Platforma pro sociální bydlení: Neschválení doplatku má lavinový efekt

Města a obce využívají svoji novou pravomoc a vyjadřují nesouhlas s doplatky na bydlení pro lidi na ubytovnách. Neschvalování doplatků má lavinový efekt. Ministerstvo práce a sociálních věcí je ochotné jednat o přípravě novely zákona.

(jb)

17.06.2015 12:27

Dsc_0067

Obyvatelé ubytoven, kterým obce doplatek na bydlení neschválili, zatím ve větší míře na ulici nekončí, protože se daří vyplácet mimořádnou okamžitou pomoc, kterou mohou dostat až tři měsíce po sobě. Foto Saša Uhlová, DR

Od prvního května se výplata doplatku na bydlení lidem na ubytovnách neobejde bez souhlasu obce. Postupně přichází zprávy z měst a obcí, které se rozhodly souhlas s doplatkem nevydat. Hrozí, že tisíce lidí skončí bez přístřeší. Premiér Bohuslav Sobotka se v pondělí na tiskové konferenci po jednání vlády vyjádřil, že je nezbytné, aby Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo novelu, která stanoví jasná pravidla, aby se nestalo, že se lidé z ubytoven budou hromadit na ulici.

Aktuální situaci kolem doplatku na bydlení pro Deník Referendum popsal Štěpán Ripka z Platformy pro sociální bydlení. „Jasně se už ukázalo, že jsou obce, které té novely zneužily k vytlačování nepopulárních skupin osob a to na úkor jiných obcí. Důkazy toho máme například z Bohumína,“ uvedl Ripka. Připomeňme, že souhlas obcí se dostal do novely zákona o pomoci v hmotné nouzi prostřednictvím pozměňovacího návrhu poslance ODS Zbyňka Stanjury.

Neschvalování doplatků na bydlení lidem na ubytovnách má podle Štěpána Ripky lavinový efekt: „Když se teď v Ostravě rozhodli doplatky neschválit, tak například v Ústí nad Ladem se natolik obávají přílivu lidí, právě třeba z Moravskoslezského kraje, že vážně uvažují o tom, že ty doplatky budou neschvalovat také.“

Ripka zároveň upozorňuje na to, že pro obce celá záležitost představuje velkou administrativní zátěž, protože musí posuzovat jednotlivé případy, navíc často nemají dostatek informací. Některé obce se naopak na nedostatek informací vymlouvají, přestože jim je například poskytovatelé služeb či dokonce sami majitelé ubytoven nabídli.

„Například v Ostravě jsem slyšel, že starostka jedné městské části použila argument, že rada neschválila ty doplatky, protože ubytovny nejsou vhodné k bydlení pro děti, tak to je a, ale pak neřekla b, že když neschválí ty doplatky, tak ty děti půjdou na ulici nebo do děcáku,“ popisuje Štěpán Ripka.

Tiskový mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí Petr Habáň připomněl, že ministryně Michaela Marksová-Tominová opakovaně apelovala na starostky a starosty, aby z lidí nedělali bezdomovce. „Při neudělení souhlasu obce by měla být v rámci sociální práce, a to zejména rodinám s dětmi, nabídnuta vhodná alternativa bydlení či ubytování s využitím sociálních služeb, neziskového sektoru, bytového fondu obcí apod., při řešení těchto situací se nabízí spolupráce s Úřadem práce ČR,“ dodal Petr Habáň.

Jak řešit nastalou situaci?
Obyvatelé ubytoven, kterým obce doplatek na bydlení neschválili, zatím ve větší míře na ulici nekončí, protože se daří vyplácet mimořádnou okamžitou pomoc, kterou mohou dostat až tři měsíce po sobě.

„V případě, že se ukáže, že ten člověk z vážných důvodů není schopen zajistit si okamžitě jiné bydlení nebo potřebuje skutečně čas k tomu, aby si ho našel, může dojít na to příslušné kontaktní pracoviště a požádat o mimořádnou okamžitou pomoc, kterou je možné vyplatit třikrát po sobě, takže de facto tam je dostatečná doba na to, aby se povedlo změnit tu situaci,“ vysvětluje tisková mluvčí Úřadu práce České republiky Kateřina Beránková.

Štěpán Ripka ale upozorňuje na to, že ztráta domova hrozí už nyní: „Víme z Karviné i z jiných míst, že se lidé dostávají na ulici kvůli tomu, že někteří majitelé už pochopili, že bude problém a podřídili se té obci. To znamená, že například když v Karviné řekli, že nebudou dávat doplatky nikomu, kdo nemá trvalý pobyt v Karviné, tak majitel jedné ubytovny automaticky vystěhoval rodiny s dětmi, které nemají trvalý pobyt, protože správně předpokládal, že nebudou mít peníze.“

Podle Štěpána Ripky je v současné době třeba udělat tři věci: za prvé novelizovat zákon o pomoci v hmotné nouzi, tak aby obce nemohly svévolně a bez jakýchkoli kritérií neudělit souhlas s vyplácením, za druhé prodloužit čas, po který budou vypláceny dávky mimořádné okamžité pomoci lidem z ubytoven a zajistit, že všichni, kdo dostávali doplatky před změnou této regulace, je budou získávat i nadále prostřednictvím těchto dávek a za třetí snažit se odblokovat nějaké další věci například vyplácení mimořádné okamžité pomoci na kauce tak, aby se zvýšila šance minimálně rodiny s dětmi dostat z ubytoven do běžného bydlení.

Petr Habáň zdůraznil, že ministryně práce a sociálních věcí už několikrát deklarovala ochotu začít jednat se zástupci Svazu měst a obcí o urychlené přípravě návrhu novely zákona, který by pomohl aktuální situaci řešit a současně by měl reálnou šanci uspět v Parlamentu.

Ministerstvo práce a sociálních věcí ale zatím nehovoří o jiném řešení nastalé situace než o přípravě novely zákona, ta však pravděpodobně nebude přijata dříve než na podzim, kdy už může být z velké části pozdě. Podle Štěpána Ripky také hrozí, že se protáhne příprava zákona o sociálním bydlení, který je z hlediska dlouhodobého řešení této problematiky klíčový. Původně měl platit od začátku roku 2017.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.