Ministerstvo navrhuje částečně dekriminalizovat neplacení alimentů

Petra Dvořáková

Forma postihů za neplacení alimentů se možná vrátí do své prvorepublikové podoby. Trestat zanedbání vyživovací povinnosti vězením totiž podle analýzy ministerstva nezabírá, naopak oddaluje splacení dluhu a zbytečně zatěžuje systém.

Neplacení alimentů by odnětím svobody mělo být potrestáno jen v nejzávažnějších případech, kdy by neplacení uvrhlo příjemce do nouze či nebezpečí, navrhuje ministerstvo spravedlnosti. K závěru došlo na základě vypracování stodvacetistránkové analýzy. Podle té je trestání neplatičů vězením neefektivní. 

S odnětím svobody se totiž pojí ztráta zaměstnání a ztížené možnosti nalézt novou práci po propuštění. Trestaný z vězení nejenže nemůže dlužnou částku splácet, ale dluhy ještě během jeho pobytu za mřížemi narůstají. 

Ministerstvo vychází i z předpokladu, že na dlužníka dotčená osoba obvykle podává žalobu za účelem domoci se splacení výživného, ne ho potrestat. Místo podmíněného trestu ministerstvo navrhuje uchýlit se k zaplacení částky z majetku zabaveného v trestním řízením nebo k alternativním trestům jako k odnětí řidičského průkazu nebo zákazu vstupu na sportovní a společenské akce.

„Základním účelem trestního práva je přitom chránit společnost před kriminalitou,“ píše se v analýze ministerstva. Zavírat neplatiče alimentů se tak jeví jako zbytečné zatěžování vězeňského i soudního systému, které negativně dopadá i na poškozené osoby, protože oddaluje dobu splacení dluhů. Poměr podmíněně odsouzených osob mezi neplatiči přitom stále roste.

V současnosti je splacení dluhu po závěrečné poradě soudu bráno pouze jako polehčující okolnost, podle návrhu by mělo být možné dluh splatit až do odvolacího verdiktu. Zároveň by se měla přijmout opatření k lepší vymahatelnosti v civilním právu. 

„Trestný čin neplacení výživného jako takový by ale z preventivních důvodů měl být zachován,“ dodává pro Deník Referendum mluvčí ministerstva spravedlnosti Tereza Schejbalová.

„Návrh by musel být zřejmě aplikován tak, že za ohrožení dítěte je považována situace, kdy je dítě kvůli neplnění vyživovací povinnosti ve stavu hmotné nouze. Jinak platí, že rezignace rodičů na plnění vyživovací povinnosti obsahuje vysokou míru společenské nebezpečnosti, což je zároveň znakem trestného činu. Jinou otázkou je vhodnost druhu trestu, kdy je pravděpodobné, že trest zbavení svobody se nejeví jako efektivní,“ vyjádřila se pro Deník Referendum Miluše Trefancová z tiskového oddělení ministerstva práce a sociálních věcí.

Ministerstvo našlo inspiraci pro návrh v Rakousku. Obdobně to u nás ale fungovalo už za první republiky, kdy vězení hrozilo také pouze těm, kteří příjemce alimentů uvrhli svým neplacením do nouze či nebezpečí. K zpřísnění došlo až v roce 1949. Nezodpovědným rodičům hrozí za zanedbání platební povinnosti vězení i v Německu, Španělsku či Francii, třeba v Dánsku nebo Francii se ale tento druh trestu příliš neuplatňuje.

Každý desátý stíhání se provinil neplacením alimentů

V České republice je trestné neplacení výživného trvající déle než čtyři měsíce a pokud se jedná o neplacení z nedbalosti, hrozí za něj až rok vězení. V případě vyhýbání se povinnosti hrozí vězení dvouleté. 

Neplacení výživného se u nás řadí spolu s krádeží a omezením domovní svobody mezi nejčastější trestné činy, v roce 2015 se trestný čin neplacení alimentů podílel na celkovém počtu stíhaných 11,4 procenty, stíhalo se za něj 5 894 osob. 

Ve věznici za tento trestný čin pobývalo na začátku února 2015 dohromady 1 319 osob. Trestný čin neplacení výživného vyznačuje obrovskou recidivitou, k jeho opakovanému páchání dochází přibližně v polovině případů.

V závislosti na věku dítěte tvoří alimenty 11—25 % čistého příjmu povinované osoby. Nejčastěji uložená částka jsou dva tisíce korun, průměr pak činí 2 715 korun. Největší výživné představovala v roce 2015 částka jednoho milionu, nejmenší pak pět korun. Podle Asociace neúplných rodin v České republice vyrůstá bez jednoho rodiče přibližně 400 tisíc dětí, v drtivé většině je vychovávají matky. Na výživném neplatiči dluží dohromady 13 miliard.

Nedodržování vyživovací povinnosti se děje přibližně v 38 procentech případů. Neplacení lze řešit buď soudně anebo přes exekutora. Exekutorovi ale připadá 15 procent dlužné částky a záloha dva tisíce korun (na dva tisíce korun je záloha snížená od 1. dubna, do té doby se jednalo o tři tisíce korun).