Uzákonění sňatků gayů a leseb podporuje stále větší část obyvatel České republiky. V průměru jde o jednašedesát procent lidí, proti jich je pouze třiatřicet procent. Vyplývá to z několika průzkumů veřejného mínění — Pew Research Center (2015), Median (2018) a CVVM (2018) — které se tématem manželství stejnopohlavních párů zabývaly. Za uzákonění manželství pro všechny se zasazuje i řada známých osobností — namátkou Martina Navrátilová, Aňa Geislerová nebo Agnieszka Holland — a velkých firem.

„Český stát neuznává lásku mezi osobami stejného pohlaví, kromě řady práv, které gayům a lesbám legislativa upírá, dává jasně najevo, že gayové a lesby jsou osobami druhé kategorie. Je čas pokročit v parlamentní debatě a uznat, že gayové a lesby mají stejné právo na lásku jako všichni ostatní, je čas na manželství pro všechny,“ uvedl Czeslaw Walek z organizace Jsme fér, jež ve čtvrtek výsledky průzkumů prezentovala.

Z šetření je rovněž patrné, že společenská podpora narůstá v čase. Před deseti lety se totiž pro manželství stejnopohlavních párů vyslovovalo jen kolem sedmatřiceti procent Čechů, zatímco zhruba čtyřiapadesát procent jich bylo proti. Průzkumy dále ukazují, že umožnit gayům a lesbám uzavřít sňatek si přeje většina populace napříč všemi kraji.

Změnu příslušné legislativy nejvíce podporují lidé v Karlovarském (69 procent), Ústeckém (68 procent) a Středočeském kraji (67 procent). Praha se poněkud překvapivě nachází až za Libereckým krajem (66 procent) na děleném pátém místě společně s Jihočeským krajem (oba 62 procent). Naopak nejméně s uzákoněním manželství stejnopohlavních párů souhlasí obyvatelé Moravskoslezského (53 procent), Zlínského, Pardubického a Plzeňského kraje (shodně 55 procent).

„Kraje, které manželství pro všechny podporují nejvíce, jsou sice chudší a v některých tématech konzervativnější, ale nejsou religiózní. Nicméně rozdíly napříč republikou jsou menší, než by se dalo očekávat. Česká společnost je v této otázce liberální. A proto není třeba brát příliš vážně argument, že není na změnu připravená,“ okomentoval závěry šetření sociolog Daniel Prokop.

Velký zájem o možnost uzavírat manželství má i česká LGBT+ komunita. Vyplývá to z průzkumu, který loni na podzim realizovaly spolky Prague Pride a Queer Geography spolu s Kanceláří veřejné ochránkyně práv. „Šestadevadesát procent příslušníků LGBT+ komunity souhlasí s tím, že zpřístupnění manželství i párům stejného pohlaví by pomohlo, aby se LGBTQ+ lidem v České republice žilo lépe,“ řekla Marína Urbániková z kanceláře ombudsmanky.

Rozdíly mezi manželstvím a registrovaným partnerství

Zákon o registrovaném partnerství platí v České republice od roku 2006, podmínky pro registrované partnery a manžele se ovšem výrazně liší. Manželům sňatkem vzniká automaticky společné jmění, které jim v mnoha ohledech usnadňuje život, například si k různým úkonům nemusí stále udělovat plné moci. Současně upravuje i podmínky dělení majetku při rozpadu vztahu. Lidem v registrovaném partnerství zákon nic podobného nepřiznává.

Manželé mají rovněž nárok na vdovský či vdovecký důchod, po úmrtí manžela přechází na druhého různé dávky a v neposlední řadě děti získávají sirotčí důchod po svém zemřelém rodiči. Lidé v manželství si dále mohou přiosvojit dítě svého partnera či partnerky, mohou být společnými pěstouny nebo si osvojit dítě z dětského domova. Institut manželství navíc v případě rozvodu počítá s úpravou vztahů k dětem, například v podobě placení výživného.

Vstup do registrovaného partnerství nad to komplikuje skutečnost, že jej lze uzavřít pouze na čtrnácti úřadech v celé České republice, oproti tomu do manželství mohou lidé vstoupit na každé matrice, případně i na českých konzulátech v zahraničí. Registrované partnerství tedy navíc vytváří bariéru geografickou a s tím spojenou i bariéru finanční.

Manželství pro všechny je uzákoněno ve většině zemí západní Evropy, řadě států Latinské Ameriky, Austrálii nebo Jihoafrické republice. Lidé stejného pohlaví tedy mohou uzavírat sňatky již v sedmadvaceti zemích po celém světě. Organizace Jsme fér k tomu dodává, že Česká republika má v případě schválení předložené poslanecké novely občanského zákoníku šanci stát se prvním postkomunistickým státem, který uzákoní sňatky příslušníků LGBT+ komunity.

Předmětnou novelu předložila v červnu minulého roku skupina poslanců v čele s Radkou Maxovou (ANO) a vláda Adreje Babiše (ANO) ji podpořila. Debata nad návrhem legislativní změny umožňující stejnopohlavním párům uzavírat manželství se v Poslanecké sněmovně poprvé otevřela v listopadu loňského roku a v letošním bude pokračovat. Souběžně s ním se bude Sněmovna také zabývat opoziční iniciativou, jejímž cílem je manželství coby svazek muže a ženy ochránit změnou Ústavy.