Práce na novele občanského zákoníku, kterou připravilo ministerstvo spravedlnosti s cílem usnadnit úřední změnu pohlaví a odstranit stávající podmínku sterilizace, se od podzimu loňského roku nepohnuly. Příčinou je zásadní nesouhlas ministerstva vnitra vedeného vicepremiérem Janem Hamáčkem (ČSSD). To tvrdí, že pokud by trans* lidé s lékařským potvrzením mohli změnit zapsané pohlaví prohlášením před matričním úřadem, vypukl by administrativní zmatek.

„Ve vztahu k danému návrhu i nadále přetrvává rozpor s ministerstvem vnitra a Úřadem pro ochranu osobních údajů, které principiálně nesouhlasí s přijetím dané úpravy. Nelze proto předpokládat, že by mohl být návrh v dohledné době předložen vládě,“ potvrdila Deníku Referendum Andrea Šlechtová z tiskového oddělení ministerstva spravedlnosti.

To má nyní za úkol, aby vypořádalo námitky, které vnitro vzneslo takřka vůči všemu, co novela obsahuje. „Proběhlo jednání na úrovni náměstků obou rezortů, rozpor ohledně připomínek vznesených ministerstvem vnitra však nebyl odstraněn. Další postup v této věci je primárně na předkladateli věcného řešení,“ sdělil Deníku Referendum mluvčí Hamáčkova úřadu Ondřej Krátoška.

Zablokování legislativního procesu je špatnou zprávou nejen pro trans* osoby, ale také pro Českou republiku, neboť mezinárodní dohody, jimž je vázána, dle některých evropských orgánů podmínku sterilizace vylučují. „Jedná se o nešťastnou situaci. Jednoznačně totiž stále porušujeme mezinárodní závazky týkající se lidských práv. Je třeba něco dělat, ale postup návrhu ukazuje, že jakékoli řešení potrvá ještě delší dobu,“ řekl Deníku Referendum spoluzakladatel spolku Trans*parent Viktor Heumann.

Hamáček se obává smyšlených hrozeb

Ministerstvo vnitra pokládá novelu za nedostatečně komplexní. Rozhodování o úřední změně pohlaví by se podle něj mělo převést na civilní soudy. „Ministerstvo výslovně nesouhlasilo s tím, aby administrativa spojená s úřední změnou pohlaví byla ponechána na matričních úřadech, neboť se jedná o velmi komplikovanou problematiku,“ vysvětlil Krátoška.

Opatření prý navíc může vyvolat řadu administrativních potíží. Jako jeden z problémů Hamáčkův úřad vidí to, že by se v důsledku úřední změny pohlaví nepodmíněné sterilizací mohl člověk zapsaný jako muž stát matkou, případně žena otcem.

Rezort uvádí údajný příklad možného zmatení úředního procesu u trans* muže. „Tato osoba, nyní pohlaví mužského, porodí dítě. V knize narození a na rodném listu dítěte bude uvedena jako matka dítěte osoba mužského pohlaví, protože dítě porodila? Stejný problém může nastat v případě změny pohlaví, respektive stanovené poruchy sexuální identifikace, z muže na ženu. Osoba ženského pohlaví bude uvedena jako otec dítěte?“ píše v jedné z připomínek

Podle Heumanna ale podobné námitky postrádají věcnost. „Rétorika ministerstva vnitra je spíše ideologická či ideová, než aby řešila konkrétní aspekty a problémy,“ poznamenal s tím, že vedení rezortu v podstatě ignorovalo snahu Trans*parentu o jednání. Ministerstvem zmiňovaný problém mužského mateřství by mohlo vyřešit zavedení výjimky, která by i po úřední změně pohlaví částečně zachovala původní status trans* osoby.

Podmínka sterilizace je v rozporu s lidskými právy

Zlomovým momentem ovlivňujícím v mezinárodním kontextu možnost změny pohlaví se stal předloňský rozsudek Evropského soudu pro lidská práva. Podle toho je legislativa, jež podmiňuje úřední změnu pohlaví chirurgickým zákrokem, v rozporu s Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod. Česká republika je Úmluvou vázána, a podle mezinárodního práva by jí měla přizpůsobit příslušnou legislativu.

Ministerstvo vnitra ale odmítá, že by daný rozsudek představoval problém. „Judikatura Evropského soudu pro lidská práva je dosud pouze omezená a nevztahuje se zatím na případy z České republiky,“ uvedl Krátoška s tím, že pro české prostředí je určující rozhodnutí Nejvyššího správního soudu z konce května. Soudci tehdy chirurgický zákrok jako podmínku změny pohlaví posvětili, mimo jiné na základě toho, že česká společnost přikládá zásadní význam dualitě muž-žena.

Obdobně jako Evropský soud pro lidská práva se ovšem vyjádřil i Evropský výbor pro sociální práva coby orgán Rady Evropy, jehož je Česká republika členem. „Chirurgická změna pohlaví není z hlediska ochrany zdraví pro změnu identity nezbytná. Nařizovat někomu, aby tak závažnou operaci podstoupil, přestože může být ve skutečnosti jeho zdraví škodlivá, je v rozporu s povinností státu nenarušovat právo jedince užívat svého zdraví,“ uvádí nález Výboru.