Poslanecká sněmovna na počátku tohoto roku schválila novelu zákona o pomoci v hmotné nouzi. Návrh připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí pod vedením Michaely Marksové (ČSSD). Poslanci a poslankyně ale současně podpořili i pozměňovací návrhy poslance Vladislava Vilímce (ODS), které umožňují obcím vyhlásit oblasti se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů a v těchto oblastech následně nevyplácet doplatek na bydlení. Platforma pro sociální bydlení upozorňuje, že schválený pozměňovací návrh poslance Vilímce je krajně problematický a zřejmě rozporný s Ústavou. Proto usiluje o podání ústavní stížnosti.
„Základním cílem pozměňovacího návrhu je umožnit obcím určitou regulaci negativních sociálních vlivů na svém území, díky čemuž může v řadě míst dojít například ke zvýšení pocitu bezpečí občanů, či ke snížení rizikového chování vůči dětem a mladistvým. Ty jsou leckde spojeny s existencí ubytoven a s nimi souvisejícím obchodem s chudobou,“ odůvodňoval Vilímec svůj návrh, který podpořily všechny politické strany zastoupené ve Sněmovně s výjimkou sociální demokracie.
Zákaz výplaty doplatku na bydlení do oblastí se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů naposledy schválili v Kladně a Platforma konstatuje, že další města obdobné kroky již chystají. Tímto opatřením dle nově platné novely zanikne nárok na doplatek pro všechny lidi, kteří budou uzavírat v daných oblastech nové smlouvy. Zamezení výplaty doplatku na bydlení podle zástupců Platformy v Kladně vyvolává obavy z účelové šikany místních občanů v bytové nouzi. Podle předsedy Platformy Štěpána Ripky „Kladno v minulosti dostalo evropskou dotaci na opravu domu v sociálně vyloučené lokalitě, místo toho však obyvatele domu vystěhovalo do ubytoven a dotaci použilo v rozporu s původním účelem. Nyní chce Kladno vyhánět tytéž lidi z ubytoven jinam. Ničím se přitom neprovinili.”
Platforma rovněž upozorňuje, že novela nemůže dosáhnout deklarovaného cíle – totiž omezení byznysu s chudobou. „Pokud bydlení chudých dominují spekulanti a obchodníci s chudobou, zablokováním pár ulic se problém nevyřeší. Pouze se se značnými náklady posune o kus dál, a nejvíce budou trpět lidé v nouzi. Toto opatření zároveň startuje migraci do sousedních obcí a vytváří dominový efekt,“ řekl analytik Platformy Jan Snopek s tím, že řešením obchodu s chudobou je naopak státem podporované dostupné bydlení a kvalitní sociální práce.„Za poslední měsíc již víme o více než desítce obcí, které hodlají na svém území vyhlásit oblasti se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů,“ říkají zástupci Platformy pro sociální bydlení. Foto Saša Uhová, DR
Novela poškozuje žadatele o dávku v hmotné nouzi a narušuje princip rovnosti v celém sociálním systému, neboť někteří lidé, ač splňují zákonem dané podmínky, nemusejí kvůli rozhodnutí obce na dávku dosáhnout, přestože v jiném městě by jim doplatek na bydlení byl bez dalšího vyplacen. „Ten princip je jednoduchý. Na jedné straně tu máme pomoc garantovanou státem pro každého občana v hmotné nouzi, a na druhé straně nyní stojí starostové, kteří si dokáží v parlamentu prosadit, že o této státní pomoci budou rozhodovat u konkrétních lidí sami. Je to stejné, jako kdyby se nějaký starosta rozhodl, že ve svém městě nechce seniory, a zablokoval pro ně výplatu důchodu,” osvětlil Ripka důvody pro podání ústavní stížnosti.
Novela byla chybná od samého počátku
Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo novelu zákon o pomoci v hmotné nouzi s cílem odstranit ústavně nekonformní ustanovení z dílny poslance Zbyňka Stanjury (ODS), které podmiňovalo vyplácení doplatku na bydlení souhlasem obce. Legislativní rada vlády i neziskové organizace totiž varovaly před možnými dopady dotčeného ustanovení na životy lidí. „Zpracovali jsme analýzu dopadu tohoto zákona v praxi a alarmujícím zjištěním je, že by se ze stovky tisící lidí, kteří v tuto chvíli žijí na ubytovnách, mohlo až sedmnácti tisíc z nich, včetně dětí a seniorů, ocitnout na ulici, a to během tří měsíců. Důsledky mohou být katastrofální,“ upozorňoval tehdejší ministr pro lidská práva a rovné příležitosti Jiří Dienstbier (ČSSD).
Ministryně Marksová se však neomezila na jednoduchou novelu, která by odstranila pouze sporné ustanovení. Navrhla snížit doplatek na bydlení o deset procent s odůvodněním, že se jedná o boj s byznysem s chudobou, přestože neziskové organizace říkaly, že ani předchozí zastropování doplatku nemělo vliv na snižování cen ubytování. Současně novela měla přinést příjemcům dávek další novou povinnost – vypracovat ve spolupráci se sociálním pracovníkem motivační plán. Ten měl stanovit postup a časový plán opatření, kterých má být při řešení situace příjemce dávky v oblasti bydlení dosaženo. V případě, že by člověk plán neplnil, hrozilo by mu odejmutí dávek. I toto navržené ustanovení bylo tehdy podrobeno kritice.
„Podle výsledků reprezentativního šetření, které na ubytovnách v roce 2014 pro ministerstvo prováděla firma Deloitte, devadesát procent obyvatel ubytoven hledá jiné bydlení, celých sedmaosmdesát procent dotázaných však je nuceno zůstat na ubytovně z ekonomických důvodů. Na ubytovnách žijí lidé, kteří pro svůj etnický původ – v drtivé většině případů romský – neuspějí na běžném trhu s bydlením,“ uvedla tehdy Platforma pro sociální bydlení a konstatovala, že problémem není nedostatek motivace, ale vnější překážky, které osobní motivace nemůže nijak ovlivnit.
Města blokují výplatu doplatku na bydlení. Připravuje se ústavní stížnost
Platforma pro sociální bydlení připravuje ústavní stížnost na zákon o pomoci v hmotné nouzi. Ten totiž pod záminkou boje s byznysem s chudobou umožňuje městům a obcím vlastním rozhodnutím omezit výplatu doplatku na bydlení.

„Je to stejné, jako kdyby se nějaký starosta rozhodl, že ve svém městě nechce seniory, a zablokoval pro ně výplatu důchodu,“ říká o zákoně o pomoci v hmotné nouzi Štěpán Ripka z Platformy pro sociální bydlení. Foto Saša Uhlová, DR
- Vytisknout článek
- Sdílet
- Velikost textu + -
Související