Švihlíková: sociální demokracie neovládá agendu, nechává si ji vnutit pravicí
Vratislav DostálPodle ekonomky Ilony Švihlíkové je vládou schválený návrh finanční ústavy sice vyprázdněný, avšak zachovává logiku pravicového mýtu boje proti dluhu. Tvrdí, že se tak potvrzuje defenzivní postavení sociální demokracie.
Ekonomka Ilona Švihlíková hodnotí v exkluzivním rozhovoru pro Deník Referendum návrh finanční ústavy, který v pondělí schválila koaliční vláda sociální demokracie, hnutí ANO a lidovců. I podle ní jde, jak tvrdí pravicová opozice, o poněkud vyprázdněnou verzi zákona, a to obzvlášť ve srovnání s návrhem, který prosazovala vláda Petra Nečase. „Avšak obecná logika zůstává,“ zdůrazňuje Švihlíková.
Norma schválená Sobotkovou vládou zavádí dluhovou brzdu ve výši 55 procent hrubého domácího produktu. Zákon počítá se zřízením Národní rozpočtové rady, jejíž cílem je omezit zadlužování státu, jak jej vyžaduje Evropská unie. „Potvrzuje se, že ČSSD je v defenzivě. Plně podlehla pravicovému mýtu boje proti dluhu. Neovládá agendu, nechává si ji vnutit pravicí, namísto, aby politiku pravice rozporovala,“ tvrdí ekonomka.
Pokud jde o navrhovanou Národní rozpočtovou radu, Švihlíková varuje před situací, kdy by orgán mimo demokratickou kontrolu mohl rozhodovat o jedné z nejdůležitějších politik, tedy o rozpočtových výdajích.
A to Švejnara nepovažuji za nezávislého ekonoma, spíš (podle jeho pokračujícího textu ve zmíněném článku) patří do akademické sféry skrytě podporující některé organizace zapojené do dobývání renty. Ve smyslu popsaném doc. Švihlíkovou ve článku “ Dobývání renty jako specifický případ korupce“ zde: http://www.blisty.cz/art/66286.html
Jakýkoliv odpovědný přístup spěje k nezadlužování, otázka je pouze, zda mají být rozpočty vyrovnané v každém roce. V tomto ohledu finanční ústava nenabourává základní keynesiánské pravidlo přebytků v době růstu a deficitů v okamžiku propadu.
Navíc zmíněný strop je určen jako procentuální podíl vůči HDP. Hypoteticky se stát může zadlužovat (a tím ekonomiku svými zásahy stimulovat), avšak na poměru k HDP se nic nezmění. Nejedná se tudíž o tak drastický mantinel jako v USA, který je stanoven v absolutní hodnotě.
Jestliže se dnes dluh pohybuje těsně nad 40 % (s klesající tendencí), hranice 55 % není restriktivní. S názorem, že se jedná o defenzívu vůči pravici, tedy naprosto nesouhlasím.
Jedine co mne napadlo je vyrok: Ne kazdy sebevedomy je blbec, ale kazdy blbec je sebevedomy.
Je tragicke pro CSSD ze neco takoveho se cpe do politiky.
Tento příspěvek rozhodně není snahou poučovat Ilonu Švihlíkovou o ekonomice, jako jí podle mne nebyl ani příspěvek Lukáše Houdka. Cílem diskusí v Deníku Referendum je poskytnout platformu pro věcnou, slušnou a racionální výměnu názorů a nemá sloužit ke vzájemnému urážení, apod.
Ilonu Švihlíkovou mám jako autorku velmi rád, ale nevidím důvod, proč by se o jejích článcích nemělo dát diskutovat.
Mám ten dojem, že Merkelová někde mluvila o tom, že "fiskální ústava" Německa musí být nezměnitelná i parlamentní většinou.
Celá ta úvaha, že "je třeba nedemokraticky omezit stát, protože stát má tendence se nezodpovědně morálně hazardně zadlužovat" (kvůli sociálním výdajům, kterými láká líné voliče) je pravicová až na půdu.
Jakýkoliv stát se MUSÍ zadlužovat, protože kapitál neplatí daně a už nikdy platit daně nebude. Vždyť celý ten ekonomický systém je na dluhu založen. Peníze jsou taky jenom dluhové stvrzenky vydávané soukromými bankami.
Zajímavé návrhy lze hledat na úplně někde jinde (peníze vydávané státem jako měnovým suverénem; absolutní přehodnocení pojetí práce; ekonomická demokracie atd.)