Praha se začátkem příštího týdne — jako každý rok — zahalí do duhové vlajky. Začíná totiž devátý ročník LGBTQ+ festivalu Prague Pride. Ten se tentokrát zaměřuje na padesáté výročí Stonewallských nepokojů, události, jež de facto položila základy pro průvody hrdosti i moderní hnutí za práva queer lidí. Festival pod záštitou pražského primátora Zdeňka Hřiba (Piráti), několika místostarostů a radních letos nabídne rekordních sto čtyřicet akcí s nejrůznější tématikou. Tradičně jej zakončí sobotní průvod z Václavského náměstí na Letnou.

„Letos si připomínáme padesát let od zpackané policejní šťáry v newyorském baru Stonewall Inn, jež spustila nepokoje a následně vznik hnutí za práva LGBT osob. Pojďte s námi oslavit úspěchy hnutí a zároveň společně ukázat na diskriminaci a nepochopení, kterým LGBT lidé v Česku dodnes každodenně čelí,“ uvádějí pořadatelé v pozvánce na závěrečný průvod městem.

Motivem Prague Pride ovšem nebude pouze queer historie, ale také spolupráce a podpora napříč různými částmi LGBTQ+ komunity. „Během festivalového týdne proto dostanou větší prostor jednotlivé queer subkomunity: tedy nejen gayové a lesby, ale i transgender a nebinární lidé, bisexuální, asexuální a letos poprvé i intersex osoby,“ slíbila ředitelka festivalu Hana Kulhánková.

Na Prague Pride letos vystoupí britská asexuální modelka Yasmin Benoit či přední italská aktivistka za práva transgender lidí a politička Strany komunistické obnovy Vladimir Luxuria. Kromě genderových hranic chce festival překonávat i generační bariéru. Letošní ročník proto poskytne místo starším generacím LGBTQ+ osobností. Mimo jiné na něj zavítá polská diskžokejka Wirginia Szmyt, známá pod uměleckým jménem DJ Wika. Ta je ve svých osmdesáti letech pravděpodobně nejstarší diskžokejkou na světě.

Dialog generací na sebe vezme podobu i konkrétních programových bodů. Vedle „mezigenerační snídaně“ se chystá i prezentace o berlínské politice podpory LGBTQ+ seniorů či beseda nad texty, které řeší otázku sexuality v pokročilejším věku. Prostor ovšem dostanou i ryze „mladá“ témata, jako je inkluzivní angličtina pro náctileté či queer problematika ve videohrách.

Prague Pride se zúčastní i iniciativa Jsme fér usilující o uzákonění manželství pro všechny. „Zrovnoprávnění gay a lesbických párů v České republice ještě neskončilo. Manželství pro všechny není ještě možné a je třeba pro důležitou legislativní změnu udělat hodně práce,“ konstatují aktivisté v pozvánce na jednu z náborových akcí. Tématický návrh zákona leží v Poslanecké sněmovně již čtrnáct měsíců, aniž by postoupil z prvního čtení.

Antikapitalistická queer alternativa na Žižkově

V kontrastu k Prague Pride se i letos představí jeho antikapitalistický mladší sourozenec, Alt*Pride. Komunitní queer festival, který od roku 2016 pořádá skupina LGBTQ+ aktivistů klonících se k levicové antiautoritářské scéně. Letošní ročník se pod heslem „Queers for Future“ zaměří na téma klimatických změn a jejich souvislosti s globalizovaným kapitalismem. Pořadatelé připravili kolem dvaceti besed, přednášek a workshopů, které se z velké části odehrají v žižkovském centru prostor39.

Alt*Pride chce i tentokrát pokračovat v kritice některých aspektů Prague Pride. „Stal se součástí mainstreamové festivalové kultury. Snaží se z pochopitelných důvodů oslovit co největší okruh návštěvníků a otupuje hrany boje za svobodné vyjádření odlišných identit. Se sponzoringem největších firem nejde dostatečně tématizovat sociální rozdělení společnosti, které je stále palčivější a dopadá na nejohroženější queer lidi. Prague Pride se vědomě snaží být co nejméně politický,“ vysvětlila za organizátory Deníku Referendum Magdaléna Šipka.

