Opravdová příčina evropské krize? Daňové úniky
Aleš ChmelařStačilo by necelých devět let řádně vybírat daně v celé Evropské unii a celý evropský dluh by byl tentam. Bez výdajových škrtů a bez zvyšování daní.
Minulý čtvrtek stál před soudem řecký novinář Kostas Vaxevanis. Hrozilo mu až pět let vězení za zveřejnění seznamu dvou tisíc Řeků, u kterých existuje důvodné podezření z krácení daní. Byl zproštěn viny s tím, že konal ve veřejném zájmu.
Vypadá to jen jako jedna z řady nudných historek o boji novinářů proti bankovnímu tajemství. Jen kdyby tři po sobě jdoucí řecké vlády seznamem nedisponovaly a neodmítly z něj vyvodit jakékoliv závěry. A jen kdyby se celý příběh neodehrál zrovna v Řecku.
Jak podotkl během rozhovorů s místními podnikateli jeden zástupce Trojky zahraničních věřitelů: „Kdybych přinutil všechny v téhle místnosti zaplatit daně, tak bych tady vůbec nemusel být.“
Řecký problém: Příjmy víc než výdaje
V médiích se systematicky větší důležitost přikládá výdajové stránce rozpočtu, jmenovitě vysokým důchodům, podpoře v nezaměstnanosti, podpoře rodin nebo třeba počtu a efektivitě státních zaměstnanců. Řecký stát byl přebujelý, plný plýtvání a zhýralých zaměstnanců přisátých na státním prsu. O zhýralých podnikatelích a oligarších, kteří neplatili daně, jsme toho však slyšeli poskrovnu. Rozhodně méně, než by si zasloužili.
Řecko přitom figuruje na předních příčkách žebříčků krácení daně. Jen osoby samostatně výdělečně činné dokáží před státem schovat 28 miliard eur ročně, neboli 15 procent HDP. Výnos z této relativně malé části nepřiznaných příjmů by shodou okolností pohodlně pokryl celý letošní primární deficit. Tři a půlkrát.
Celkové daňové úniky v Řecku se pohybují okolo 20 miliard eur (500 miliard korun). To je částka, která by pokryla současnou mezeru ve financích, kvůli které Řecku opět hrozí bankrot, na další dva roky.
Mezitím deset tisíc řeckých podniků působí v daňových rájích a množství takto zašitých řeckých aktiv se od roku 2005 zdvojnásobilo. Jinak řečeno, právě ve chvíli, kdy řecký stát potřebuje daňové příjmy jako sůl, řecká ekonomická elita se rozhodla jich ještě více odklonit.
Kdyby Řecko dokázalo vybrat všechny své daně, už dávno by hospodařilo s primárním přebytkem a už léta by svůj dluh snižovalo. Ze země, která já obecně považována za nesolventní, by byl normální stát s kapacitou své závazky bez problémů a bez nadměrných škrtů platit.
Já krátím, ty krátíš, krátí celá rodina
Je zavádějící paušálně tvrdit, že všichni Řekové prostě neplatí daně. Nejenom proto, že to na individuální úrovni nelze zjistit, ale i proto, že některé vrstvy platí daně výrazně méně než ty ostatní.
Nejbohatší procento Řeků odklání více jak čtyřikrát a nejbohatších deset procent třikrát větší část svých příjmů než střední třída a více jak dvakrát víc než nejchudší populační decil, což je v absolutních číslech obrovský rozdíl.
U nejchudších daňové úniky nadto souvisí prakticky výhradně s mizerně placenými manuálními pracemi načerno. Z něčeho takového si konto ve Švýcarsku nezaložíte a správný daňový odkláněč vám to rovněž závidět nebude.
Ve svém výsledku daňové úniky v Řecku zvyšují nerovnost. Vzhledem k častějším daňovým únikům těch nejbohatších je zodpovědnost vyšších tříd kvantitativně nesouměřitelná. Břemeno krize a dluhů přitom nesou všichni řečtí občané a vzhledem k dynamice škrtů právě ti nejchudší. Žádnou zodpovědnost přitom nenesou zkorumpovaní politici, klientelistické skupiny nebo tamější oligarchové. Jestli tohle není morální hazard, tak už vážně nevím, co jím je.
