Jako Čunek ve Vsetíně. Most sestěhuje chanovské Romy do kontejnerových domků

Radek Kubala

Mostecký magistrát plánuje zbourat chátrající domy na sídlišti Chanov a na jejich místě postavit kontejnerové bydlení. Odborníci záměr kritizují a upozorňují, že městské vedení pokračuje v politice sociální segregace.

Sídliště Chanov ležící na okraji Mostu se v průběhu příštích pár let přemění na vesničku tvořenou kontejnery na bydlení známé ze Vsetínské lokality Poschla. Vedení města chce výstavbou kontejnerového bydlení vyřešit problémy s chátrajícími domy. Magistrát, který je vlastní, počítá s tím, že již v příštím roce zbourá blok tři, v němž je osmnáct bytů obydlených převážně Romy.

„Ten dům je ve velmi špatném stavu, ze zdejších paneláků v nejhorším. Rozhodně do něj nehodláme investovat, ale srovnáme ho se zemí. Chceme pro ty rodiny vytvořit alternativu přímo v Chanově. Nízkonákladovou a zároveň ,antivandal' variantu,“ řekl náměstek primátora Marek Hrvol (Severočeši) a dodal, že příslušný odbor magistrátu již dostal za úkol zajistit projektovou dokumentaci.

Po bloku tři plánuje vedení města zbourat také bloky šest a deset. Mostecký magistrát má v úmyslu na demolice získat dotaci od ministerstva pro místní rozvoj.

Alena Zieglerová z Insititutu pro sociální inkluzi však upozornila, že plán města je v rozporu s pravidly příslušného dotačního programu. Ten totiž v případě bourání předpokládá revitalizaci celého prostoru a také zabránění vzniku sociálně segregovaných oblastí. 

Podle primátora města Jana Paparegy (Severočeši) však nejsou podmínky pro zisk dotace v příštím období ještě známé. "Předmětem podpory jsou objekty pro bydlení, rekreaci nebo ubytovací zařízení, které se nacházejí ve špatném technickém stavu a jsou nezpůsobilé k bydlení, což domy v Chanově splňují," řekl Deníku Referendum Jan Paparega.

Záměr města postavit kontejnerové bydlení je podle Zieglerové předvolebním bojem. „V Mostě spolu soupeří dvě rasistické strany, Severočeši a Mostečané Mostu, v tom, kdo bude zlejší na Romy. Je to krátkozraké, drahé a rozhodně to nepřináší řešení ani rodinám naskládaným do plechovek, ani zbytku města,“ řekla Deníku Referendum Alena Zieglerová.

Zóny bez doplatku na bydlení

Most se rovněž plánuje připojit k městům, která na svém území vyhlásila takzvané bezdoplatkové zóny, ve kterých stát nemůže novým obyvatelům těchto oblastí vyplácet doplatky na bydlení. Městské vedení ovšem v rozporu s příkladem Kladna a Ústí nad Labem, které prohlásily za ghetto celé území města, chce vyhlásit bezdoplatkové zóny jen v několika lokalitách.

Nicméně sám primátor města Jan Paparega (Severočeši) nepovažuje bezdoplatkové zóny za ideální řešení obchodu s chudobou. „My jsme se rozhodli jít touto cestou, protože Ústavní soud ještě nerozhodl o ústavní stížnosti podané senátory na situaci, která je v Kladně. Nadále zastáváme názor, že je to řešení protiústavní a dočasné,” řekl v rozhovoru pro Frekvenci 1 Paparega.

Zieglerová soudí, že vyhlašování bezdoplatkových zón se situací v Chánově úzce souvisí. Město se podle ní obává, že by se Romové mohli místo kontejnerových domků nastěhovat do některého z bytů ve městě.

„Když město vyhlásí na většině území Mostu zóny bez doplatků na bydlení, velká část Romů z Chánova nebude moct sehnat bydlení ve městě a zůstanou v sociálně vyloučené lokalitě. Navíc pan primátor Paparega říká do médií, jak je vyhlašování částí měst za ghetto protiústavní, a přitom při rozhodování na magistrátu nehlasoval proti, což je pokrytecké,“ řekla Deníku Referendum Zieglerová.

Podle Paparegy město nechce cíleně vytvářet sociálně vyloučené lokality, ale pouze řešit problémy s problémovými občany, které na sever Čech přivádějí spekulanti s chudobou. „Zóny bez doplatků nejsou ideálním řešením. Důvodem k rozšíření opatření je skutečnost, že se ve městě vyskytuje mnoho míst, v nichž dochází ve zvýšené míře k sociálně nežádoucím jevům," řekl Deníku Referendum Jan Paparega.