Týden ve Sněmovně: Zpravodajské služby a zálohované výživné
Jan GruberParlamentní zpravodaj Jan Gruber přibližuje ve pravidelném úterníku to nejdůležitější ze začínající schůze Sněmovny. Poslanci se budou zabývat posilováním pravomocí zpravodajských služeb nebo hledáním cest z dluhové pasti.
Poslanecká sněmovna má na programu sedmapadesáté schůze přes tři sta čtyřicet návrhů zákonů, smluv a informací. Znovu se bude diskutovat o zákonu o sociálním bydlení nebo novele insolvenčního zákona. Nicméně ani v případě, že se podaří postoupit obě právní normy do druhého čtení, není jisté, že budou do konce volebního období schváleny. Poslanci a poslankyně se budou dále zabývat návrhem památkového zákona z dílny ministerstva kultury a dvěma návrhy zákonů, které se dotýkají činnosti zpravodajských služeb. Sněmovna rovněž projedná zákon o registru smluv, který ji vrátil Senát. Podle senátní verze by se zákon neměl vztahovat jen na Budějovický Budvar.
Posilování zpravodajských služeb
Během úterního odpoledne poslanci ve druhém čtení projednají zákon o zpravodajských službách. „Naším cílem je eliminovat rizika zneužití či účelového ovlivňování činnosti zpravodajských služeb, stejně jako zamezit jakýmkoli možným pokusům o politické tlaky vůči těmto službám,“ řekl premiér Bohuslav Sobotka, jehož vláda se k posílení kontroly nad zpravodajskými službami zavázala v Programovém prohlášení. Zákon se dotýká všech tří našich zpravodajských služeb, tedy Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace a Vojenského zpravodajství.
Kontrole Sněmovny by nově měla podléhat i ÚZSI, tedy civilní rozvědka. Doposud sněmovní komise dohlížely na činnost Bezpečností informační služby a Vojenského zpravodajství. Zákon dále zavádí dvouúrovňový systém kontroly zpravodajských služeb. Vedle Poslanecké sněmovny bude zřízen Orgán nezávislé kontroly zpravodajských služeb, složený z důvěryhodných, prověřených a respektovaných osobností, jehož kontrole budou podléhat všechny uvedené zpravodajské služby.
Na pořad schůze je dále zařazena novela zákona o Vojenském zpravodajství. Zákon vytváří Vojenskému zpravodajství novou působnost, která spočívá v zabezpečování kybernetické obrany země. Ta prozatím není v jiných zákonech ošetřena. Armádní zpravodajské službě právní norma umožní umisťování pasivních i aktivních technických prostředků kybernetické obrany do internetových sítí. Nicméně pokud by v rámci kybernetické obrany mělo dojít k porušení tajemství přepravovaných zpráv, bude podle zákona nadále nezbytné získat souhlas soudu jako je tomu i v jiných obdobných případech.
„Je alarmující, že ačkoliv je deklarováno, že zařízení Vojenského zpravodajství nebudou provádět plošný odposlech,“ napsali v otevřeném dopisu předsedovi vlády zástupci profesních organizací CZ.NIC, NIX.CZ a ICT Unie, „ze své podstaty přes ně bude nekontrolovaně procházet téměř veškerý internetový provoz. Ačkoliv to zákon vylučuje,“ dodali také, „bude technicky možné odposlechnout jakýkoliv provoz v síti pouze na základě rozhodnutí administrátora systému. To generuje vysoká bezpečnostní rizika v případě selhání konkrétního jedince nebo například v situaci, kdy nějaký hacker prolomí systém Vojenského zpravodajství a využije tuto infrastrukturu ke svým cílům.“
Ve druhém čtení se nachází rovněž novela zákona o ochraně památkového fondu, která nahrazuje stávající právní úpravu z roku 1987. Ministerstvo kultury si od zákona slibuje efektivnější péči o památkový fond. Úřadům by také měla umožnit účinněji zakročit v případech, kdy se vlastník o památku řádně nestará. Podle četných spolků je však zákon nedostatečný. Říkají, že snižuje rozsah památkové ochrany a nedefinuje ochranu kulturního dědictví jako veřejný zájem. Významná změna, kterou zákon přináší, spočívá v možnosti kompenzovat náklady vzniklé v souvislosti s omezením vlastnických práv majitelů památek, které se nacházejí v památkových zónách a rezervacích.
