„Ačkoliv ekonomicky patříme do prvního světa, politicky jsme stále druhý svět, jako před rokem 1989,“ stojí v letošní zprávě české části mezinárodní koalice Social Watch. Zpráva hodnotí, jak se České republice daří naplňovat závazky vyplývající z mezinárodní Agendy 2030. V úterý českou část zprávy na půdě OSN v New Yorku bude představovat zástupkyně české koalice Markéta Mottlová. Agenda 2030 byla přijata na úrovni OSN v roce 2015. Obdobnou strategii připravil v letošním roce pod názvem Česká republika 20303 i zdejší Úřad vlády.

„Způsob přijetí národní agendy, který byl na naše poměry nezvykle participativní, hodnotíme velmi pozitivně. Od přijetí mezinárodní Agendy 2030 však trvalo přijetí dokumentu dva roky, takže doufáme, že další kroky vedoucí k dodržování závazků budou probíhat rychleji,“ uvedl na pražské tiskové konferenci editor zprávy Tomáš Tožička. Zpráva Social Watch je stejně jako mezinárodní Agenda 2030 rozdělena do pěti kapitol nazvaných Lidé, Planeta, Prosperita, Mír a spravedlnost a Partnerství.

Platová nerovnost i ve veřejné sféře

Kapitola Lidé si všímá trvajících sociálních a genderových nerovností. Autoři zprávy na tiskové konferenci konstatovali, že díky vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD) se daří trvale zvyšovat mzdy. Ocenili i zastropování důchodového věku. Kritiku naopak sklidilo nedotažení vládních záměrů na konci volebního období. Vláda podle autorů zpráva vzdala prosazení zákona o sociálním bydlení ve Sněmovně. Autoři zprávy také připomněli, že se nepodařilo prosadit zákon o zálohovaném výživném, přestože samoživitelky jsou jednou ze skupin nejvíce ohrožených chudobou.

Další ohroženou skupinou jsou důchodkyně, které kvůli mateřské dovolené a péči o domácnost, nedosahují na dostatečně vysokou penzi. Problémem tu je až dvaadvacetiprocentní rozdíl v příjmech mezi muži a ženami. Ten nejenže je jeden z největších v celé Evropské unii, ale existuje i ve veřejné sféře.

Trvající závislost České republiky na fosilně-jaderné energetice v kontrastu s malou podporou energetiky obnovitelné a decentralizované je předmětem kritiky zprávy v části nazvané Planeta. Zpráva upozorňuje, že v přepočtu na obyvatele vyváží více elektřiny než Česká republika pouze Paraguay — a to díky obrovské hydroelektrárně. Podle autorů zprávy by Česká republika zůstala vývozcem elektřiny i v případě, že by uzavřelo šest svých zastaralých uhelných elektráren.

Dokument kritizuje nedávno schválenou novelu stavebního zákona omezující práva občanů podílet se na debatě o důležitých zásazích do životního prostředí ve vlastním okolí. Oceňuje naopak záměr obnovy regionů, ve kterých dnes končí těžbě uhlí.

V otázce Prosperity upozornila ekonomka Ilona Švihlíková na meziroční snížení růstu hrubého domácího produktu o dvě procenta — na 2,3 procenta. V případě České republiky je prý na vině i teprve nedávno zrušený kurzovní závazek České národní banky, který podle Švihlíkové potvrzoval český model „být levný“.

Kapitola Mír a spravedlnost mimo jiné uvádí, že Česká republika vloni vyvezla zbraně v hodnotě asi dvaceti miliard korun. Více než polovina z nich přitom skončila ve státech s nedemokratickými režimy. Zprávu uzavírá kapitola Partnerství, podle níž se dosud východní část Evropy necítí s tou západní dostatečně svázána. Z hlediska rozvojové a humanitární pomoci Česká republika zaostává za svými mezinárodními závazky. „Upozorňujeme na to, co dělá americký prezident, ale zapomínáme na vlastní závazky,“ uvedl editor zprávy Social Watch za Českou republiku Tomáš Tožička s odkazem na protahovanou ratifikaci Pařížské klimatické dohody.

Podíl obyvatel ohrožených chudobou se nezměnil

Nedodržení závazků plynoucích z Agendy 2030 by podle Social Watch znamenalo z enviromentálního a sociálního hlediska katastrofu. Zda Česká republika v plnění vytyčených cílů obstojí, bude záviset na budoucí vládě. V současnosti se této problematice věnuje Rada pro udržitelný rozvoj na Úřadu vlády.

„Jak by se naplňování agendy vyvíjelo v případě Babišova vítězství nedokážu odhadnout,“ odpověděl na otázku Deníku Referendum Tožička. Záleží podle něj na lidech, kteří by agendu dostali na starosti. Podle Tožičky by ale hrozilo „odklizení Rady vlády pro udržitelný rozvoj zpátky pod ministerstvo životního prostředí, případně zahraničí. Práce na prosazování Agendy 2030 by se podle mě spíše zpomalila.“

Mezinárodní koalice Social Watch sdružuje devadesát šest národních platforem a stovky organizací. V České republice vznikla jako neformální síť v roce 2008, v roce 2015 nabyla formální struktury tvořené organizacemi Alternativa zdola, EDUCON, Ekumenická akademie, Nesehnutí, EUROSOLAR a ADEPTTS.