Kolektivu Alt*Pride vadí i konkrétní koncerny, jež na Prague Pride dostávají prostor. „Prague Pride nepoužívá žádný kodex nebo standard pro příjem darů. Nepátrá po tom, kdo dárce je, co dělá, ani jestli jeho působnost nemá negativní dopad na společnost, jako tomu je v případě Exxon Mobile,“ řekl Deníku Referendum jeden z organizátorů alternativního festivalu Michael Jettmar. A dodal, že Prague Pride se zaměřuje nikoliv na celou LGBTQ+ komunitu, ale především na gaye a lesby.

PR manažerka Prague Pride Bohdana Rambousková podobné výtky odmítá. Za kritikou sponzoringu a alegorických vozů korporací v průvodu podle ní stojí mylná úvaha. „Vůz neznamená, že Prague Pride má nutně od dané společnosti finanční podporu. Stejně tak máme sponzory, kteří v průvodu vůz nemají,“ sdělila Deníku Referendum s tím, že ji udivuje, když se kritici vyjadřují k interním regulím festivalu, které prý neznají.

„Výtka ohledně údajně nízkého zastoupení LGBTQ+ lidí mimo gaye a lesby se opakuje nejméně druhým rokem. Přesto, že se opakuje, vznáší ji někdo, kdo se zřejmě neobtěžoval podívat na náš program. Jsou v něm akce týkající se nebinárních osob, transgender lidí, pansexuálů… Letos ostatně klademe důraz i na prostor pro účast starších queer lidí,“ pokračovala Rambousková.

Vývoj festivalu podle ní musí být pozvolný. „Neřídíme se tím, co zaznívá z Kliniky,“ poznamenala s odkazem na místo konání předchozích ročníků Alt*Pride. „Ale tím, co zní od queer komunity, a ostatně také tím, co je reálně možné uskutečnit. Lidí z některých skupin, kteří by byli ochotní a schopní vystupovat, je zkrátka v České republice málo,“ uzavřela.

Odpůrci se letos nemobilizují

Duhový průvod se v minulosti stával pravidelnou příležitostí k protestům ultrakonzervativců ,typu bojovníka proti právu na interrupci a kněze Libora Halíka, i homofobní krajní pravice. Radikálnější z odpůrců se pokoušeli akci komplikovat blokádami. Většinou se do nich ale zapojilo malé množství stále stejných osob a vážnějším incidentům takřka ihned zamezila policie. Letos protiakci nikdo neavizoval.

Prague Pride se koná pravidelně od roku 2011. Již první ročník přitáhl desetitisíce lidí a závěrečný průvodu čítal na osm tisíc osob. Během let se akce rozrostla na zhruba čtyřnásobek. První festivaly nechtěně zpopularizovali i odpůrci z řad konzervativních katolíků, mimo jiné někdejší mluvčí prezidenta Václava Klause Petr Hájek, který účastníky Prague Pride označil za „devianty“. Podobně se o LGBTQ+ lidech ve veřejném prostoru vyjadřuje například i zlínský hejtman Jiří Čunek (KDU-ČSL).

Na prezidentskou tradici averze vůči Prague Pride osobitě navázal Miloš Zeman. I když vůči gayům a lesbám projevuje menší nepřátelství než Klaus, LGBTQ+ festival vulgárně glosoval na Frekvenci 1. „Opravdu nevidím důvod, proč pořádat pochody Prahou a ukazovat tam nahou p*del,“ řekl začátkem minulého roku. Kriticky vnímá i transgender problematiku, která je prý především „módní a moderní“. Případnou operativní změnu pohlavních znaků chápe jako „trestný čin sebepoškozování“. Ten ovšem v českém trestním právu neexistuje.