Nová hlasovací většina prosadila opětovné zavedení veřejné služby

Pokud lidé bez práce přijmou veřejnou službu aspoň na dvacet hodin měsíčně, dostanou od státu více peněz. Opětovné zavedení veřejné služby ve sněmovně prosadila pravice. Krok hájí tím, aby dlouhodobě nezaměstnaní lidé neztratili pracovní návyky.

(vd)

07.09.2016 15:54

Marksov_

Domníváme se, že zákon, tak jak prošel, se blíží tomu, jak to bylo za exministra Drábka, tvrdí ministryně práce Michaela Marksová. Foto vláda.cz

Poslanecká sněmovna opět prosadila zavedení veřejné služby. Rozhodli o tom poslanci ANO, ODS, TOP 09, KDU-ČSL a Úsvitu. Pro senátní návrh zákona o pomoci v hmotné nouzi hlasovalo celkem devětaosmdesát zákonodárců ze 166 přítomných. Proti hlasovalo pouhých třináct sociálních demokratů. Zbytek jejich klubu, podobně jako komunisté, se hlasování zdrželo.

Podle sněmovnou přijaté verze budou lidé bez práce, kteří pobírají příspěvek na živobytí déle než půl roku a nevykonávají veřejnou službu nebo krátkodobé zaměstnání, i nadále od státu dostávat pouze částku shodnou s existenčním minimem. Pokud ale přijmou veřejnou službu, částka se jim bude zvyšovat. Měli by navíc dostávat čtyřicet procent rozdílu mezi životním a existenčním minimem.

Pravice opatření zdůvodňuje tím, aby lidé dlouhodobě bez práce neztratili pracovní návyky. „Hlavním cílem senátního návrhu je, dosáhnout toho, aby lidé, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní, neztratili pracovní návyky a do jisté míry tou veřejnou službou vraceli společnosti, která je dávkami v hmotné nouzi vlastně dneska zaopatřuje, to, co dostávají,“ vysvětlil na plénu sněmovny senátor Miloš Vystrčil z ODS.

Podle Jany Pastuchové z hnutí ANO má novela motivovat příjemce dávek, aby nezůstávali dlouhodobě závislými jen na podpoře státu. „Pozitiva veřejné služby jsou nezpochybnitelná a mnohokrát zde již prezentovaná: zachování pracovních návyků, zabránění sociálního vyloučení, pozitivní náhled většinové společnosti.,“ tvrdí poslankyně hnutí ANO.

Jana Hnyková z hnutí Úsvit pak poděkovala senátorům, kteří znovuzavedení veřejné služby navrhli. „Chtěla bych poděkovat senátorům za to, že tuto novelu předložili a chci říci, že nepodpoříme pozměňující návrh paní kolegyně Kailové, protože si myslíme, že bez práce nejsou koláče a že by se lidi měli zapojit do pracovního procesu a že by ministerstvo práce a sociálních věcí mělo vyvinout větší úsilí, aby tyto lidi začlenilo,“ uvedla.

Zuzana Kailová z ČSSD se pokoušela prosadit, aby zákon z povinnosti vykonávat veřejnou službu vyčleňoval zvlášť zranitelné osoby nebo skupiny obyvatel, například občany starší pětapadesáti let a nezaměstnané pobírající invalidní důchod druhého a třetího stupně.

Její pozměňovací návrh ale neprošel. Právě proto sociální demokraté pro zákon nakonec nehlasovali. „Jsme přesvědčeni, že některé skupiny obyvatel mají být vyčleněny z povinnosti vykonávat veřejnou službu. Neumíme si představit, že člověk, který celý život pracoval, na sklonku své kariéry přijde o zaměstnání a dostane se do evidence úřadu práce, bude nucen nastoupit veřejnou službu. S tím zásadně nesouhlasíme,“ vysvětlila Kailová.

Zákon nepodpořili také komunisté. Jejich poslanec Miroslav Opálka připomněl, že veřejnou službu zrušil Ústavní soud. „Zrušil ji proto, a já jsem na to upozorňoval v této Sněmovně i ve výboru, že otrocká práce, která není zaplacena, není možná,“ uvedl poslanec komunistů.

Také ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová-Tominová v rozhovoru pro server iDnes.cz zdůraznila, že veřejná služba, kterou prosadil její předchůdce v úřadu Jaromír Drábek z TOP 09, byla zrušena Ústavním soudem. „A to proto, že nutila lidi k otrocké práci. Domníváme se, že zákon, tak jak prošel, se blíží tomu, jak to bylo za exministra Drábka,“ dodala ministryně.


A co si myslíte vy? Diskuse (4 příspěvky)

Ja

Honza Macháček - chemik, Neratovice

Protiústavní zákony Středa, 7.Září 2016, 18:38:59

Ústavní soud by měl zrušit všechny zákony, které pracují s pojmem existenční minimum. Ten pojem je sám o sobě protiústavní, protože Listina základních práv a svobod, která je součástí českého ústavního pořádku, zaručuje každému člověku právo na život, ne na pouhou existenci.

V zásadě lze považovat za přímo protiústavní i to, že současné životní minimum k životu nestačí. Ústavní soud by tedy měl nejen zakázat existenční minimum, ale také nařídit zvýšení minima životního.

Nabídnout nezaměstnaným práci je samozřejmě dobrý nápad, nicméně ta práce musí být placená nejméně minimální mzdou. Tu je samozřejmě třeba zvyšovat; možná ne rovnou v jediném velkém skoku na německou úroveň, protože růst koupěschopné poptávky má za růstem minimální mzdy zpoždění, ale vytrvale, v pravidelných krocích tak, abychom se k té německé přiblížili ještě v této generaci.

Ja

Honza Macháček - chemik, Neratovice

Pracovní návyky Středa, 7.Září 2016, 18:43:35

Pracovní návyky, které nezaměstnaní získají ve veřejné službě, jsou špatné. S takovými pracovními návyky budou stále závislí na sociálních dávkách a střídat nárazové krátkodobé a špatně placené práce na odpadkové smlouvy s prací v té veřejné službě.

Aby nezaměstnaní získali správné pracovní návyky, které je dostanou pryč z Úřadu práce a udělají z příjemců sociálních dávek plátce daní, musí být nezaměstnaným nabídnuta, případně vnucena, když už na tom senátoři a poslanci trvají, ústava neústava, práce na lepších, lépe honorovaných postech. Nezaměstnané je třeba naučit pracovním návykům Andreje Babiše, ministrů, poslanců, senátorů nebo prezidenta republiky.

Jan Samohýl - Programátor, Praha

panu Macháčkovi Čtvrtek, 8.Září 2016, 10:47:12

Souhlasím. Ideální by nejspíš ovšem bylo zavést všeobecný základní příjem.

Ivo Horák - Praha 3

Osvojme si umění dívat se na věci pozitivně Čtvrtek, 8.Září 2016, 23:27:31

A vám se, pánové, když jdete do práce, nejde veseleji, když vidíte člověka s popelnicí, na které vás seznamuje s dobou své pracovní přestávky? Je to pro naše dobro, ne že ne, taková malá pomoc eráru, abychom různé ty neférovosti vlastních zaměstnavatelů lépe a trpělivě snášeli!

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.