Za neplatiče alimentů bude nejchudším rodinám platit stát

Vláda schválila třetí návrh podoby zálohovaného výživného. Jedná se o kompromisní variantu, na dávku tak dosáhnou pouze nejchudší rodiny. Přesto se podle ministerstva práce jedná o úspěch.

(pd)

30.03.2017 08:47

Marksov_

Ministerstvo práce a sociálních věcí prosadilo schválení zálohovaného výživného až napotřetí. Foto Flickr, OECD

Vláda 29. března schválila napotřetí návrh zákona o zálohovaném výživném, návrh putuje do Poslanecké sněmovny. Pokud by prošel, nejchudším rodinám samoživitelů či samoživitelek, jimž druhý rodič neplatí alimenty, by výživné platil stát, který by vyplacené sumy následně vymáhal po neplatícím rodiči. 

K prosazení zálohovaného výživného se zavázala koalice ČSSD, ANO a lidovců v programovém prohlášení vlády, přesto bylo hlavně ANO dlouhodobě proti. Sobotka však zálohované výživné označil za jednu z deseti priorit posledních měsíců svého vládnutí. 

ANO argumentovalo především nízkou návratností státu, předpokládá se, že vyplacené sumy se podaří od dlužníku vymoct zpět pouze v desetině případů. U původního návrhu se dokonce počítalo s návratností pouhých tří procent vyplacených dávek.

Děti neplatičů by podle návrhu dostávaly maximálně 1,2násobek životního minima. To v závislosti na věku činí 2088, 2568 nebo 2940 korun, čím mladší dítě tím nižší. Průměrné výživné se přitom podle podkladů pro vládu pohybuje v podobné výši, konkrétně je to 2715 korun měsíčně.

Podle jednoho návrhu by na dávku měly nárok rodiny s příjmy do 2,7násobku životního minima, podle druhého s příjmy do čtyřnásobku životního minima. U rodiče s jedním dítětem do pěti let by první varianta odpovídala příjmům do částky 13 176 korun, druhá 19 520 korun.

Přestože v pondělí Rada vlády pro rovnost mužů a žen vládě doporučila přijmout variantu čtyřnásobku a stejnou variantu požadovaly i odbory, schválena byla nakonec varianta s 2,7násobkem. 

Žádat o dávku bude možné, pokud druhý rodič nezaplatil alimenty přes tři kalendářní měsíce. Původní návrh obsahoval i podmínku, že by samoživitel či samoživitelka museli výživné po neplatiči vymáhat přes soud či exekutora. Tato varianta by stát ročně stála odhadem 736 milionů korun.

Právě výše nákladů se nelíbila jak opozičním, tak koaličním partnerům, proto došlo k prosazení kompromisní varianty. Předpoklad návratnosti pouhých deseti procent vyplacených sum vychází ze zkušeností zahraničních států, které podobnou dávku vyplácejí, například Rakouska.

Dobrý kompromis
„Je to dobrý kompromisní návrh, který samoživitelkám pomůže. A o to jde v tom zákoně nejvíce. Bez kompromisu hrozilo, že zákon na vládě nebude přijat. Očekávám, že konečné návrhy parametrů budeme ještě projednávat v Poslanecké sněmovně,“ komentoval pro Deník Referendum ministr pro lidská práva Jan Chvojka (ČSSD).

O přidělení dávky rozhodně krajský úřad práce, po neplatiči pak bude suma vymáhána přes soud či exekutora. Pokud se však přijde na to, že z dlužníka nelze částku vymoct, stát výživné neposkytne. 

Náhradní alimenty od státu by se započítávaly do příjmů při posuzování nároku na jiné dávky. Na posuzování nároku na dávku bude mít i to, zda samoživitel či samoživitelka žije v domácnosti s novým partnerem či partnerkou, případně prarodiči. Do stanovení životního minima se totiž započítávají všichni členové domácnosti.

„Je to velký úspěch, výsledek tří let jednání. Hlavní rozpor byl v tom, že ačkoli koaliční partneři podepsali tento závazek v koaliční smlouvě, a pokud vím, navrhlo ho tam dokonce hnutí ANO, tak pak odmítali zákon jako takový a požadovali nápravu v rámci resortu spravedlnosti. Proto jsme ho také dlouho nepředkládali,“ vysvětlil Deníku Referendum mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Petr Habáň.

Podle Petra Sýkory z Asociace neúplných rodin by se do zákona mohla v případě vyplácení výživného státem prosadit možnost zvýšení dluhu o deset až patnáct procent. To by mohlo některé dlužníky motivovat k včasnému splacení. 

Podle Asociace neúplných rodin v České republice vyrůstá bez jednoho rodiče 400 tisíc dětí, povinnost platit alimenty pak neplní třicet osm procent rodičů, a z toho jde v devadesáti osmi procentech případů o otce. Podle statistik rodiny samoživitelek patří do skupiny obyvatel nejvíc ohrožených chudobou a sociálním vyloučením.

Vláda nyní projednává i možnost dekriminalizace neplacení alimentů, které u nás patří mezi nejčastější trestné činy a v polovině případů se jedná o recidivisty, kteří neplatí opakovaně. Trestné je u nás neplacení alimentů déle než čtyři měsíce. Trestaní neplatičů se totiž podle analýzy ministerstva spravedlnosti míjí s účinkem, dlužník ve vězení těžko alimenty splatí. 

Podle analýzy by tak měli být dlužníci trestáni jen v nejzávažnějších případech, kdy příjemce alimentů dostanou svým jednáním do nouze či jiného nebezpečí. Dohromady u nás neplatiči na výživném dluží třináct miliard, vloni ve vězení sedělo přes třináct set neplatičů.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.