Krátí celá Evropa, daně nedaně
Řecko není ojedinělý případ. Podíl nezdaněných příjmů na celém hospodářství se pohybuje okolo 18 procent v celé Evropské unii. Šedá ekonomika v EU je tak větší než roční hospodářský produkt celé Francie. Na daních v EU ročně unikne částka pěktrát větší než české HDP.
Bohužel v tomto bodě musím zklamat přesvědčené libertariány. Četnost krácení daní nesouvisí s mírou zdanění ekonomiky. V podílu šedé ekonomiky a nevybraných daní totiž nevítězí Řecko, nýbrž Bulharsko, Rumunsko a Litva. Shodou okolností země s rekordně nízkým zdaněním v rámci EU. Ale ani v ostatních státech pozitivní souvislost mezi krácením daní a daňovou zátěží nelze najít. Naopak, korelace mezi mírou zdanění a daňovými úniky je striktně záporná (-0,468).
Není samozřejmě možné tvrdit, že čím větší zdanění, tím lépe vybírané daně. Už proto, že význam takové korelace nedosahuje ani standardních 90 procent. Je však docela jasné, že míra zdanění není určujícím faktorem daňových úniků, jak by ortodoxním zastáncům volného trhu našeptávaly jejich vrozené reflexy.
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-theme-font:minor-fareast;mso-hansi-theme-font:minor-latin;mso-bidi-font-family:"Times New Roman";mso-bidi-theme-font:minor-bidi;mso-ansi-language:CS;mso-fareast-language:CS;mso-bidi-language:AR-SA">Zdroj: Richard Murphy a vlastní kompilace
Kdo je bez viny, ať zavede registrační pokladny
Seznam, který se Vaxevanis rozhodl zveřejnit, obsahoval i jméno osobního poradce současného premiéra Antonia Samarase a několika vysoce postavených úředníků ministerstva financí. Sám Vaxevanis během procesu argumentoval, že řecké politické a hospodářské elity už léta spolupracují, aby skryly masivní krácení daní a korupční aféry. Nepřipomíná vám to něco? Třeba jednoho pána, který s jiným pánem stojí a padá? Nebo třeba Kolibříka a Mazánka?
V Řecku se krácení daně v žertu považovalo za národní sport. Není to ale i u nás nebezpečně podobné? Nekolují u nás vtipy, že daně jsou trestem za špatné účetnictví? Nefrčí i u nás termín a praktika kreativního účetnictví? Nevymysleli jsme onen posměšně akceptovaný eufemismus daňový odklon? Nevynalezli jsme švarc systém, který na několik let legalizoval systematické krácení daně? Neodmítá snad už deset let stabilní polovina českého parlamentu registrační pokladny jako účinnou prevenci daňových úniků? (N.B. Jak se ukazuje poslední dobou, registrační pokladny mohou být i nástrojem proti pančovanému alkoholu či dokonce alternativou ke zvyšování DPH.)
Kdo je bez viny, ať nadává na jihoevropany dál. Řecko v tom ovšem zdaleka není samo. Stačilo by necelých devět let řádně vybírat daně v celé Evropské unii a celý (!) evropský dluh by byl tentam. Bez výdajových škrtů a bez zvyšování daní.
Je bláhové si myslet, že můžeme rychle a jednoduše vymýtit celou šedou ekonomiku. Její část však vymýtit lze. Už to by výrazně pomohlo mnoha evropským státům i nám samotným. Prosím, zamyslete se nad tím, až budete s někým diskutovat o příčinách a řešeních evropské dluhové krize.
Kdekoliv se Fassman vyskytne říká jasně:
1) Korupce pryč
2) Výběr daní, máme ohromnou díru v rozpočtu na nevybraných daních
Například:
http://www.cmkos.cz/studie-ekonomicke-analyzy-prognozy/3444-3/vize-cmkos
Soubor PDF - Vize ČMKOS - Co chtějí odbory pro ČR
Strana 3, odstavec "Posílit příjmy státního rozpočtu"
Ale taky:
1) se to po nich shora nechce, chce se po nich přesný opak
2) většina z nich by si musela připustit toto - http://blisty.cz/art/65870.html, což se jim taky nechce
Včera byl Fassman v Hyde Parku, nekoukal jsem na to na celé, ale když jsem kouknul, tak se Takáč zase předváděl. Ten pablb je fakt úžasnej. Ostatně na tento druh hostů ho standartně nasazují. Je to mistr světa v překřikování a zamlouvání, když se host dostává k jádru pudla. Naopak, když tam má nějakého Drábka, tak kdyby mohl, tak mu u té debaty bude masírovat nohy a vařit čajíček a snad by mu dal i pusinku :-).
