Chci přispět X

Kladno se prohlásilo za ghetto. Senátoři napadají zákon, který to umožnil

Kladno prohlásilo celé území města za oblast se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů. Říká, že chce omezit obchod s chudobou. Odborníci a mnozí politici upozorňují, že zřejmě postupuje v rozporu s Ústavou a řešení problémů nepřináší.

(jg)

12.12.2017 13:00

Beroun-687820_1280

„Omezení výplaty dávek nic neřeší, bytová nouze lidí se jen prohlubuje. Místo toho je potřeba prosadit efektivní řešení, přijmout zákon o sociálním bydlení," říká předseda platformy pro sociální bydlení Štěpán Ripka. Foto WmC

Související

Vedení města Kladna se rozhodlo na celém svém území přestat vyplácet doplatek na bydlení a prohlásit jej za sociálně vyloučenou lokalitu, tedy ghetto. Tímto krokem chtějí kladenští radní předejít zneužívání sociálních dávek a omezit obchod s chudobou. Zákon o pomoci v hmotné nouzi dává městům a obcím možnost vyhlásit oblasti se zvýšením výskytem sociálně nežádoucích jevů, ve kterých lidé přijdou o nárok na sociální dávku. Pro stávající příjemce doplatku na bydlení se v současné době nic nemění. Na základě nájemní smlouvy jim úřad práce bude dávku nadále vyplácet. Naopak všechny nové žádosti kladenský úřad práce automaticky zamítne. Nárok na dávku tak ztratí všichni ti, kdo změní adresu trvalého bydliště, uzavřou novou nájemní smlouvu nebo se do Kladna přistěhují.

„Je to pouze hra na řešení. Město pouze předstírá, že se problematickou sociálního vyloučení a obchodem s chudobou zabývá,“ řekl Deníku Referendum kladenský senátor a někdejší ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD), který spolu s dalšími senátory podal k Ústavnímu soudu návrh na zrušení ustanovení zákona o pomoci v hmotné nouzi, která umožňují bezdoplatkové zóny vyhlásit. Podle senátory Renaty Chmelové (VLASTA, KDU-ČSL, LES), jež ústavní stížnost iniciovala, je současné znění zákona v rozporu s Ústavou zaručeným principem rovnosti, svobodou pohybu a pobytu a v neposlední řadě porušuje nepodmíněnost ochrany lidských práv.

Senátory napadené části zákona odpírají právo na doplatek lidem, kteří jinak podmínky pro jeho výplatu splňují, neboť se zjevně ocitají v hmotné nouzi a pomoc státu potřebují. Nicméně z důvodu, že žijí v oblasti, která byla prohlášena v podstatě za chudinskou čtvrť, pozbývají na tuto pomoc právo. „Skutečnost, že je nějaká oblast prohlášena za zákonem předpokládanou oblast se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů, je věc, za kterou nenese ten, do jehož zájmů to zasáhne, odpovědnost či vinu,“ uvedl právní zástupce skupiny senátorů, advokát Pavel Uhl. Podle Uhla je napadená právní úprava bezprecedentním útokem na lidskou rovnost, rovnost před zákonem a rovnost v důstojnosti.

„Hlavním problémem samozřejmě je, že zamezení dávek nic neřeší, bytová nouze lidí se jen prohlubuje. Místo toho je potřeba prosadit efektivní řešení, přijmout zákon o sociálním bydlení, který bude řešit bytovou nouzi, zvýšit dostupnost bydlení a tisícům rodinám s dětmi, které jsou dnes nuceny žít na ubytovnách, poskytnout standardní bydlení,“ řekl předseda Platformy pro sociální bydlení, která se vypracování ústavní stížností podílela, Štěpán Ripka. Tisková mluvčí kladenského magistrátu Lenka Růžková Deníku Referendum na otázku, zda si je město vědomo toho, že zřejmě jedná v rozporu s Ústavou, nedokázala odpovědět. Omezila se pouze na konstatování, že je třeba vyčkat na rozhodnutí soudů.

„Vzhledem k situaci v našem městě je pro mne naprosto nepřijatelné jediné místo, kde bych sociálně slabé obyvatele chtěl přivítat. Proto jsme využili zákonnou možnost, jak dalšímu přísunu a pobytu takových osob v Kladně zamezit," řekl kladenský primátor Milan Volf. Foto WmC

Slušní lidí se bát nemusí, říká kladenský primátor
Kladenský primátor Milan Volf (Volba pro Kladno) v nedávném rozhovoru pro Český rozhlas prohlásil, že „slušní Kladeňáci se nemusí bát, že by na příspěvek na bydlení v budoucnu nedosáhli. A to ani poté, co se z Kladna stane sociálně vyloučená lokalita. Stávající obyvatelé o příspěvek mohou požádat, opatření se týká nově příchozích. Nicméně i v tomto případě pracovní úřad lehce rozpozná, že je mezi nově příchozími do města slušný žadatel o dávku, ten poté dostane výjimku“. Volf vyhlášení Kladna za ghetto dále obhajoval tím, že město se dnes nachází na hranici sociálního smíru. A návrhy na výstavbu sociálního bydlení odmítal s tím, že integrace – jak sám říká „nepřizpůsobivých“ – je naprosto nemožná.

Návrh na vydání opatření obecné povahy, které vymezí místa se zvýšením výskytem sociálně nežádoucích jevů, schválila jednomyslně Rada města Kladna na počátku srpna. V tiskové zprávě, jež tehdy zveřejnila, uvedla, že z důvodu, aby „nedocházelo k pouhému přesouvání sociálně slabých obyvatel z jednoho místa na druhé, se radní rozhodli navrhnout maximální možný územní rozsah opatření, kde nebude možné nové doplatky na bydlení vyplácet“. Žádost o vydání opatření Rada odůvodňovala zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů a trestné činnosti, porušováním veřejného pořádku, vysokou mírou zadlužení a exekučních řízení a soustředění značného množství nízkopříjmových osob ohrožených sociálním vyloučením ve městě.

Město ke svému záměru prohlásit se úředně za vyloučenou lokalitu obdrželo přes třicet námitek. Lidé z Kladna opakovaně upozorňovali, že opatření obecné povahy žádným způsobem neřeší situaci lidí, kteří jsou ohrožení sociálním vyloučením. Upozorňovali, že omezení výplaty doplatku na bydlení poškodí množství seniorů a samoživitelů a zvýší sociální napětí ve městě. Upozorňovali, že se lidé z ubytoven budou nuceni přesouvat na ulici, neboť přijdou o peníze na nájem. Upozorňovali, že argument zvyšující se kriminality je falešný, neboť její míra na Kladně naopak klesá. Město všechny námitky zamítlo.

Doplatek na bydlení v Kladně podle údajů Generálního ředitelství Úřadu práce v posledních čtyřech letech pobírá kolem tisíce lidí. Město samo ovšem přiznává, že počet osob, které jsou na této sociální dávce závislé, je mnohem vyšší. V tiskové zprávě z počátku srpna uvedlo, že jich může být až tři a půl tisíce. Kladno není jediným městem, které přistoupilo k omezení výplaty doplatku na bydlení. Podle Institutu pro sociální inkluzi, který situaci v této oblasti dlouhodobě mapuje, se pro vyhlášení bezdoplatkových zón rozhodlo již dvanáct obcí a další tři desítky se k podobným krokům chystají.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.