Česká koalice Social Watch představila ve středu národní monitorovací zprávu o pokroku a nedostatcích v boji proti chudobě a za rovnost mužů a žen za rok 2014. Letošní zpráva pokrývá šest témat: ekonomiku, rozvojovou problematiku, gender, Romy a xenofobní nálady v ČR, zbraně pro problémové země a životní prostředí. Podobně jako v minulých letech, ani letos nejsou výsledky nijak povzbuzující.

Ze zprávy Social Watch 2015 vyplývá, že rokem 2014 došlo k ukončení ekonomické recese a některé kroky vlády vedly ke zlepšení sociální situace nejchudších, přesto však roste společenské napětí. Protiromské hnutí se rozšiřuje o antiislamismus a nenávist k imigrantům. Situaci nijak nezlepšuje ani vzrušená debata o lidských právech, která má jen minimální dopad v praktickém životě. Česká republika dále vyváží zbraně do konfliktních oblastí a většina politiků i občanů se podle zprávy brání uznat naši globální odpovědnost.

Česká republika nadále patří v rámci EU k nejméně zadluženým zemím, ať již z hlediska veřejného dluhu či z pohledu komplexní zadluženosti. „Tlak na přijetí tzv. finanční ústavy, která je nesmyslným pro-cyklickým opatřením je tak o to více nepochopitelný“, poznamenává k tomu ekonomka Ilona Švihlíková z Alternativy zdola. Přestože si ČR v mezinárodním srovnání v otázkách chudoby (příjmová chudoba, materiální deprivace, pracovní intenzita) vede velmi dobře, neměly by tyto výsledky zakrývat jak křehká tato situace je. Téměř 1,5 milionu osob obtížně vychází s příjmy, přes třetinu z nich dokonce velmi obtížně.

Důležitou pozitivní změnu oproti roku 2013 obsahovalo podle zprávy programové prohlášení vlády, které, stejně jako koaliční smlouva, explicitně zmiňuje lidská práva včetně rovnosti žen a mužů. Z hlediska politické participace žen je významné, že se vláda ČR zavázala „usilovat o podporu vyššího zastoupení žen v rozhodovacích pozicích“. Mezi další pozitivní kroky vlády patří obnovení postu ministra pro lidská práva a rovné příležitosti. Problematika genderové rovnosti se tak dostala zpět na vládní úroveň. Důležitým krokem bylo také vypracování a schválení Vládní strategie pro rovnost žen a mužů v ČR na léta 2014—2020. „K pozitivnímu posunu došlo i v souvislosti se zastoupením žen na pozicích starostek a primátorek, které v současné době činí 23 %,“ uvádí Veronika Šprincová z Fóra 50 %.