Koukám občas na ty zprávy po 25ti letech. Nevím kteří propagandisti byli větší hovada?
Předně nevím, co vše spadá do těch nezdaněných příjmů, do té šedé ekonomiky toho kterého státu. Jestli tam patří jen peníze nezdaněné vůbec, nebo i peníze, které nejsou zdaněny v té které zemi, ale odkloněny jinam a zdaněny jinde v rámci nějaké "vnitrofiremní" optimalizace. Prostě jestli nezdaněné peníze jednoho státu nefigurují jako zdaněné jiného.
Potom by dole byly státy se sídly mateřských firem, ať už z důvodu tradice, daňových prázdnin u států s jinak vyšší korporátní daní a nebo ve státech, kde jsou sídla právě kvůli nízkým korporátním daním. Nahoře pak státy sloužící jako levná pracovní síla s odlivem zisků do mateřinek. Tudíž dole státy se starými monopoly (Fr, De v průmyslu, Uk v bankovnictví), které vyplenily východ evropy a nebo státy, které si drží jakousi samostatnost (At) a nebo daňové ráje (Lu). Takže třeba z Lu by se dalo zkresleně ukazovat na to, že funguje, že čím menší daň tím lepší výběr, ale to je klamné, protože to funguje jen proto, že za tou menší daní se utíká odjinud - závod ke dnu.
Tím nechci řict, že v tom nehraje roli korupce a fungující-nefungující stát, což je určitě jedna dominanta, ale druhou může být to o tom, kde sídlí matky firem a které státy jsou jen levná pracovní síla. Pokud tedy jsou v těch nezdaněných příjmech toho kterého státu zahrnuty i příjmy zdaněné po optimalizaci jinde.
Teď to podle mě z velké části není o nedanění, ale o útěcích za nižší sazbou, protože je tu ta legální možnost. Ty prachy potom z hlediska EU vlastně nejsou nedaněné, jen končí ve státě s nejnižší sazbou a končí to po závodě na dno nulovou daní.
Daňové nedoplatky (kumulativně kolem 100 miliard) jsou z podstatné části nedobytné - není na kom. Od hesel k řešení ukáže reálné možnosti.
Daňová optimalizace je hodně o konstrukci daně a také jak vyřešit daňové ráje (řešení těchto miliard z cca 15% šedé ekonomiky je všude jen částečné). Registrační pokladny jsou přeceňované - debata a hlavně realita oproti letům 2005-2007 je dál.
Černé trhy jsou asi nejsnáze řešitelné při větší důslednosti státních orgánů - viz poučení z kauz LTO, PHM, methyl, tabák...
Fiskál má asi při změně nastavení daní největší rezervy u korporací, označit jako hlavního viníka a nepřítele OSVČ je neobjektivní a nepřiměřené - chaos tam je, ale nasekat s OSVČ nezaměstnané není řešení.
Ten „občan z ulice“ by se měl o záležitosti dovědět takovým způsobem, jímž by se mu rozsvítilo, že se ho to životně dotýká. Pak by „lidé z ulice“ mohli dotlačit ty, kterých se to týká na opačné straně, ve druhé množině, aby se oni zařídili, jak je třeba „ve veřejném zájmu“, a nikoli v jejich posvátném osobním zájmu. Aby to učinili bez fyzického násilí – k tomu jsou asi jen dvě cesty – pod účinným nátlakem, nebo z mravního imperativu….
Ten propočet 20 miliard je z tohodle pohledu poněkud sporný, ale také pomínející náklady vyvolané zánikem jejich podnikání. Už statistiky o počtech OSVČ to jejich ohrožení dokládá. Mnozí z těch malých mají piřitom mnohem těžší podmínky než zaměstnanci. Takže úrpavy v této oblasti raději velmi dobře zvažovat.
Kdo zkusil podnikat na vlastní účet chápe co mám na mysli, opravdu to nejsou apriori nepřátelé a daňoví paraziti. Místo kopání do OSVČ raději mysleme na zisky, které mají velké korporace a z nichž tak málo vracejí společnosti.
