Česká Social Watch: Korporátní zájmy drtí planetu i demokracii

Jiří Silný

V pořadí patnáctá zpráva české koalice Social Watch vůbec poprvé kromě kritické analýzy přináší i doporučená opatření. Věnuje se následkům covidu, změnám klimatu, bydlení či obchodu se zbraněmi.

Vládě se nedaří plnit cíle, které si v oblasti adaptace na změnu klimatu a ochrany před následky sucha stanovila, a zároveň málo koncepčně plánuje využití prostředků Evropského plánu obnovy po pandemii. Foto Pxfuel

Social Watch je mezinárodní síť občanských organizací usilujících o vymýcení chudoby a jejich příčin, o ukončení všech forem diskriminace a rasismu, o zajištění spravedlivé distribuce bohatství a naplňování lidských práv.

Vznik sítě reagoval na konference OSN o sociálním rozvoji v Kodani roku 1995 a o postavení žen v Pekingu v témže roce. Na těchto konferencích bylo poprvé definováno odstranění chudoby a rovnost pohlaví jako společný celosvětový cíl.

Social Watch si dal za cíl monitorovat, jak jednotlivé státy dodržují přijaté závazky, a to zejména v oblasti ekonomických, sociálních a kulturních práv, definovaných v příslušném mezinárodním paktu, podobně jako si to ve stejné době vzala za své Charta 77 vzhledem k paktu o právech politických a občanských. Oba tyto dokumenty mezinárodního práva přijalo Československo v roce 1996.

V současné době Social Watch monitoruje i naplňování sedmnácti Cílů udržitelného rozvoje (Sustainable Development Goals, SDGs), ke kterým se zavázaly členské státy OSN v roce 2015 s cílem do roku 2030 dosáhnout výrazného pokroku v ekonomické, sociální, bezpečnostní a ekologické udržitelnosti.

×