Chudí mezi mýty, nezájmem a pomocí
Roman MatoušekChtějí-li města a obce zlepšit sociální situaci svých obyvatel, nepomůžou jim silná gesta a kontraproduktivní opatření, ale spíše inspirace ze zkušeností těch měst a obcí, které se vydaly pozitivní cestou.
Od června letošního roku mohou obce podle novely zákona o pomoci v hmotné nouzi navrhnout vyhlášení takzvané „oblasti se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů“. Přistěhují-li se do takové lokality noví obyvatelé nebo se ti, kteří v ní už bydlí, v rámci ní přestěhují, přijdou o nárok na doplatek na bydlení — jednu ze dvou dávek, kterými stát podporuje chudé domácnosti. Jak ukazuje příklad města Kladna, toto opatření má své slabiny.
Město Kladno, stejně jako několik desítek dalších měst, podalo návrh na vyhlášení svého území za „oblast bez nových dávek“. Zatímco většina měst navrhla jen některé ulice či městské části, Kladno požádá o vyhlášení celého území. Návrh kladenské městské rady se bude nyní projednávat s příslušnými úřady. Již několik dní poté, co byl zveřejněn, se proti němu zvedla vlna kritiky neziskových organizací i některých politiků. Vzápětí získalo město Kladno mediální nálepku ghetta, a to včetně čtvrtí, které nejsou nijak problémové. Jedním rozhodnutím tedy Kladno získalo přesně opačnou image, než jakou se po několik let snažilo vytvářet.