Koaliční vláda sociálních demokratů, hnutí ANO a lidovců na svém pondělním jednání schválila finanční ústavu, tedy ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti. Norma zavádí dluhovou brzdu ve výši 55 procent hrubého domácího produktu. Zákon počítá se zřízením Národní rozpočtové rady, jeho cílem je omezit zadlužování státu, které vyžaduje Evropská unie.

Finanční ústava je ústavním zákonem, pro její schválení bude vláda proto potřebovat i hlasy opozice. Normu se pokoušela zavést již vláda Petra Nečase. Tehdy opoziční sociální demokraté svou podporu ale podmiňovali několika vládními ústupky. Zákon tehdy kritizovali kromě sociálních demokratů také komunisté a odboráři. Třeba ekonomický expert a poslanec KSČM Jiří Dolejš tehdy tvrdil, že Nečasova vláda zavádí nikoli brzdu dluhu, nýbrž brzdu růstu.

Také současná opozice není s návrhem spokojená, avšak z přesně opačných důvodů. „Finanční ústava je pro nás širší problematika, která znamená přihlášení se k fiskálnímu kompaktu na úrovni EU,“ tvrdí TOP 09. Její první místopředseda Miroslav Kalousek pro Deník Referendum uvedl, že vládě nabídli podporu v případě, že bude snižovat strukturální deficit minimálně doporučeným tempem 0,5 procent ročně a tomuto cíli podřídí finanční ústavu i státní rozpočty.

„Skutečný záměr finanční odpovědnosti rádi podpoříme, odmítáme ale podpořit Potěmkinovy vesnice," dodal Kalousek. A podle ODS je návrh zákona oslabený. „Vláda schválila vykastrovaný a značně oslabený návrh finanční ústavy, která má pomoci k udržitelnosti veřejných rozpočtů a zastavení nebezpečného zadlužování,“ uvedl Jan Skopeček z ODS.

Připomněl, že návrh ODS z roku 2009 počítal s příjímáním nápravných rozpočtových opatření již ve chvíli, kdy zadlužení země přesáhne 40 % HDP. „Současný vládní návrh však tuto hranici posouvá až na nesmyslně vysokých 55 %. Podíváme-li se na aktuální výši veřejného zadlužení (43,2 % HDP), je zřejmé, že k posunutí hranice došlo právě proto, aby se finanční ústava netýkala stávající vlády a ta mohla dál nezodpovědně hospodařit,“ tvrdí ekonomický expert ODS.

„Z původního konceptu finanční ústavy tato vláda vyjímá i hmotnou odpovědnost politiků za zadlužování naší země, stejně jako povinnost vlády předstoupit před Poslaneckou sněmovnu s žádostí o důvěru v případě, že svojí neodpovědnou rozpočtovou politikou dosáhne veřejného dluhu ve výši 50 % HDP,“ dodal.

„Takto vykastrovanou a zeslabenou verzí finanční ústavy nám současná koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL posílá za rok své existence už několikátý důkaz o tom, že naše dlouhodobě deficitní finance ji vůbec netrápí,“ uzavřel Skopeček.

Návrh Sobotkovy vlády počítá se vznikem Národní rozpočtové rady. Ta bude mít za úkol hodnotit plnění rozpočtových cílů, sledovat hospodaření veřejných institucí a vypracovávat zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Vzniknout by měl také Výbor pro rozpočtové prognózy, který bude hodnotit prognózy ministerstva financí. Účinnost zákona vláda navrhuje od ledna příštího roku.