Odškodnění romským ženám za protiprávní sterilizace je zatím v nedohlednu

Jakub Krahulec

Desítky let se táhne vypořádávání s institucionálním rasismem zakořeněným ve zdravotnictví od dob minulého režimu. Většina romských obětí nucených sterilizací se odškodnění nedočkala, podle zástupkyně ombudsmana hrozí, že se ani nedočká.

„Poslanci mají v tomto volebním období asi poslední příležitost využít šance, aby Česká republika zajistila nápravu starých křivd v podobě odškodnění, jako to učinilo například Švédsko. Neměli bychom ji promarnit,“ říká Monika Šimůnková. Foto FB Vzájemné soužití ops

Romské ženy apelují na poslance, aby po letech projednali odškodnění obětí nucených sterilizací. Desítku z nich minulý týden na páteční demonstraci v Ostravě podpořila otevřenou výzvou více než stovka osobností včetně zástupkyně ombudsmana Moniky Šimůnkové, podle které je toto volební období vzhledem k věku dotčených žen poslední možností, kdy lze nápravy křivd dosáhnout.

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

Signatáři upozorňují, že se český stát nevyrovnal s minulostí, kdy byly romské ženy v návaznosti na zákrok císařským řezem k souhlasu se sterilizací nuceny. Podle zprávy Evropského centra pro práva Romů byly dané podpisy často zfalšované nebo nebyl operativní zákrok při porodu vůbec nutný. Návrh na odškodnění obětí, který ve Sněmovně leží od podzimu roku 2019, je ovšem na probíhající osmapadesáté schůzi zařazen až jako bod 203, tedy bez šance na projednání.

„Hlavním důvodem dnešního setkání je, aby zákon, který měl být už dávno projednán, šel do Sněmovny. Chceme, aby poslanci už něco dělali a abychom k tomu odškodnění jednou došly, protože je to už mnoho let, co ženy takto bojují a pořád se nic neděje,“ řekla v pátek Elena Gorolová.

Gorolová spolu s dalšími ženami ve svých zkušenostech popisují pohrůžky ohrožením života, pakliže by souhlas se sterilizací při porodu nepodepsaly, případně jej podepsaly v bolestech, nevědomky nebo pod vlivem sedativ. Kořeny nedobrovolných sterilizací sahají v České republice, respektive Československu, hluboko do minulosti, objevovaly se však i v prvním desetiletí po sametové revoluci.

Na odškodnění dosáhlo jen minimum žen

Výzva poslancům připomíná, že dostatečné právní úpravy doznala instituce informovaného souhlasu teprve v roce 2012. „Ta zaručila, že k podobné zásahy do osobní integrity již nebudou probíhat. Vůči obětem samotným však máme stále velký dluh, který je možné přijetím tohoto zákona alespoň částečně splatit,“ uvedla zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková.

Českou společností začalo téma sterilizací rezonovat v roce 2005 v souvislosti s vydáním zprávy tehdejšího ombudsmana Otakara Motejla, která odhadovala počet nucených sterilizací v Československu od roku 1972 řádově na tisíce. Veřejný ochránce práv na základě shromážděných podnětů převážně romských žen podal padesát trestních oznámení, většina z nich však byla odložena.

Odškodnění se dočkalo pouze několik stěžovatelek, jejichž případy doputovaly k Evropskému soudu pro lidská práva. Za český stát se omluvila vláda Jana Fischera (nestr.) v roce 2009, návrh na finanční odškodnění z pera Jiřího Dientsbiera (ČSSD) o šest let později ovšem Sněmovnou neprošel. Ten současný připravily poslankyně a poslanci politického hnutí ANO, TOP 09, KDU-ČSL a ČSSD, obětem by podle něj mělo náležet odškodnění ve výši tří set tisíc korun.

    Diskuse