Nechce se mi dohledávat relevantní zdroje k událostem kolem Bernské ženské nudistické pláže. Ale nevidím nic špatného na tom, pokud se někdo rozhodne provozovat pláž pro osoby, které se identifikují jako ženy – a je na instituci, která pláž provozuje, zda chce z vlastních zdrojů platit osvětu o genderu, popřípadě, pokud se jedná o městskou pláž, zda to chce platit obec a zda s tím souhlasí její občané.
Diskriminace by to byla, pokud by se jednalo o zařízení, které musím používat – například pouze společné záchodky pro klientelu na obecním úřadě, které diskriminují ty, kdo jsou od dětství vychováni v tom, že se určité věci nedělají před osobami druhého pohlaví. Anebo, kdyby nějaká instituce bránila vedle pláže pro všechny osoby cítící se jako ženy zřízení pláže, přístupné pouze těm osobám, u nichž se jejich genderová identifikace shoduje s určitou kombinací chromozomů.
Pro potřeby této smlouvy je podstatné nikoli to, zda jste osoba s dělohou nebo penisem , či sofistikovaněji s určitou kombinací chromozomů – ale to, zda na Vás je či není pácháno násilí z důvodů, které se odvolávají na určitý genderový stereotyp (na sociální roli, která je Vám na základě takových či makových znaků připisována jako násilníkem).
Řečeno příkladně:
Pokud násilník doslova vychází z lidové instrukce české hospody: "Zbij ženu dvakrát denně, ona už bude vědet, za co“, jedná se o genderově motivované násilí.
Pokud násilníci vyvraždí například ve Srebrenici všechny chlapce, protože rolí muže je být bojovníkem a nositelem etnické identity a z těch chlapců by vyrostli muži, jedná se (také, určující je zde etnické) o genderové násilí.
Zatímco, pokud se jedná o stanovení striktních pravidel zavedených kvůli ochraně obětí, pak do azylového zařízení pro týrané ženy prostě nemají mít přístup potenciální násilnící (bez ohledu na jejich pohlaví, ono týrání partnera se vyskytuje i v stejnopohlavních partnerstvích) a právě tak provoz uzavřené nudistické plaže určené pro osoby s definovanými pohlavními znaky (nikoli genderovými rolemi, ty jaksi plavčice pohledem neprověří0) náleží rozhodnutí provozovatelů -- je na volbě klientů a klientek, zda chtějí na otevřenou pláž vyžadující plavky, obvyklou nudistickou pláž nebo na pláž uzavřenou pro určitou skupinu. Nejde tedy o genderově motivované násilí, ani o neúnosné diskriminační jednání.
Takže máte nesporně pravdu v tom, že oba příklady, které uvádíte, jsou absurdní. Ale nemají nic společného se zavedením slova gender. Protože my to rozlišení pohlaví a genderu (ošklivé slovo, ale nikdo včas neprosadil českou alternativu) potřebujeme pro popis faktu, že určité očekávané "ženské" nebo "mužské" chování nevychází rovnou z toho, zda máte dole ocásek nebo šterbinu, ale ze scénářů, které Vám ta či ona společnost nabízí jako přijatelné.
Vím, je horko a právnické pojmosloví je těžké. Ale dovolím si Vás ujistit, že Istanbulská úmluva sice operuje několika souslovími, které se v českých zákonech nevyskytují, ale právě to nebezpečí, kterého se obáváte, opravdu nevyvolává.
To, že Česká republika neratifikovala Istanbulskou úmluvu, je podlé a hanebné. Už jen proto, že jsou desítky zemí,kde by přinesla reálné zlepšení situace, a každá evropská země, která úmluvu zpochybňuje, těmto zemím poskytuje alibi.
Nicméně ta úmluva není všeléčivý dryák. Nijak by nezabránila příběhům, jako je ten z Ostravy, a sama o sobě nevytváří lepší podmínky pro to, aby se obětem domácího násilí dostalo účinnější pomoci a ochrany. Ty pasáže, které by k tomu mohly vést, jsou zcela a beznadějně deklaratorní.
Nedůvěryhodnost strany Zelených, která sama sebe opravňuje k tomu, aby si udělovala výjimky z vlastních principiálních stanovisek, se zapomene. Nebude to poprvé, ani naposledy.
Horší to je s onou senátní kandidaturou – dávají mi na vybranou: buď volit sprostého rasistu (a ten Dvořákův výrok ho kvalifikuje jako sprostého rasistu na úrovni postů Filipa Turka) nebo zdržením se volby podpořit pozici vládní koalice.
Děkuji všem třem uvážlivým členům strany Zelených – Ireně Ferčíkové Konečné, Františku Hájkovi, Josefu Reheku Horváthovi –, že mi to rozhodování ulehčili. Nestojím o jednotu levice zaplacenou respektováním rasismu a jejich alibismus považuji za špinavost.
