Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) krátce před svým odchodem z politiky předložil novelu občanského zákoníku, jež má umožnit trans* lidem změnit pohlaví pouze na základě jejich prohlášení před matričním úřadem s tím, že změna bude podmíněna potvrzením o diagnóze poruchy sexuální identity — tedy bez nutnosti chirurgického zákroku. Projednávání návrhu zákona ovšem vázne. Přestože připomínkové řízení skončilo v polovině letních prázdnin, nebylo doposud vypořádáno. Na odpor se totiž staví nejen zdejší katolická církev v čele s Dominikem Dukou, ale také ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).

„Připomínky se vypořádávaly loni v listopadu. Ministerstvo vnitra ale s návrhem stále nesouhlasí a zvolilo zdržovací taktiku,“ řekl Deníku Referendum člen výboru spolku Trans*parent Viktor Heumann s tím, že schůzka mezi náměstky vnitra s spravedlnosti se stále odkládá. To Deníku Referendum potvrdil i tiskový mluvčí rezortu spravedlnosti Vladimír Řepka. „Podle výsledku tohoto vypořádání zváží ministerstvo další postup,“ dodal. Termín předložení zákona vládě — i jeho další osud — proto zůstává nadále nejasný.

Přestože Trans*parent, který nedávno spustil kampaň za zrušení povinných sterilizací, Pelikánovu novelu přivítal, nepovažuje ji za nejlepší možné řešení. „Za nás by bylo ideální takzvané sebeurčení — aby daná osoba sama prohlásila svou genderovou identitu, aniž by potřebovala posudek nějakého odborníka. Ostatně i diagnostika v této oblasti vždy vychází z individuálních prohlášení. Genderová identita se totiž nedá nijak změřit, jde o vnitřní cítění a přesvědčení,“ vysvětil Heumann.

Hamáček spolu s Dukou trvají na povinných sterilizacích

Pelikánovu novelu naopak v připomínkovém řízení razantně odmítla Česká biskupská konference, Úřad pro ochranu osobních údajů, ministr vnitra Jan Hamáček a tehdejší ministr práce a sociálních věcí Petr Krčál (oba ČSSD). Sbor katolických biskupů v čele s Dominikem Dukou namítl, že navržený zákon je zcela nepotřebný. „V rámci členských států Rady Evropy neexistuje žádný konsensus v této věci, [...] ty naopak mají široký prostor pro uvážení při stanovení podmínek pro uznání změny pohlaví“, konstatoval.

„Účelem matrik je evidovat objektivní data nikoli vnitřní pocity jedinců v ní zapsaných. Jestliže genderová identita a pohlaví nejsou totéž, pak považujeme za zmatečné evidovat je pod jednou kategorií,“ zdůvodnilo Hamáčkem vedené ministerstvo vnitra zásadní nesouhlas s návrhem a odmítlo, aby změna pohlaví byla činěna na základě pouhého prohlášení. V připomínkách dále uvedlo, že novela „neřeší zdaleka všechny aspekty předmětné problematiky“ a „postrádá náležitou analýzu provedenou ze všech relevantních hledisek“.

Rezort práce a sociálních věcí pak předkladateli položil tuto otázku: „Jak bude řešena situace, kdy v umývárnách mezi stávající zaměstnankyně přijde trans osoba vypadající jako muž a bude tvrdit, že je žena. Bude poslána do umýváren určených pro muže? Nebo pro trans zaměstnance bude zaměstnavatel povinen zařídit speciální místnosti?“ Podle Krčála může taková událost ostatní ženy ponižovat, proto je třeba důsledně zajistit, aby ochrana zájmů trans* osob nevedla k tomu, že nebudou chráněna práva ostatních. S podobnými argumenty se vůči novele vymezil i Úřad pro ochranu osobních údajů.

Změna pohlaví má být možná již od dvanácti let

Podle návrhu bude moci prohlášení o změně pohlaví samostatně učinit i osoba omezená ve svéprávnosti a nezletilí ve věku od dvanácti let, ti se však do dovršení patnáctého roku života neobejdou bez souhlasu rodičů, případně zákonných zástupců. „Věková hranice se takto stanoví z důvodu, že již dnes je možné hormonální léčbu zahájit již před dosažením věku osmnácti let, přičemž z praxe vyplývá, že je vhodné po diagnóze poruchy genderové identity začít s hormonální léčbou co nejdříve, a to nejlépe před začátkem puberty,“ vysvětlilo ministerstvo spravedlnosti.

Novela je reakcí na přelomový rozsudek Evropského soudu pro lidská práva z roku 2017, který konstatoval, že úřední změnu pohlaví nelze podmiňovat podstoupením chirurgického zákroku nebo provedením sterilizace, neboť taková právní úprava je v rozporu s Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod. Pro Českou republiku jakožto člena Rady Evropy a smluvní stranu Úmluvy je rozhodnutí Soudu závazné a musí proto přizpůsobit příslušné pasáže právního řádu. V opačném případě by se vystavovala riziku porušování mezinárodního práva a možnosti odsouzení.

Ministerstvo spravedlnosti dále upozornilo, že na Českou republiku již byla podána kolektivní stížnost k Evropskému výboru pro sociální práva coby monitorujícímu orgánu Rady Evropy, jež kontroluje dodržování Evropské sociální charty. Tu podle stížnosti český stát porušuje tím, že jako podmínku pro změnu pohlaví stanovuje sterilizaci. Rezort spravedlnosti předpokládal, že rozhodnutí Výboru bude i s ohledem na rozsudek Soudu v neprospěch České republiky, což se nakonec skutečně stalo.