Česká LGBT komunita může opatrně slavit. Vláda Andreje Babiše (ANO) v demisi na svém pátečním zasedání podpořila návrh poslankyně Radky Maxové (ANO) rozšiřující institut manželství i na stejnopohlavní páry. Věcně jde o změnu občanského zákoníku a souvisejících právních předpisů. Schválí-li návrh Sněmovna a Senát, získají páry stejného pohlaví veškerá práva i povinnosti, které z manželství vyplývají, včetně adopcí.

„Jsme nadšení. Je to jasný signál, že vláda, včetně premiéra Andreje Babiše, manželství pro všechny podporuje. A že česká společnost je na tuto změnu připravena. Souhlasné stanovisko vlády může návrhu při dalším projednávání ve Sněmovně pomoci, ale boj teprve začíná,“ řekl Deníku Referendum Czeslaw Walek z občanské organizace Jsme fér, která na podporu změny zákona do začátku května sebrala více než sedmdesát tisíc podpisů.

Walek současně upozornil na iniciativu skupiny poslanců kolem Marka Výborného (KDU-ČSL), která v minulých dnech předložila novelu Ústavy, jež má přesně opačný cíl než dnes vládou schválený návrh Maxové. Lidovečtí zákonodárci spolu s Václavem Klausem mladším (ODS) nebo Jaroslavem Foldynou (ČSSD) chtějí do Listiny základních práv a svobod výslovně zakotvit ochranu manželství coby svazku jednoho muže a jedné ženy.

Babišova vláda novelu občanského zákoníku podpořila i přes to, že se proti ní v mezirezortním připomínkovém řízení postavilo ministerstvo vnitra. To kritizovalo, že by návrh zrušil registrované partnerství a že by případná změna pohlaví jednoho z partnerů neměla automaticky za následek zánik uzavřeného sňatku. „Domníváme se, že je třeba pamatovat na práva druhého z manželů, kterého by neměl zákon postavit do situace, kdy se ocitne ve svazku sice právně závazném, ale z jeho osobního pohledu potenciálně odlišném,“ uvedlo ministerstvo.

Mezi manželství a registrovaným partnerstvím je řada rozdílů

Koalice Jsme fér dlouhodobě upozorňovala na množství rozdílů v právním postavení manželů a registrovaných partnerů. Manželům sňatkem vzniká automaticky společné jmění manželů, které jim v mnoha ohledech usnadňuje život, například si k různým úkonům nemusí stále udělovat plné moci. Současně upravuje i podmínky dělení majetku při rozpadu vztahu. Lidem v registrovaném partnerství zákon nic podobného nepřiznává.

Manželé mají rovněž nárok na vdovský či vdovecký důchod, po úmrtí manžela přechází na druhého různé dávky a v neposlední řadě děti získávají sirotčí důchod po svém zemřelém rodiči.

Lidé v manželství si dále mohou přiosvojit dítě svého partnera či partnerky, mohou být společnými pěstouny nebo si osvojit dítě z dětského domova. Institut manželství navíc v případě rozvodu počítá s úpravou vztahů k dětem, například v podobě placení výživného.

Vstup do registrovaného partnerství nad to komplikuje skutečnost, že jej lze uzavřít pouze na čtrnácti úřadech v celé České republice, oproti tomu do manželství mohou lidé vstoupit na každé matrice, případně i na českých konzulátech v zahraničí. Registrované partnerství tedy navíc vytváří bariéru geografickou a s tím spojenou bariéru finanční.

Návrhem Radky Maxové se v nadcházejících měsících bude zabývat Poslanecká sněmovna. Pod novelou zákona jsou podepsáni poslanci napříč sněmovními stranami — s výjimkou KDU-ČSL, ODS a SPD — a má tedy značnou šanci na schválení. Pokud by prošla, připojila by se Česká republika k šestadvaceti státům, které se rozhodly ve svých právních řádech manželství pro všechny zakotvit.