Podle novely zákona o pomoci v hmotné nouzi účinné od 1. června 2017 mohou obce vymezit takzvané oblasti se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů. To následně, po zveřejnění a vypořádání připomínek vlastníků dotčených nemovitostí, znamená „stopku“ pro výplatu dávky pomoci v hmotné nouzi — doplatku na bydlení — pro nově uzavírané právní tituly k bytu, ubytovacímu zařízení nebo jinému než obytnému prostoru. Zákon zmiňuje i roli orgánů sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD), ovšem ne tak, jak jsme toho v několika obcích bohužel svědky.

Kdy je ochrana dětí ještě ochranou?

Obce v samostatné působnosti (prostřednictvím rady nebo zastupitelstva) žádají obecní úřady o vydání opatření obecné povahy, kterými mohou být takové oblasti vymezeny. Obecní úřad, pokud má být důvodem vymezení „zón bez doplatků“ nepříznivý vliv nežádoucích jevů na děti, musí podle zákona o pomoci v hmotné nouzi požádat o stanovisko Orgán sociálně-právní ochrany dětí působící při obecním úřadu obcí s rozšířenou působností.

OSPOD nicméně nemá možnost takové stanovisko odpovědně vydat, neboť by bylo v rozporu se základními principy sociálně-právní ochrany dětí. Sledování případného nepříznivého vlivu prostředí na dítě je součástí vyhodnocování potřeb dítěte, ze kterého je sestaven podpůrný plán pro dítě a rodinu. Pokud v širším okolí dítěte shledá rizika, rodičům v první řadě poskytuje poradenství a zprostředkuje odbornou pomoc. Je třeba si uvědomit, že mnoho rodin žije v místech, na která se dostaly vlivem okolností (například nepříznivá finanční situace). Nejedná se o jejich volbu a neznamená to, že nemají dobrý potenciál zajistit dostatečnou péči a ochranu dítěte.