Senátoři napadli omezení doplatků na bydlení. Je podle nich protiústavní

Skupina senátorů podala k Ústavnímu soudu návrh na zrušení částí zákona o pomoci v hmotné nouzi, které umožňují obcím, aby v některých lokalitách nevyplácely doplatek na bydlení.

(jg)

06.12.2017 13:45

Foto12

Doposud v České republice vyhlásilo oblast se zvýšením výskytem sociálně nežádoucích jevů celkem dvanáct měst. Další desítky se k tomuto kroku teprve připravují. Foto Saša Uhlová, DR

Senátorka Renata Chmelová (VLASTA, KDU-ČSL a LES) spolu s kolegy Jiřím Dienstbierem (ČSSD), Václavem Láskou (nestr. za SZ) a dalšími podala k Ústavnímu soudu návrh na zrušení některých sporných ustanovení zákona o pomoci v hmotné nouzi, která umožňují obcím na svém území vyhlásit oblasti se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů a následně v nich nevyplácet doplatek na bydlení. Podle Chmelové jsou daná ustanovení zákona v rozporu s Ústavou zaručeným principem rovnosti, svobodou pohybu a pobytu a porušují nepodmíněnost ochrany lidských práv.

„Zákon do budoucna neumožní, aby lidem, kteří uzavřou nové nájemní smlouvy a dostanou se do hmotné nouze, byl v zónách se zvýšený výskytem sociálně nežádoucích jevů vyplácen doplatek na bydlení. To se bude týkat třeba i rodin s malými dětmi a samoživitelek odcházejících z azylových domů, seniorů, dětí odcházejících z dětských domovů nebo studentů,“ uvedla senátorka Chmelová.

Napadené části zákona odpírají právo na doplatek některým osobám, které jinak podmínky pro jeho výplatu splňují, neboť se zjevně ocitají v hmotné nouzi a pomoc státu potřebují. Nicméně z důvodu, že žijí v oblasti, která byla obecním úřadem v přenesené působnosti prohlášena v podstatě za ghetto či chudinskou čtvrť, pozbývají na tuto pomoc právo.

„Skutečnost, že je nějaká oblast prohlášena za zákonem předpokládanou oblast se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů, je věc, za kterou nenese ten, do jehož zájmů to zasáhne, odpovědnost či vinu,“ uvedl právní zástupce skupiny senátorek a senátorů, advokát Pavel Uhl. Podle Uhla je napadená právní úprava bezprecedentním útokem na lidskou rovnost, rovnost před zákonem a rovnost v důstojnosti.

Právní norma rovněž vytváří situaci, která staví lidi před dilema, zda si svobodně zvolit místo pobytu, nebo přijít o nárok na pomoc v hmotné nouzi. „Stát ale nemůže svým občanům sdělit, že jim zajistí určité sociální právo garantující lidskou důstojnost pouze tehdy, pokud jim vezme část svobody a zakáže jim někde bydlet,“ konstatoval Uhl.

Boj proti obchodu s chudobou vypadá jinak
Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo novelu zákon o pomoci v hmotné nouzi s cílem odstranit ústavně nekonformní ustanovení z dílny poslance Zbyňka Stanjury (ODS), které podmiňovalo vyplácení doplatku na bydlení souhlasem obce. Legislativní rada vlády i občanské organizace totiž varovaly před možnými dopady dotčeného ustanovení na životy lidí.

„Zpracovali jsme analýzu dopadu tohoto zákona v praxi a alarmujícím zjištěním je, že by se ze stovky tisící lidí, kteří v tuto chvíli žijí na ubytovnách, mohlo až sedmnácti tisíc z nich, včetně dětí a seniorů, ocitnout na ulici, a to během tří měsíců. Důsledky mohou být katastrofální,“ upozorňoval tehdejší ministr pro lidská práva a rovné příležitosti Jiří Dienstbier (ČSSD).

Sněmovna novelu zákona o pomoci v hmotné nouzi schválila na počátku letošního roku. Poslanci a poslankyně však současně podpořili i pozměňovací návrhy poslance Vladislava Vilímce (ODS), které do zákona dnes napadaná ustanovení doplnily.

„Základním cílem pozměňovacího návrhu je umožnit obcím určitou regulaci negativních sociálních vlivů na svém území, díky čemuž může v řadě míst dojít například ke zvýšení pocitu bezpečí občanů, či ke snížení rizikového chování vůči dětem a mladistvým. Ty jsou leckde spojeny s existencí ubytoven a s nimi souvisejícím obchodem s chudobou,“ odůvodňoval Vilímec svůj návrh, který podpořily všechny politické strany zastoupené ve Sněmovně s výjimkou sociální demokracie.

Platforma pro sociální bydlení tehdy upozorňovala, že zákon nemůže dosáhnout deklarovaného cíle – totiž omezení byznysu s chudobou. „Pokud bydlení chudých dominují spekulanti a obchodníci s chudobou, zablokováním pár ulic se problém nevyřeší. Pouze se za značných nákladů posune o kus dál, a nejvíce budou trpět lidé v nouzi. Toto opatření zároveň vyvolá migraci do sousedních obcí a vytváří dominový efekt,“ uvedl analytik Platformy Jan Snopek s tím, že řešením obchodu s chudobou je naopak státem podporované dostupné bydlení a kvalitní sociální práce.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.