Proč řešit komunální korupci nebo problémy nedostupného bydlení? Proč řešit zoufalou dopravní situaci? Brno s tím umí žít už nějaký pátek a jeho obyvatelé něco vydrží, tak řešení necháme až na dobu, kdy nebude aktuální ruské nebo čínské nebezpečí. Protože kdyby se dcery z dobrých rodin (ano, v Brně má toto slovní spojení ještě zvuk a jak vidno, také dostatečná politická kompetence) houfně stěhovaly do Amsterdamu, místo aby oběvatou podporou korupční strany stavěly hráz (alespoň damm, když ne ten Amster) ruské linii , proč ještě na tom božím světě vůbec žít?
Jen něco v té úvaze trošinku drhne. Z proslovu té dcery z dobré rodiny jakoby vyplývalo, že zároveň odmítat ruskou agresi a brněnskou korupci a asocialitu by už bylo na jednoho příliš, prostě člověk si musí vybrat to důležitější.
Nemáte tak docela pravdu. Možná jde v prvé řadě o zvyk, ale on je to zvyk spojený s literárními a výtvarnými dějinami Prahy – kdyby jen kvůli Nezvalovu Edisonovi, ten most by v Praze chyběl.
...položily někomu jinému. Die Linke vyhrály, jejich program je celkem srozumitelně napsaný a věcně vzato je levicově radikální v míře menší než malé.
U vyvlastňování bytových fondů není jasné, za jakých podmínek by mělo probíhat, samo vyvlastňování je nutnou součástí každé demokratické legislativy -- a jaksi nehodlám považovat za radikalismus, pokud se místo v zájmu vojensko-průmyslového komplexu převlečeného za zájem obranyschopnosti nebo v zájmu fosilní lobby či stavby dálnic jednou chce vyvlastňovat s ohledem na sociální katastrofu bydlení.
Vlastně výsledek Die Linke poskytl největší šanci SPD. Zachovat se -- byť trochu z donucení -- jako slušná levicová strana a otestovat, zda by Rot-rot-grüne nebyla funkční platforma pro politiku, která by někoho zajímala (což se o té současné provozované SPD dá říct asi tak stejně jako o té, kterou provozuje ČSSD). Já vím, ono to působí trochu cynicky, mohlo by se zdát, že je to jako gratulovat obézní, dýchavičné dámě, která má nejlepší léta za sebou, že se jí naskytla ideální dráha k volnému běhu -- ale když já věřím na druhé šance.
Dosti má den dnešní na svých arogantních populistech, nestarej se o přízraky minulosti. V době Turků, Macinků a Pavlů nemá stromodní Milošova zhodilost šanci na úspěch.
Jen bych se tak rychle nevzdával té nadstranickosti prezidenta. Pochopitelně jako ideální normy, které člověk nemůže nikdy dostát; normy, která se naplňuje jako zdrženlivost , odstup a nadhled vůči malicherným řevnivostem.
Nejsem si jist, zda je například potřebné a vhodné, aby prezident dnes hájil nezávislost soudů – jediný případ z výše vyjmenovaných, kdy by v případě vážného ohrožení mohlo jít o obhajobu demokracie –, pokud ji zpochybňuje pár křiklounů z malé populistické straničky a sama nezávislost je zcela masivně zabezpečená (včetně svobody některých soudců podlézat mocným nebo se nechat korumpovat, ale to je do značné míry nutná cena té masivní ochrany nezávislosti). Jediný spolehlivě očekávatelný výsledek takové obhajoby je, že poskytne těm marginálním hlasům rezonanci a posune je do centra veřejnosti.
Rozhovor s Kamilou Zlatuškovou: Jinou možnost jsem prostě neviděla
Jakub Patočka
Proč řešit komunální korupci nebo problémy nedostupného bydlení? Proč řešit zoufalou dopravní situaci? Brno s tím umí žít už nějaký pátek a jeho obyvatelé něco vydrží, tak řešení necháme až na dobu, kdy nebude aktuální ruské nebo čínské nebezpečí. Protože kdyby se dcery z dobrých rodin (ano, v Brně má toto slovní spojení ještě zvuk a jak vidno, také dostatečná politická kompetence) houfně stěhovaly do Amsterdamu, místo aby oběvatou podporou korupční strany stavěly hráz (alespoň damm, když ne ten Amster) ruské linii , proč ještě na tom božím světě vůbec žít?
Jen něco v té úvaze trošinku drhne. Z proslovu té dcery z dobré rodiny jakoby vyplývalo, že zároveň odmítat ruskou agresi a brněnskou korupci a asocialitu by už bylo na jednoho příliš, prostě člověk si musí vybrat to důležitější.
Eliščin most jako memento aneb O dvou mostech různých osudů
Nikolaj Savický
Nemáte tak docela pravdu. Možná jde v prvé řadě o zvyk, ale on je to zvyk spojený s literárními a výtvarnými dějinami Prahy – kdyby jen kvůli Nezvalovu Edisonovi, ten most by v Praze chyběl.
Úspěch Die Linke v Berlíně oživil debatu o směřování radikální levice
Jiří Dolejš
...položily někomu jinému. Die Linke vyhrály, jejich program je celkem srozumitelně napsaný a věcně vzato je levicově radikální v míře menší než malé.
U vyvlastňování bytových fondů není jasné, za jakých podmínek by mělo probíhat, samo vyvlastňování je nutnou součástí každé demokratické legislativy -- a jaksi nehodlám považovat za radikalismus, pokud se místo v zájmu vojensko-průmyslového komplexu převlečeného za zájem obranyschopnosti nebo v zájmu fosilní lobby či stavby dálnic jednou chce vyvlastňovat s ohledem na sociální katastrofu bydlení.
Vlastně výsledek Die Linke poskytl největší šanci SPD. Zachovat se -- byť trochu z donucení -- jako slušná levicová strana a otestovat, zda by Rot-rot-grüne nebyla funkční platforma pro politiku, která by někoho zajímala (což se o té současné provozované SPD dá říct asi tak stejně jako o té, kterou provozuje ČSSD). Já vím, ono to působí trochu cynicky, mohlo by se zdát, že je to jako gratulovat obézní, dýchavičné dámě, která má nejlepší léta za sebou, že se jí naskytla ideální dráha k volnému běhu -- ale když já věřím na druhé šance.
Miloš Zeman znovu kandidátem na prezidenta?
Oto Novotný
Dosti má den dnešní na svých arogantních populistech, nestarej se o přízraky minulosti. V době Turků, Macinků a Pavlů nemá stromodní Milošova zhodilost šanci na úspěch.
Prezident jako hlas liberální demokracie?
Petr Agha
Jen bych se tak rychle nevzdával té nadstranickosti prezidenta. Pochopitelně jako ideální normy, které člověk nemůže nikdy dostát; normy, která se naplňuje jako zdrženlivost , odstup a nadhled vůči malicherným řevnivostem.
Nejsem si jist, zda je například potřebné a vhodné, aby prezident dnes hájil nezávislost soudů – jediný případ z výše vyjmenovaných, kdy by v případě vážného ohrožení mohlo jít o obhajobu demokracie –, pokud ji zpochybňuje pár křiklounů z malé populistické straničky a sama nezávislost je zcela masivně zabezpečená (včetně svobody některých soudců podlézat mocným nebo se nechat korumpovat, ale to je do značné míry nutná cena té masivní ochrany nezávislosti). Jediný spolehlivě očekávatelný výsledek takové obhajoby je, že poskytne těm marginálním hlasům rezonanci a posune je do centra veřejnosti.