je častější v těch rodinách, kde se partneři obměňují a chybí v nich jeden biologický rodič.
O čem svědčí údaje o vyšším podílu zneužívaných jedinců z řad homosexuálů, pokud jsou pravdivé?
O tom, že tito lidé už v dětském věku přitahovali pro své zvláštní rysy sexuální agresory? Je to možné, ovšem smysl souvislosti uváděné panem Nushartem /souvislost skandálů v katolické církvi se snahou o legalizaci adopcí dětí homosexuálními páry/ je mi v tomto kontextu nadále nejasný.
-----------------------------
Zdá se, paní Zemanová, že podle Vaší interpretace výsledků té studie si za sexuální zneužívání ty děti ("pro své zvláštní rysy") mohou vlastně samy (asi jako když přitažlivá žena si za své znásilnění "může také sama").
Souvislost opravdu těžko dohledat. Pokud nechcete říci, že kdybychom respektovali autoritu selhavších potentátů nejsvětější církve, pak by tu žádné "nynější skandály" nebyly, protože by je ta autorita zase zametla pod koberec a psychickým terorem by zastrašila oběti -- a že by se právě tak by se nejednalo o manželství stejnopohlavních párů, protože to vadí téže autoritě.
Naštěstí se katolická církev chová vyjma své nejhorší části odpovědně a hledá způsob, jak pro přístě lépe kontrolovat možné zneužívání pastýřské autority.
-----------------------------
Z tohoto hlediska jsou mediální informace o sexuálním zneužívání děti v katolické církvi někdy poněkud zvláštní:
"Byla to obyčejná sexuální penetrace, při které se dítě aktivně nezapojuje,“ hájí právník kardinála.
Toto se píše v článku, který referuje o případu australského kardinála Pella. Pell však před soudem stále tvrdí, že se ničeho nedopustil. Zbláznil se tedy jeho advokát? Ne, vysvětlení je prosté. Pellův advokát na požadavek vazby reagoval námitkou, že nejsou tvrzeny žádné přitěžující okolnosti a předmětem řízení je skutek klasifikovaný jako běžná sexuální penetrace, které se dítě aktivně neúčastní. Advokát netvrdil, že se Pell něčeho takového dopustil, ale poukazoval na to, že pro vzetí do vazby musí být splněny určité podmínky, které v daném případě splněny nejsou, a to ani kdyby kardinál byl vinen.
Jednalo se o soud první instance, následovat bude s největší pravděpodobností odvolání, ale Ivan Štampach už je se soudem hotov: "Zvlášť nevěrohodně zní, když se sexuální predátor jako Pell vyslovuje, že v zájmu péče o rodinu není radno podporovat homosexualitu..." Ano, kardinál Pell je znám svým konzervativním přístupem a kritikou legalizace adopcí dětí stejnopohlavními páry.
A také tím, že byl blízkým spolupracovníkem papeže Františka, členem poradního sboru osmi kardinálů, který měl pomoci vypracovat reformu vatikánské kurie, a byl také papežem Františkem jmenován do čela nového úřadu pro reformu Vatikánské banky a dalších finančních institucí.
Že se některé děti cítí vyloučeny, že trpí nedostatkem sebedůvěry a mají pocit, že jejich stížnosti nikdo nevyslyší, což má za následek, že se jeví být snadnou obětí, obracíte v tvrzení, že si podle mne za zneužívání mohou samy.
Ještě nehoráznější je vaše vyjádření, že existují lidé, kteří si nepřejí snížení romské kriminality, aniž byste specifikoval, o koho podle vás jde.
Že mi nepodsouváte tuhle divnou interpretaci?
Vážně?
A navíc mi říkáte, že nemohu omlouvat sexuálního agresora zvláštními rysy jeho oběti. Fakt máte dojem, že to dělám?
Ne, jenom provokujete.
Jde o to, že dítě, znejistělé bytostnou jinakostí, pronásledovali a obtěžovali jeho vrstevníci? Nebo dospělí, například kněží, učitelé /učitelky/ atd.?
Já jsem nadhodila možnost, že děti, které mají problém s identitou, se mohou pro svou odlišnost a vyloučenost jevit jedincům s pedofilními sklony jako snazší kořist. To jste naprosto mylně označil za obviňování obětí a omlouvání viníků.
Co o tom vlastně soudíte vy?
Dochází však i k tomu, že sexuální orientace se mění (oběma směry) i v dospělosti.
