Na Klárově vyrostl pomník dětem, které ohrožuje nevyhovující bydlení

Iniciativa Mít svůj domov v úterý odhalila symbolický pomník, který má apelovat na schválení zákona o sociálním bydlení. Více než polovina dětí je odebírána z rodin kvůli špatným bytovým podmínkám, další vyrůstají na ubytovnách.

(gkha)

07.03.2017 17:48

Související

Upozornit na problém odebírání dětí do ústavní péče kvůli nevyhovujícím bytovým podmínkám a apelovat na vládu, která bude ve středu projednávat zákon o sociálním bydlení. S takovými cíli odhalila iniciativa Mít svůj domov v úterý na pražském Klárově pomník sestavený z betonových kvádrů a plyšových hraček. Upozornila však také na nedostatky stávají verze zákona.

„Minimálně třetina dětí by nemusela být umístěna do ústavní péče, pokud by byl zákon schválen,“ upozornil v úvodu Jan Klusáček z organizace Lumos a dodal, že jde o konzervativní odhad. Nevyhovující bydlení je totiž podle analýz jednou z hlavních příčin pro odebírání dětí, přestože zákon takový důvod nepřipouští. Často se proto jako oficiální příčina uvádí nedostatečná kompetence rodičů.

Podle Tomáše Valenty z organizace Vteřina poté, který sám vyrůstal v dětském domově, vytváří problém dostupného slušného bydlení začarovaný kruh. „Více než polovina dětí je odebírána, současně více než polovina mladých lidí, která poté vychází z dětských domovů, nemá opět kde bydlet. Octne se tak na ulici nebo v ubytovnách,“ uvedl.

Podpora bydlení a terénní sociální práce by podle iniciativy přitom ušetřila veřejné prostředky. Stát by za jedno dítě utratil zhruba 100 tisíc korun za rok, zatímco dítě v dětském domově ho vyjde na 400 tisíc, v kojeneckém ústavu potom na takřka 800 tisíc. Ekonomický aspekt je však to nejméně podstatné: problémem není jen odebírání z rodin, ale také podmínky života dětí, které vyrůstají na ubytovnách nebo v azylových domech.

„Do školy chodí nevyspané, nemají si kde psát úkoly,“ shodují se všichni vystupující na tom, jak vypadá život na ubytovně s celou rodinou v jednom pokoji. Jeho průměrná rozloha je podle spoluautora pomníku z uměleckého kolektivu Ulice bez lidí třináct metrů čtverečních.

Mezery navrhovaného zákona
Iniciativa Mít svůj domov, která sdružuje více než stovku organizací na podporu zákona o sociálním bydlení, také upozornila na některé problematické části současné verze, kterou má vláda jako první bod středečního jednání. Vít Lesák, předseda Platformy pro sociální bydlení, zopakoval, že ze zákona vypadla povinnost obcí zajišťovat sociální bydlení. Zato přibyla část, která upravuje systém vyplácení dávek.

„Pokud by byly obce donuceny vytvářet sociální byty a ty by tak byly všude, kde jsou zapotřebí, mohli bychom uvažovat o reformě systému dávek. Za současného stavu je to riziko,“ uvedl Lesák. Navrhovaný zákon má dávky sjednotit s odůvodněním vymýcení obchodu s chudobou. Konkrétně má zrušit vyplácení dávek lidem žijícím v nestandardním bydlení, většinou na ubytovnách, nehledě na to, zda budou mít tito lidé alternativu v podobě sociálních bytů.

Z poslední verze zákona také vypadlo ustanovení, které by zabraňovalo sociální byty stavět v místech bez občanské vybavenosti a ukládalo, aby byly nesegregované. Iniciativa se tak obává dalšímu vzniku ghett. O obou problémech jedná s ministryní práce a sociálních věcí Michaelou Marksovou a ministryní pro místní rozvoj Karlou Šlechtovou.

Podobu zákona o sociálním bydlení schválila v únoru Legislativní rada vlády. Iniciativa, která vznikla v prosinci, dlouhodobě upozorňuje na to, že příprava zákona se neustále odkládá, přestože se k jeho schválení zavázala koalice v programovém prohlášení. Aby ho stihla projednat Sněmovna v současném volebním období, musí podle Víta Lesáka projít na zítřejším jednání vlády. Poslankyně Radka Maxová se již vyjádřila, že hnutí ANO nepodpoří zrychlené projednání zákona ve Sněmovně.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.