Na pořad schůze je zařazen i návrh zákona o statusu veřejné prospěšnosti, jehož cílem je v českém právním řádu podrobněji zakotvit úpravu veřejné prospěšnosti, tak jak ji předpokládá od roku 2014 občanský zákoník. Materiál by měl dle ministerstva spravedlnosti zvýšit transparentnost a důvěryhodnost neziskového sektoru, stanovit podmínky, za kterých může být právnické osobě zapsán status veřejné prospěšnosti do veřejného rejstříku, a upravit povinnosti těchto osob. S návrhem však dlouhodobě nesouhlasí část neziskového sektoru. Odmítá jej kvůli nárůstu byrokracie a absenci daňových benefitů. Ústavněprávní výbor proto připravil pozměňovací návrh, který institut veřejné prospěšnosti z českého právního řádu zcela vypouští.
Vyšší příspěvky na péči
Na středeční jednací den je pevně zařazena novela zákona o sociálních službách. Návrh zákona počítá s tím, že by rodiny s trojčaty či čtyřčaty měly mít bezplatně nárok na pečovatelku či pečovatele. Ten sice již existuje, ale je omezen pouze na výpomoc v domácnosti. Novela dále o šest tisíc korun zvyšuje příspěvek na péči o lidi, kteří nepobývají v žádné pečovatelské instituci, ale žijí doma. Pravicová opozice již avizovala, že o výši příspěvku na péči hodlá na půdě Sněmovny diskutovat. Materiál v neposlední řadě umožní, aby služby umírajícím mohli nabízet i poskytovatelé zdravotních služeb domácí nebo paliativní péče.
Poslanecká sněmovna se potřetí vrátí k programové prioritě Sobotkova kabinetu — zákonu o sociálním bydlení, který se koalice již dvakrát neúspěšně pokoušela postoupit do druhého čtení. Vládou schválená podoba zákona je výsledkem četných koaličních jednání a mnohých bolestivých kompromisů. Oproti původním předpokladům návrh nestanovuje obcím povinnost poskytovat sociální byty. Místo obcí počítá s výraznou rolí Státního fondu rozvoje bydlení. Návrh zároveň značně proměňuje systém vyplácení dávek a zpřísňuje majetkový test. Ačkoli tentokrát možná zákon do dalšího čtení projede, naděje na jeho schválení prakticky neexistuje. Zástupci opozice i koalice k němu mají stále množství výhrad a požadují prodloužení lhůt pro jeho projednání.
Během sedmapadesáté schůze bude projednán i zákon o zálohovaném výživném. Jeho cílem je řešit dlouhodobě nepříznivou sociální situaci neúplných rodin s dětmi, kterým není druhým z rodičů řádně hrazeno soudem stanovené výživné. Ve chvíli, kdy jeden z rodičů výživné platit nebude, vyplatí ho stát, který bude peníze následně po neplatiči vymáhat. Zálohované výživné bude dle návrhu vypláceno maximálně ve výši 1,2 násobku životního minima, což představuje zhruba dva a půl tisíce korun měsíčně. Náklady na výplatu dávky zálohovaného výživného ministerstvo práce a sociálních odhaduje takřka na sedm set čtyřicet milionů korun ročně, přičemž se předpokládá návratnost kolem deseti procent poskytnutého zálohovaného výživného v rámci výkonu rozhodnutí.
Na pátek je zařazena novela insolvenčního zákona, jejímž hlavním cílem je zpřístupnění institutu oddlužení. Ministerstvo spravedlnosti připravilo zákon v reakci na dlouhodobou neudržitelnost stavu, kdy se významná část dlužníků nachází v tzv. dluhové pasti, ze které prakticky nevede cesta ven. Návrh zákona upravuje stávající podmínky pro oddlužení. Dnes musí dlužník během pěti let zaplatit alespoň třicet procent svých dluhů, má-li být oddlužen. Novela umožní oddlužení tehdy, pokud dlužník během tří let splatí nejméně polovinu pohledávek, nebo za pět let třicet procent dlužné částky, případně bude-li dlužník o zaplacení svých dluhů sedm let usilovat. V posledním případě zákon nestanovuje procentní podíl z dlužné částky, který musí být uhrazen.
S navrženou novelou zákona není spokojená Exekutorská komora. „Je třeba dát dlužníkům najevo, že dluhy se mají platit. A nemá se odpouštět to, co mají plnit,“ řekla Deníku Referendum její předsedkyně Pavla Fučíková. Záměr ministerstva spravedlnosti kritizuje i Česká asociace věřitelů, která návrh zákona považuje za nespravedlivý vůči věřitelům a neslučitelný s principy právního státu. Na minulé schůzi Sněmovny se vůči zákonu vymezily i Občanská demokratická strana a TOP 09.