Vláda chce prosadit Pařížskou dohodu. Sociální bydlení vzdává

Vláda Bohuslava Sobotky chce do konce volebního období prosadit Pařížskou dohodu o ochraně klimatu nebo obchodní smlouvu s Kanadou. Koalice naopak rezignuje na pokusy o schválení zákona o sociálním bydlení nebo nových pravidel oddlužení.

(jg)

14.06.2017 14:46

Dsc_9121

Počet lidí v bytové nouzi povážlivě narůstá a obchodníci s chudobou profitují. Změnu měl přinést zákon o sociálním bydlení. Vládní koalice však na jeho schválení rezignovala. Foto Úřad vlády ČR

Podle předsedy vlády Bohuslava Sobotky je nyní nejdůležitějším úkolem koalice projednat zhruba pětatřicet zákonů, které se nacházejí ve Sněmovně ve druhém a třetím čtení, vyslovit souhlas s ratifikací Pařížské dohody a schválit obchodní smlouvu mezi Evropskou unií a Kanadou CETA. Strany vládní koalice se ve středu shodly, že se již nebudou v Poslanecké sněmovně pokoušet prosadit zákon o sociálním bydlení, zákon o zálohovaném výživném a novelu insolvenčního zákona, přestože se k tomu zavázaly v programovém prohlášení a všechny tři právní normy dlouhodobě označovaly za prioritní.

Šance na schválení zákona o sociálním bydlení padly již před několika týdny. „Potopit zákon o sociálním bydlení bylo mnohem snazší, než jsme si dokázali představit,“ napsala tehdy iniciativa Mít svůj domov. Na vině byl jak odpor opozice, která bránila projednání zákona v prvním čtení, tak i dlouhodobý nesouhlas politického hnutí ANO, zejména ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové. Chybovala i sociální demokracie. Přestože označovala zákon za jednu ze svých priorit, ministerstvo práce a sociálních věcí, jej nakonec připravilo pozdě. Jeho závěrečná podoba byla výsledkem četných bolestivých kompromisů. Kritiku si vysloužilo především vypuštění povinností obcí zapojit se do systému sociálního bydlení nebo návrh na sjednocení dávkového systému.

Obdobný scénář se odehrál i v případě zákona o zálohovaném výživném. I ten ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo pozdě. Vláda jej dostala na stůl teprve na začátku března tohoto roku. Cílem návrhu zákona bylo řešit dlouhodobě nepříznivou sociální situaci neúplných rodin s dětmi, kterým není druhým z rodičů řádně hrazeno soudem stanovené výživné. Zákon počítal s tím, že v takových případech výživné zaplatí stát. Podle údajů ministerstva spravedlnosti totiž bylo v roce 2013 z trestného činu zanedbání povinné výživy obžalováno více než dvanáct tisíc osob a takřka jedenáct tisíc jich bylo následně odsouzeno.

Vinou pozdního předložení do Poslanecké sněmovny nebude schválena ani novela insolvenčního zákona, jejímž hlavním cílem bylo zpřístupnění institutu oddlužení. Ministerstvo spravedlnosti ji připravilo v reakci na dlouhodobou neudržitelnost stavu, kdy se významná část dlužníků nachází v tzv. dluhové pasti, ze které prakticky nevede cesta ven. Novela se však setkala s výrazným odporem. Předpokládala, že lze dosáhnout oddlužení i tehdy, pokud dlužník o splacení svých dluhů bude po sedm let usilovat, aniž zaplatí poměrnou část dluhu. Proti se postavila celá sněmovní pravicová opozice. TOP 09 zákon označovala za morální hazard, který uděluje generální pardon dlužníkům na úkor poctivých občanů. Podobně se o novele vyjadřovali zástupci Exekutorské komory. Nicméně nikdo nebyl s to nabídnout řešení dnešního alarmujícího zadlužení občanů.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.