Konec hejtmana Jiřího Čunka

Pavel Stojar

Jakkoli to na první pohled vypadá jako nesporně dobrá zpráva, jak už to bývá, věci jsou složitější. Že dali Piráti ve Zlínském kraji před KDU-ČSL a STAN přednost spolupráci s ANO, ČSSD a ODS, se jím může nakonec ještě vymstít.

Parní válec se teď stáhne a bude vyčkávat na novou příležitost. Je totiž mistrem úspěšných politických comebacků. Je nejspíše jen otázkou času, kdy a kde se znovu objeví… Foto FB Jiří Čunek

Desítky politiků, ministrů, hejtmanů nebo senátorů, končí v propadlišti dějin a na jejich jména si už ani nevzpomenete. S Jiřím Čunkem je to jinak.

Už jako starosta Vsetína se proslavil široce kritizovaným řešením problémů soužití s místní romskou komunitou, jejíž příslušníky vystěhoval do kontejnerových domů za městem i do odlehlých obcí daleko od Vsetína. Sklidil tím kritiku od zastánců lidských práv, ale zároveň získal spoustu politických bodů u svých voličů.

Další aféra přišla poté, co jej jeho bývalá asistentka vinila z přijetí úplatku v souvislosti s privatizací městských bytů. Na druhou stranu vzorově se Jiří Čunek zachoval v době, kdy mnohá města a obce svou vodárenskou infrastrukturu za podivných podmínek pronajímala nadnárodním koncernům. Tomu na Vsetínsku zabránil.

Starostou valašského Vsetína byl Jiří Čunek od roku 1998 do roku 2007 a pak mezi lety 2014 a 2017. Díky svým ostrým loktům a popularitě se v roce 2006 ocitl také ve funkci senátora a předsedy KDU-ČSL. V roce 2007 a pak na přelomu let 2008 a 2009 byl také místopředsedou vlády a ministrem pro místní rozvoj. V roce 2009 opustil post předsedy lidovců, senátorem za Vsetínsko je ale dodnes.

Čunek pohledem zblízka

Jaký vlastně Jiří Čunek je? Dovede být tvrdý a neváhá se obklopit lidmi, kteří jsou mu loajální. Spousta lidí se jej bojí, jiní jej obdivují, dokázal si udělat i mnohé nepřátele.

Na druhou stranu má mnohé pozitivní vlastnosti, jaké bychom od politika očekávali. Je mimořádně pracovitý. Je bezesporu silná osobnost, která má odvahu rozhodovat a nést za svá rozhodnutí důsledky.

V případě neúspěchu se nevymlouvá, že za to může ten či onen, jako to vidíme u jiných. Umí snášet kritiku a dlouho s vámi diskutuje a přesvědčuje vás, pokud máte jiný názor.

V době, kdy vystěhoval romskou komunitu z centra Vsetína, a později v kontextu senátních voleb, jsem toho o něm napsal opravdu mnoho nelichotivého. Přesto se nikdy neurazil a nedělal mi nepříjemné podrazy, jako mnozí jiní, s nimiž jsem se v politice potkal. Bral to zkrátka jako součást údělu politika. V tom si časem získal můj respekt.

Jeho druhá, méně lichotivá stránka, tu ovšem stále zůstává. S věcmi se zkrátka nepárá. Má sklony k populismu, které se projevily hlavně v době vsetínského starostování. A také k autoritářskému rozhodování, při kterém někdy bruslí na hraně pravidel.

V okresním městě se tohle asi aplikovat dá, ale na krajské úrovni už méně. Právě proto se Jiří Čunek nyní musel rozloučit s hejtmanským postem.

Zlomilo se to při jednání zastupitelstva Zlínského kraje v prosinci 2019, kdy hejtman neočekávaně zařadil jako bod programu ožehavé téma nové zlínské nemocnice poté, co pro ni získal zákulisním vyjednáváním několik hlasů z řad opozice. Navzdory odporu koaličních partnerů z hnutí ANO tak projekt při hlasování prošel.

Námitky, že takto nelze rozhodovat o největší investici kraje v hodnotě nejméně osm miliard korun, lze považovat za oprávněné, přestože hejtman argumentoval tím, že s daným projektem již zastupitelé byly důkladně seznámeni při předchozích jednáních.