Pokud myslíte balíčkové zdanění vedlejších příjmů, které mají k samozřejmě i nadále nezdaněným penzim, tak to je normální zdanění přjmu (nikoliv dvojí) a nezdanit je poněkud nesytémové, ale souhlasím, že to mohlo počkat na lepší časy (a jde mnohem menší výnos).
1) Co to konkrétně znamená, že "debata a ... realita je dál"?
Martin Fassmann na otázku jaké je jedno nejdůležitější opatření, které by měl udělat ministr financí, odpovídá: "Zavedení kontrolních pokladen, ty vám zajistí, že budou hodnověrně dokladovány tržby."
2) Jak byste mu na to odpověděl? Zaspal debatu? Nebo s ním v něčem souhlasíte?
Děkuji.
1) pokladny jsou dnes u fyzických osob rozšířenější než před 6 lety
2) podstatné úniky daní o který se tu především píše to stejně nezachytí
Poznatky o účinnosti tohoto dílčího opatření jsou ze zahraničí různé. Neuškodí se vrátit k debatám, které se na tohle téma už vedly a kdy si i v ČSSD za Paroubka někteří vyhodnotili tehdejší krok jako neadekvátní úsilí.
Jinak klidně, aťpokladny jdou. V podstatě jen upozorňuji že to asi opravdu není priorita a že se tomu přidává spíše symbolická hodnota jako kdyby tu nejvíc kradli malí podnikatelé. Nic víc.
Konkrétně mě to zajímá taky proto, že určitou část svého důchodu hodlám krýt výnosy z investic (zejména do zemědělství v Africe).
Každopádně díky za informaci, budu to dál sledovat...
Mimochodem, myslíte, že s těmi daňovými úniky by mohlo pomoci omezení užívání hotových peněz?
Vaši argumentaci (pokladny nejsou „priorita“) lze číst tak, že důležité je postarat se především a jenom (?) o „velké ryby“.
To ostatní snad pak z toho vyplyne? Když „vyřešíme“ velké, malí se začnou chovat slušně? Výsledný dojem (pakliže mluvíte jako poslanec KSČM) totiž je, že pro KSČM jsou registrační pokladny marginální záležitostí, protože důležitější je, „nenasekat z OVSČ nezaměstnané“. To jako, že je správné být na straně "malých" proti "velkým"?! - Jakoby společnost a její ekonomika netvořily jeden CELEK.
Domnívám se, že je nebezpečné tuto prostou skutečnost přehlížet. -- Adam Votruba: „Zlodějna a touha po bezpracném blahobytu jsou, ať chceme nebo nechceme, rozšířenými českými vlastnostmi. … Co kdybychom třeba my občané začali zdola propagovat "nekradení" a neokrádání státu?“ (http://blisty.cz/art/64259.html)
Doufám, že Vás pouze špatně chápu, a že to mně i ostatním čtenářům konečně srozumitelně vysvětlíte. Oháníte se docela rád slovy, že něco „je zmýtizované a málo konkrétní“.
Rád bych od Vás konkrétně slyšel:
1) Nevede třeba bagatelizace otázky registračních pokladen k opačnému extrému, k jejich podceňování? I taková bagatelizace má totiž - jak tomu říkáte - přidanou "symbolickou hodnotu", jakožto komusi adresovaný vzkaz...
2) Mýlí se Martin Fassmann, a pokud ano, v čem?
(PS: Nevím, zda to „vážně si myslíte že viníkem jsou neukáznění trhovci, živnostníci atp.?“ "vážně" adresujete mně. Pokud ano, z jakého důvodu?)
"transfer priceing" - zajímavý aspekt je otázka přístupu k bankovním a daňovým informacím pro státní orgány. Možnost až v případě tresntího řízení zančně omezuje.
ad J. Kopecký - to že odborářští experti akcentují OSVČ oproti velkým má asi politickou logiku (velcí jsou hlavní zaměstnavatelé a odmítají zvýšit si odvody pd výhrůžkou propuštění), ale ten akcent nemá podle mne moc logiku zlepšení daňového inkasa
Opravdu si přímovy myslíte že je u těch živnostníčků takový potenciál ?
Ale i tak mne to zajímá.. Jeden třeba občas řeší, jaké filmy vybrat do programu kina aby třeba trochu pomohly s osvětou stran finanční gramotnosti ... :-).