Obchod s chudobou se zastupitelé z Ústí nad Labem rozhodli vyřešit tím, že celé severočeské město prohlásí za sociálně vyloučenou lokalitu. Mohou tak následně zastavit výplatu doplatků na bydlení, které dostávají sociálně slabí lidé od státu. Podobné opatření již v minulosti přijalo Kladno, inspirovat se chce také Most nebo Trmice.

Magistrát chce podle svých slov zamezit příchodu sociálně slabých lidí především ze Slovenska, které podle něj přivádějí spekulanti, kteří pak prostřednictvím sociálně slabých vydělávají na přemrštěných nájmech proplácených státem. Na rozšíření zóny bez doplatku na bydlení se shodla vládnoucí koalice složená z Ústeckého fóra občanů (UFO) a KSČM spolu s částí opozice.

„Řekli jsme, že když budeme muset, uděláme z města pevnost. Ústí už nemůže být cílem sociální turistiky a nemůžeme dovolit, aby ho spekulanti dál vybydlovali. Proto do toho půjdeme a doplatky na bydlení se nebudou vyplácet v celém městě,“ řekl ústeckému Deníku první náměstek primátorky Jiří Madar (UFO).

Podle zastupitele Jana Eichlera z ústecké ČSSD prokáže správnost rozhodnutí magistrátu teprve čas. „Je to experiment, který má vyřešit situaci s přemrštěnými nájmy a vyděláváním na chudobě. Nicméně nastalou situaci měl už dávno řešit stát, nikoliv města,“ řekl Deníku Referendum Jan Eichler.

Jiný názor má opoziční zastupitel Martin Hausenblas z hnutí Pro Ústí. Podle něj jsou kroky města výrazem zoufalství a neschopnosti řešit nízké ceny nemovitostí v celém městě. „Městu chybí vize rozvoje, a proto slouží jako odkladiště pro chudé lidi. Namísto prohlášení celého města za ghetto by mělo vedení podpořit čisté technologie, elektromobilitu, sektor služeb a místní univerzity, aby z města neodcházeli mladí lidé. Cena nemovitostí pak poroste a obchodníkům s chudobou se nevyplatí provozovat svůj byznys,“ řekl Deníku Referendum Martin Hausenblas.

Podle Martina Hausenblase by město mělo dále nakoupit dva tisíce bytů a zřídit bytový fond. Tisícovku bytů by pak mělo provozovat jako sociální bydlení, druhou tisícovku přestavět na kvalitní bydlení pro mladé lidi. „V Praze jsou nájmy drahé, takže by město mělo dávat pobídky mladým, aby se rozhodli žít a tvořit v Ústí nad Labem,“ dodal Martin Hausenblas.

Proti rozhodnutí města jsou také ústečtí aktivisté. Miroslav Brož ze sdružení Konexe upozornil, že základním problémem jsou diskriminační praktiky na trhu s ubytováním. Vedení města by podle něj mělo řešit diskriminaci namísto vymýšlení zón bez doplatku.

„V Ústí existují dva trhy s bydlením. Jeden s poměrně levným ubytováním ve městě a druhý, který ovládají spekulanti ve vyloučených lokalitách, kde žijí převážně Romové. Ti nemají kvůli diskriminaci přístup k levnému ubytování, a tak jsou nuceni jít na ruku obchodníkům s chudobou,“ řekl Deníku Referendum Miroslav Brož.

Končící ubytovny

Organizace Konexe rovněž na začátku týdne upozornila na brzké ukončení provozu ubytoven v Klíšské a Štrekově ulici. Více než dvě stě třicet obyvatel musí do konce června opustit své byty. Podle aktivistů město nechce obyvatelům ubytoven pomoct.

„Magistrát chce lidem poskytnout poradenství a seznam jiných ubytoven. Reálně to znamená, že skončí buďto na ulici, za městem nebo odejdou do jiného města. Město by se mělo do celého problému zapojit a nabídnout obyvatelům obou ubytoven adekvátní a důstojné bydlení,“ dodal Miroslav Brož.

První náměstek primátorky města Jiří Madar však Deníku Referendum sdělil, že město chce lidem přicházejícím o domov pomoct. Město podle něj jedná s majitelem ubytoven, společností CPI Byty, a také hledá řešení společně s občanskými organizacemi a sociálními pracovníky.

„Bohužel jsme se při místním šetření, které se konalo dva dny po jednání s majitelem ubytoven, přesvědčili, že provozovatel ubytovny o ukončení provozu neinformoval klienty. Město nemá zákonnou povinnost poskytovat byty, kterými ani v současnosti nedisponuje. Budeme však i nadále jednat s ministerstvem o teritoriální výjimce, abychom mohli čerpat dotace na výkup realit v sociálně vyloučených lokalitách,“ řekl Jiří Madar.

Bezdoplatkové zóny

Možnost vyhlásit takzvané oblasti se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů v místech dává radnicím loňská novela zákona o hmotné nouzi. Do takových lokalit nemůže úřad práce vyplácet doplatky na bydlení novým žadatelům. V prosinci loňského roku podala skupina dvaadvaceti senátorů Ústavnímu soudu návrh na zrušení této části novely.

„Z hlediska Listiny základních práv a svobod není přijatelné, aby v Berouně občan nárok na pomoc v hmotné nouzi měl a v Kladně se člověk ve stejné situaci k pomoci nedostal,“ řekl při podávání návrhu senátor za Kladno Jiří Dienstbier (ČSSD).

Ústeckou praxí se však chtějí inspirovat také jiná severočeská města. O plošném opatření uvažují také sousední Trmice, jejichž starostka Jana Oubrechtová se obává, že sociálně slabí lidé přejdou z Ústí do jejich města. V pondělí navrhlo stejné opatření mostecké opoziční sdružení Mostečané Mostu primátorovi města Janu Paparegovi.

V Děčíně a Litvínově vyhlásily místní radnice za bezdoplatkové zóny pouze problémové lokality s velkou koncentrací ubytoven patřících obchodníkům s chudobou. Takzvané bezdoplatkové zóny fungují také v Aši, Sokolově, Jirkově, Duchcově nebo Karviné.

Celoplošné opatření jako první schválili zastupitelé v Kladně, kde v polovině května zástupci patnácti převážně středočeských a severočeských měst podepsali memorandum o spolupráci proti ústavní stížnosti senátorů. Primátor města Milan Volf (Volba pro město) si opatření prozatím pochvaluje.