Nepříliš férový, vychytralý tah se ovšem Jiřímu Čunkovi nevyplatil. Právě tehdy se totiž debaty o budoucnosti zlínské nemocnice výrazně zradikalizovaly. A najednou bylo také jasné, že krajská koalice složená kromě lidovců z hnutí ANO, STAN a ODS de facto skončila.

Vedení kraje zahibernovalo a všichni už jen čekali, jak dopadnou říjnové volby. Následná epidemie COVID hibernaci ještě prohloubila, ale zároveň tak trochu konflikt zamaskovala. Už od začátku roku 2020 bylo ale jasné, jaké bude hlavní téma předvolební kampaně.

Nemocnice, nemocnice a zase nemocnice…

Je až k nevíře, jak jedno jediné téma zabralo veškerou předvolební diskuzi. Jako by tématem nové krajské nemocnice byli všichni úplně posedlí.

Copak Zlínský kraj neměl a nemá jiné problémy? Veškeré ostatní ideologické, názorové a principiální rozdíly padly a už před volbami bylo jasné, že jinde nesmiřitelní rivalové si padnou do náruče. ANO, Piráti, ODS i ČSSD — s jedinou motivací: zničit Čunka.

Lidovcům zůstal jediný spojenec, hnutí STAN. Podpora výstavby nové nemocnice se pro obě tato uskupení stala stigmatem, které je předem diskvalifikovalo z jednání s ostatními.

Kdo z toho těžil nejvíc? Pochopitelně hnutí ANO. Přestože získalo jen o čtyři desetiny procenta víc hlasů než lidovci a má stejný počet mandátů v zastupitelstvu, v důsledku specifické situace je pro ODS i Piráty méně toxickou institucí než KDU-ČSL, a dokonce i STAN.

Výsledek a počínání Pirátů ve Zlínském kraji ještě stojí za zmínku. Protože právě oni byli i zde skokany krajských voleb, a stali se tak v povolebních jednáních rozhodujícím jazýčkem na vahách. V roce 2016 získali v koalici se Stranou zelených jen 2,5 procenta, nyní sami přes 13 procent.

Ačkoliv Piráti krátce po volbách naznačili, že jsou ochotni jednat i s lidovci, kladli si podmínky. Požadovali opětovné otevření tématu nemocnice, což je pochopitelné. Měli ovšem ještě jeden zásadní požadavek, který je už pochopitelný méně. Jiřího Čunka odmítali nejen ve vedení kraje, ale chtěli po něm dokonce složení zastupitelského mandátu — a to i kdyby poslal projekt krajské nemocnice k ledu.

To už je opravdu absurdní požadavek. Právě Jiří Čunek totiž získal absolutně nejvíc preferenčních hlasů ze všech kandidátů. Jak by složení mandátu vysvětloval voličům, kteří mu dali důvěru?

Volit a být zvolen patří v demokratické společnosti k základním lidským právům. Pokud někdo jinému vyčítá porušování demokratických principů, měl by je sám respektovat.

Pirátský postup budí dojem, že spíš než o principy tu jde zřejmě o strach, že by je Jiří Čunek svými zkušenostmi, obratností, silou osobnosti převálcoval. Je totiž zcela bez diskuze, že co zvládnutí politiky jako řemesla všechny soky v kraji výrazně převyšuje. A přestože zůstane „jen“ v opozici, nebude to s ním mít nová koalice vůbec lehké.

Skoro si troufám říct, že možná ještě horší, než kdyby lidovce připustili k podílu na moci. Jiří Čunek totiž nejenže dovede jít umanutě — a skoro přes mrtvoly — za svým cílem. Má zároveň hroší kůži a umí být tvrdě racionální pragmatik.

Teď se stáhne a bude vyčkávat na novou příležitost. Je totiž mistrem úspěšných politických comebacků. Popravdě jsem hodně zvědavý, zda a kde se opět objeví. Myslím, že je to jen otázkou času…

Autor je novinář a publicista. Je zastupitelem města Zlína za hnutí STAN.

#BečvaNevyšumí

Téma otravy řeky Bečvy, jedné z největších ekologických katastrof v českých dějinách, při níž zahynulo na osmdesát tisíc ryb, je jednou z nejdůležitějších investigací Deníku Referendum. Reportéři Jakub Patočka a Zuzana Vlasatá případ sledují od počátku a přinesli v něm řadu nových zjištění. Nyní pokrývají soudní proces se svévolně obviněnou firmou Energoaqua a zpracovávají poznatky, které během něj vycházejí najevo. Podpořte naši další práci!

Diskuse