Další ženy umírají. Vláda přesto odmítá řešit domácí násilí a bezpečí dětí
Ferčíková Konečná, Svárovská
Nechce se mi dohledávat relevantní zdroje k událostem kolem Bernské ženské nudistické pláže. Ale nevidím nic špatného na tom, pokud se někdo rozhodne provozovat pláž pro osoby, které se identifikují jako ženy – a je na instituci, která pláž provozuje, zda chce z vlastních zdrojů platit osvětu o genderu, popřípadě, pokud se jedná o městskou pláž, zda to chce platit obec a zda s tím souhlasí její občané.
Diskriminace by to byla, pokud by se jednalo o zařízení, které musím používat – například pouze společné záchodky pro klientelu na obecním úřadě, které diskriminují ty, kdo jsou od dětství vychováni v tom, že se určité věci nedělají před osobami druhého pohlaví. Anebo, kdyby nějaká instituce bránila vedle pláže pro všechny osoby cítící se jako ženy zřízení pláže, přístupné pouze těm osobám, u nichž se jejich genderová identifikace shoduje s určitou kombinací chromozomů.
Pro potřeby této smlouvy je podstatné nikoli to, zda jste osoba s dělohou nebo penisem , či sofistikovaněji s určitou kombinací chromozomů – ale to, zda na Vás je či není pácháno násilí z důvodů, které se odvolávají na určitý genderový stereotyp (na sociální roli, která je Vám na základě takových či makových znaků připisována jako násilníkem).
Řečeno příkladně:
Pokud násilník doslova vychází z lidové instrukce české hospody: "Zbij ženu dvakrát denně, ona už bude vědet, za co“, jedná se o genderově motivované násilí.
Pokud násilníci vyvraždí například ve Srebrenici všechny chlapce, protože rolí muže je být bojovníkem a nositelem etnické identity a z těch chlapců by vyrostli muži, jedná se (také, určující je zde etnické) o genderové násilí.
Zatímco, pokud se jedná o stanovení striktních pravidel zavedených kvůli ochraně obětí, pak do azylového zařízení pro týrané ženy prostě nemají mít přístup potenciální násilnící (bez ohledu na jejich pohlaví, ono týrání partnera se vyskytuje i v stejnopohlavních partnerstvích) a právě tak provoz uzavřené nudistické plaže určené pro osoby s definovanými pohlavními znaky (nikoli genderovými rolemi, ty jaksi plavčice pohledem neprověří0) náleží rozhodnutí provozovatelů -- je na volbě klientů a klientek, zda chtějí na otevřenou pláž vyžadující plavky, obvyklou nudistickou pláž nebo na pláž uzavřenou pro určitou skupinu. Nejde tedy o genderově motivované násilí, ani o neúnosné diskriminační jednání.
Takže máte nesporně pravdu v tom, že oba příklady, které uvádíte, jsou absurdní. Ale nemají nic společného se zavedením slova gender. Protože my to rozlišení pohlaví a genderu (ošklivé slovo, ale nikdo včas neprosadil českou alternativu) potřebujeme pro popis faktu, že určité očekávané "ženské" nebo "mužské" chování nevychází rovnou z toho, zda máte dole ocásek nebo šterbinu, ale ze scénářů, které Vám ta či ona společnost nabízí jako přijatelné.
Vím, je horko a právnické pojmosloví je těžké. Ale dovolím si Vás ujistit, že Istanbulská úmluva sice operuje několika souslovími, které se v českých zákonech nevyskytují, ale právě to nebezpečí, kterého se obáváte, opravdu nevyvolává.
To, že Česká republika neratifikovala Istanbulskou úmluvu, je podlé a hanebné. Už jen proto, že jsou desítky zemí,kde by přinesla reálné zlepšení situace, a každá evropská země, která úmluvu zpochybňuje, těmto zemím poskytuje alibi.
Nicméně ta úmluva není všeléčivý dryák. Nijak by nezabránila příběhům, jako je ten z Ostravy, a sama o sobě nevytváří lepší podmínky pro to, aby se obětem domácího násilí dostalo účinnější pomoci a ochrany. Ty pasáže, které by k tomu mohly vést, jsou zcela a beznadějně deklaratorní.
Zelený paradox: nominace Martina Dvořáka je selháním, a přesto neznamená rozkol
Ferčíková Konečná, Hájek, Rehek Horváth
Nedůvěryhodnost strany Zelených, která sama sebe opravňuje k tomu, aby si udělovala výjimky z vlastních principiálních stanovisek, se zapomene. Nebude to poprvé, ani naposledy.
Horší to je s onou senátní kandidaturou – dávají mi na vybranou: buď volit sprostého rasistu (a ten Dvořákův výrok ho kvalifikuje jako sprostého rasistu na úrovni postů Filipa Turka) nebo zdržením se volby podpořit pozici vládní koalice.
Děkuji všem třem uvážlivým členům strany Zelených – Ireně Ferčíkové Konečné, Františku Hájkovi, Josefu Reheku Horváthovi –, že mi to rozhodování ulehčili. Nestojím o jednotu levice zaplacenou respektováním rasismu a jejich alibismus považuji za špinavost.