Rok 2012 byl rokem začátku, ale i konce některých velkých reforem v sociální oblasti, které se specificky dotýkaly také postavení žen a mužů ve společnosti (viz také národní zpráva Social Watch 2011). V lednu 2012 začala platit celá řada ustanovení tzv. Sociální reformy, které zásadním způsobem změnily fungování sociálních systémů a politiky zaměstnanosti. Jedná se o komplexní úpravu pojistných i nepojistných sociálních dávek týkajících se rodičů, handicapovaných a nízkopříjmových skupin. Zároveň sem spadají i změny výplaty dávek v nezaměstnanosti a změny týkající se postavení nezaměstnaných.

Tyto úpravy byly dále doprovázeny změnami v Zákoníku práce, jejichž velká část oslabila postavení zaměstnanců (např. změny v proplácení přesčasů, které mohou být již součástí podepsané pracovní smlouvy atd.). Sociální reforma obsahovala také tzv. veřejnou službu, opatření, které výrazným způsobem měnilo koncept podpory v nezaměstnanosti v České republice. Přestala platit pouze zásada povinného sociálního pojištění, které lidi, kteří ztratili zaměstnání, opravňovala za splněné zákonných podmínek k podpoře v nezaměstnanosti a registraci u úřadu práce.

Každý déle než dva měsíce nezaměstnaný mohl být úředníkem / úřednicí úřadu práce (ÚP) vyzván, aby nastoupil na výkon služby až do výše 0,5 úvazku měsíčně. Pokud registrovaný na ÚP odmítl, byl vyřazen z registru úřadů práce, což znamenalo konec výplaty podpory v nezaměstnanosti, ale také např. ztrátu platby zdravotního pojištění státem. Kampaň Iniciativy ProAlt - Stop sociální reformě ukázala, že kromě všeobecně negativních dopadů, měla veřejná služba i specifické genderové dopady.