Veřejná služba se vrátila. Jedno místo na dvacet nezaměstnaných

Ministerstvo práce a sociálních věcí si od znovuzavedení veřejné služby slibuje zvýšení motivace dlouhodobě nezaměstnaných při hledání práce. Ti, kteří pracovat nebudou, přijdou o část dávek.

(jg)

01.08.2017 12:25

Rob_milsom_flickr

„Veřejná služba má lidem pomáhat, ne je trestat,“ říká ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). Foto Rob Milsom, Flickr

Lidem, kteří jsou bez práce déle než půl roku a nevykonávají veřejnou službu nebo krátkodobé zaměstnání, se budou jejich příspěvky na živobytí od prvního srpnového dne vypočítávat nikoli ze životního, ale z existenčního minima. To pro letošní rok činní dva tisíce dvě stě korun měsíčně. Pokud člověk v režimu veřejné služby vykoná práci v rozsahu třiceti hodin měsíčně, vzroste mu příspěvek na živobytí o šest set pět korun. Senátní novela zákona o pomoci v hmotné nouzi, totiž znovu zavedla dříve Ústavní soudem zrušený institut veřejné služby.

Podle dat Generálního ředitelství Úřadu práce dlouhodobě nezaměstnaných v České republice každý měsíc ubývá. V červnu letošního roku přesto úřady evidovaly kolem sto šestnácti tisíc lidí, kteří více než rok neúspěšně shánějí práci. Tisková mluvčí Úřadu práce Kateřina Beránková Deníku Referendum sdělila, že ke konci června meziročně narostl počet pozic pro výkon veřejné služby, které má Úřad práce nasmlouvané s obcemi a neziskovými organizacemi, o více než pět set. Celkově jich nyní eviduje necelých sedm tisíc.

„A nejedná se jen o činnosti při zajištění čistoty ulic a dalších veřejných prostranství a zeleně, ale i o aktivity, které lidé vykonávají během veřejnosti přístupných sportovních, kulturních a obdobných akcí a v neposlední řadě během pomocných činností při poskytování sociální péče,“ doplnila Beránková. Dosud na veřejnou službu nastoupilo, nebo v nejbližší době nastoupí, kolem dvou tisíc dvou set lidí registrovaných na Úřadu práce.

Stát nutí lidi pracovat za dvacet korun na hodinu
Nedávno zveřejněná česká zpráva Social Watch znovu upozornila na skutečnost, že „i kdybychom rozdíl mezi částkami životního a existenčního minima počítali jako odměnu za práci, nedostaneme se ani na úroveň minimální mzdy. Stát tedy podporuje obcházení vlastního zákona. Navíc pokud nezaměstnaný odpracuje jen devatenáct hodin a další práci nedostane, přijde o vyšší příspěvek stejně. Nikde také není garantováno, že zájemce o veřejnou službu ji musí dostat.“

Na podobný problém na stránkách Deníku Referendum poukazovala i Alena Zieglerová, vedoucí sekce zaměstnanosti a příjmů Institutu pro sociální inkluzi, která napsala, že „nelze hovořit o podněcování k aktivitě tam, kde se krajská pobočka Úřadu práce může (takže nemusí) dohodnout s obcemi nebo dalšími subjekty na organizování veřejné služby“.

Politická reprezentace prosadila zavedení veřejné služby na konci minulého roku. V Poslanecké sněmovně se pro její obnovení vyslovilo devětaosmdesát poslanců a poslankyň z politického hnutí ANO, ODS, TOP 09, KDU-ČSL a Úsvitu. Proti bylo pouze několik členů sociální demokracie. Zbytek jejich klubu se, podobně jako komunisté, hlasování zdržel.

„Hlavním cílem senátního návrhu je, dosáhnout toho, aby lidé, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní, neztratili pracovní návyky a do jisté míry tou veřejnou službou vraceli společnosti, která je dávkami v hmotné nouzi vlastně dneska zaopatřuje, to, co dostávají,“ obhajoval ve Sněmovně senátní návrh zákona senátor Miloš Vystrčil (ODS).

Ministerstvo práce a sociálních věcí shodně se senátorem Vystrčilem konstatuje, že cílem změn ve veřejné službě je motivovat dlouhodobě nezaměstnané, kteří pobírají dávky v hmotné nouzi, k práci. „Veřejná služba má lidem pomáhat, ne je trestat. Zejména pokud jde o obyvatele regionů, kde dochází například k hromadnému jednorázovému propouštění, nebo patří do skupin, které jsou na trhu práce skutečně znevýhodněny,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD).


A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Jiří Vyleťal - Praha 5 Stodůlky

Právní stát ??? Úterý, 1.Srpna 2017, 19:18:14

Nelze si myslet, že toto je právní stát, když Ústavní soud cosi zruší a zákon to obratem zavede jako platné.

Nadto je samozřejmě pikantní, když Ústavní soud zrušil veřejné práce, které předtím nezákonně zavedla sociálně bezohledná pravice a teď je opět zavede - nadto ještě v rozporu s výrokem Ústavního soudu - sociálně demokratická levice.

Inu další důvod, proč nevolit ČSSD.

Jiří Vyleťal

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.