Myslím, že to dobře dokresluje mou domněnku, že vztah mezi obtěžováním v dětství a homosexualitou v dospělosti je korelace, nikoli příčinná souvislost.
Důvod, proč jste přišel s tím údajným výsledkem studie z roku 2001, pro mne ale stále zůstává nejasný.
Cituji:
"... the study has been criticized for being non-clinical, for using un-representative samples of homosexuals and heterosexuals, for not reporting how homosexual participants were recruited, for contradictions between the results and their interpretation...
etc. etc. "
Těch výtek je tam uváděno mnoho, takže se nedivte, že vámi uváděná čísla beru s rezervou.
Sexuální zneužívání či obtěžování zažilo 32,5% adolescentních dívek či chlapců, kteří se sami označili za homosexuální (mezi adolescenty, kteří se označili za heterosexuální, zažilo zneužívání či obtěžování 9% z nich).
Patřím ke skupině, u které se dlouhé roky v podobných průzkumech ukazovaly nadreprezentativně zastoupená všechna možná rizika a patologie. Jsem levoruký. Ta nadreprezentativnost poněkuď klesala s tím, jak vymírali pedagogičtí idioti, kteří leváky ve školách přeučovali, ale nezmizela úplně. Schválně, co myslíte, že je na vině?
a) genetická méněcennost levorukých;
b) konfrontace se společensky nikoli vždy přátelsky přijímanou jinakostí;
c) vypovědní schopnosti podobných šetření, pokud se jim ve vzorku objevují dvě co do počtu neporovnatelné skupiny.
A bych Vám trochu napověděl. V době, kdy se žena řídící automobil vyskytovala spíše sporadicky, se zrodilo dnes zcela pochybné tvrzení, že ženská řídí buď strašně nebo skvěle, nikdy ale průměrně.
Nemyslím si, že by bylo žádoucí, aby sexuální zneužívání dětí začalo být vnímáno jako běžná věc.
Můžete, pane Nusharte, dál věřit těm svým číslům a můžete jejich význam interpretovat jak vám libo, ale zdá se, že námitky proti té studii jsou pádné.
Jde ale o to, že dnes je (a to právě v souvislosti s prosazovanou legalizací adopce dětí stejnopohlavními páry) silně nekorektní byť jen připustit nějaké eventuální psychosociální ovlivnění právě té - ve vašem článku zmíněné - "sexual orientation identity". Když si uvědomíme, o co vlastně ve skutečnosti jde - že se zde - při vědomí nepopiratelných výsledků té studie s jednovaječnými dvojčaty - zcela vážně popírá jakákoliv souvislost mezi chováním rodičů a následně vytvořenými vzorci chování jejich dětí, jde o zcela bizarní tvrzení, které je v rozporu jak s poznatky psychologie, tak i s přirozenou zkušeností.
V souvislosti s "genderem" se tedy patrně vracíme zpět do doby Galileovy.
"Děsivá výpověď o našem světě nespočívá v tom, že dochází k mileneckým vztahům mezi zletilými a nezletilými, ale v tom, že tato tabuizovaná praktika může být poslední záchranou dítěte na ulici. Jakou legitimitu má společnost trestat podobnou praktiku, když jinak ty děti odsoudila k živoření v drogové závislosti, prostituci a smrti z předávkování či na AIDS?"
To Vám ale pochopitelně nijak nebrání rozhořčovat se nad pederastickými vztahy nezletilých s kněžími.
Citoval jsem něco špatně, nebo je to vytržené z kontextu?
Stejně by mě zajímalo, proč uvedl ta dvojčata. Geneticky shodná výbava, obdobná výchova, obdobné psychosociální podněty - a přesto se homoseuální orientace obou dvojčat vyskytuje jen zřídka. Z toho se přece na podporu páně Nushartovy teze nedá vyvodit vůbec nic. Příčiny homosexuální orientace zkrátka neznáme a pokusy o jejich odhalení setrvale selhávají.
Možnost nevědět co je skutečnou příčinou sexuální orientace tedy ponechávám otevřenou, a to minimálně do té doby, než bude úředně zakázáno myslet si cokoliv jiného než jen to, že sexuální orientace je vrozená.
Moje námitka se týká obtížně vyvratitelné skutečnosti, že mezi chováním rodičů a následně vytvořenými vzorci chování dětí je souvislost a že tyto vzorce chování jsou někdy více úspěšné a jindy naopak méně úspěšné při vytváření stabilního rodičovského vztahu s lidmi opačného pohlaví.
Nejsem přece hloupý, abych se takhle společensky znemožnil :-):-)
Ivan Štampach:
"Se sexuální orientací přichází právníci a zákonodárci poněkud opožděně. Přicházejí v době, kdy se za vrozené považují určité předpoklady k milostné preferenci osob stejného pohlaví, avšak určitá role se připisuje i hlubinně-psychologickým motivům souvisícím s rolemi rodičů..."
(http://denikreferendum.cz/clanek/22761-zahajili-tridni-boj)
Peter Tatchell:
"Many studies suggest social factors are also important influences in the formation of sexual orientation. These include the relationship between a child and its parents, formative childhood experiences, family expectations, cultural mores and peer pressure."
(http://www.petertatchell.net/lgbt_rights/gay_gene/homosexualityisntnatural/)
------------------------------------
V pronásledování jinověrců můžeme klidně pokračovat, paní Zemanová.
Že by mělo být zakázáno věřit některé z dosavadních teorií, čím je podmíněna homosexualita jednotlivce? Proč, proboha? Věda přece říká, že o tom zatím v postatě nic neví a že se žádná teorie nepotvrdila. To je zákazům hodně nepodobné.
Být vámi držela bych se radši teologických odůvodnění odporu k stejnopohlavním rodinám. Co je postaveno na víře, vyvrací se hůř než teorie postavené na statistice.
Ostatně - je těžko popíratelné, že právě zastánci zpřístupnění adopcí i pro stejnopohlavní páry se ve společnosti snaží vytvářet jakési povědomí o vrozenosti homosexuality (a pak ho používat jako argument pro zpřístupnění adopcí stejnopohlavním párům), které ale zároveň koliduje se skutečností, že někteří gayové mají vlastní biologické děti, které by pak měly být předmětem adopce jejich pozdějšího partnera stejného pohlaví (s čímž samozřejmě při absenci biologické matky lze souhlasit).
Postoj "věda o příčině homosexuality zatím v podstatě nic neví" (postoj otevřenosti k různým možnostem vysvětlení) přece předpokládá i určitou toleranci k tomu jinému vysvětlení, než ke kterému se člověk zrovna sám přiklání, a pak to také - podle mě - předpokládá i opatrnost ve vztahu k legislativním změnám, jejichž oprávněnost bychom chtěli zdůvodňovat jedním z těch dosud zatím nepodložených tvrzení.
Platí u nás naštěstí zásada rovnosti všech lidí před zákonem a je proto zcela nepřípustné rozlišovat pro účely přiznání nějakého práva lidi podle jejich sexuální orientace, pohlaví apod., a stejně tak je samozřejmě nepřípustné zkoumat sexuální orientaci žadatelů o adopci. Gayové tedy u nás mohou adoptovat děti stejně, jako kdokoliv jiný.
To, o čem je ale řeč, je legalizace adopcí dětí stejnopohlavními páry (nikoliv legalizace adopcí gayi), která by z uvažované redefinice manželství automaticky vyplynula. Jak jistě z mých diskusních příspěvků už dávno víte (nijak se s tím netajím), jsem proti takovémuto kroku, a to nikoliv z důvodu náboženské víry, ale z důvodů rozumu. Některé ty důvody jsem již výše v diskusi zmínil.
P.S. V ironické poznámce o pronásledování jinověrců jsem měl samozřejmě na mysli víru v odlišné příčiny homosexuality, nikoliv víru v odlišné náboženství.
Věda zatím pouze dokázala některé teorie vyvrátit a jiné velmi přesvědčivě zpochybnit /například sociologie v tomto směru vykonala mnohé/, takže pokud chce příčinu najít, musí se vydat jiným směrem.
Tolerance k názoru na škodlivost výchovy dětí stejnopohlavními páry, jehož nositel operuje vědou, se u mne projevuje trpělivým vysvětlováním, že pro tuto škodlivost vědecký důkaz neexistuje.
Člověk, který je na základě jakési /snadno vyvrácené/ studie přesvědčen, že sprchování studenou vodou škodí lidskému organismu, ať se sám nesprchuje, ale ať neusiluje o celoplošné znemožnění takové činnosti, jakkoli si myslí, že by to bylo ve prospěch lidstva.