Most plánuje zbořit další panelový dům na sociálně vyloučeném sídlišti Chanov. Nadále očekává, že se část převážně romských obyvatel čtvrti přesune do takzvaného modulového bydlení. Pro to se před časem vžilo hanlivé označení „čunkodomky“ podle projektu Jiřího Čunka (KDU-ČSL), jenž svého času sestěhoval vsetínské Romy do plechových kontejnerů na místě bývalé skládky. Záměr podle expertů pouze prohloubí segregaci. Mostu kvůli tomu vypověděla spolupráci Agentura pro sociální začleňování.

Město se nyní chystá zbourat jednu ze zbývajících devíti chanovských budov, konkrétně prázdný panelový blok tři. Demolici měl původně financovat stát, nakonec ale odmítl udělit patřičnou dotaci. Náměstek mosteckého primátora Jana Paparegy, Marek Hrvol (oba ProMOST), proto oznámil, že si město paneláky zbourá za vlastní peníze. Akce má vyjít na dva miliony korun oproti původně odhadovaným devíti.

Bourat se má na podzim, přičemž po bloku tři zůstane prázdná parcela. Demolici provází dlouhodobý záměr sestěhovat obyvatele dvaceti chanovských bytů do kontejnerových domů. K těm město již nechalo připravit základ projektové dokumentace a na podzim představí vizuální návrh. Výstavba má Most přijít na dvaadvacet milionů korun.

Proti kontejnerům protestovali místní Piráti i Zelení, stejně jako sami obyvatelé vyloučené čtvrti. Podle kritiků se Most chystá vytvořit ghetto v ghettu: blok plechových bud segregujících chanovské Romy, již nyní oddělené od zbytku města čtyřproudou silnicí. Místní původně navrhovali, že si poškozené domy raději sami opraví. Město jejich záměry ale odmítlo.

Obyvatelé Chanova se obávají, že podobně jako ve Vsetíně budou kontejnery jen stěží obyvatelné. „Vím, jak kontejnery vypadají, používali jsme je na stavbách. Izolace není taková, jakou nám slibují. V létě se upečeme a v zimě se nedoplatíme za energie,“ podotkl na loňském jednání zastupitelstva mluvčí chanovské komunitní skupiny Jan Chromý. Plechová konstrukce dále takřka neizoluje zvuk, současně je náchylná ke srážení vlhkosti.

Mostečtí politici z ANO a ProMOST výtky odmítají. Opakovaně zdůraznili, že modulové bydlení může představovat kvalitní alternativu běžného bytu. Zastupitel Jan Schiller (ANO) vloni doslova řekl, že se moduly líbí „i normálním lidem“ a apeloval na média, aby chanovské plány nevykreslovala jako snahu o segregaci. Podle Schillera není na místě ani označovat modulové bydlení za kontejnery, neboť slovo nese negativní konotace.

Na přesnou podobu modulů a s ní zřejmě i na reakci místních se ovšem teprve čeká. „Počítáme samozřejmě s tím, že obyvatelům sídliště Chanov představíme konkrétní záměry — tak, aby se nebáli,“ odpověděla Deníku Referendum tisková mluvčí primátorské kanceláře Klára Vydrová na dotaz, zda město rozpory vyřešilo, případně zda má zpětnou vazbu od občanů, kterých se plán týká.

Agentura pro sociální začleňování navrhovala dlouhodobé řešení, později na protest odešla

Proti záměru na výstavbu modulového bydlení se svého času vymezila i Agentura pro sociální začleňování, podle níž Most pouze posílí již tak extrémní segregaci. Organizace ale byla skeptická i k možnosti svépomocné opravy zdevastovaných panelových domů. Uvítala sice aktivitu místních, je ovšem toho názoru, že v širším měřítku rekonstrukce nestačí.

„Za ideální řešení považujeme postupný útlum sídliště, který bude realizován v dlouhodobém horizontu a se zohledněním potřeb místních obyvatel. Obyvatelům by se následně mělo poskytnout dlouhodobé nájemní bydlení v bytech standardní kvality v nesegregované lokalitě,“ uvedl před časem ředitel Agentury David Beňák.

Monitorovací výbor organizace, jež rozhoduje o spolupráci s obcemi, se v březnu rozhodl kvůli kontejnerovým plánům vypovědět Mostu dlouhodobou spolupráci. Na otázku, jak město agenturní návrhy na pozvolný útlum sídliště a desegregaci místních vnímá, kancelář primátora vůbec neodpověděla. Mluvčí Vydrová Deníku Referendum namísto toho sdělila, že nedávný spor prý vyvolala Agentura.

„Město v jednáních nastavovalo partnerský přístup a bylo připraveno o záměru komunikovat. Ale Agentura ne vždy dodržela dohodnuté body. Na začátku přislíbili architektonický záměr, který nedodali. Následující jednání měla ze strany Agentury ultimativní charakter, kde se rozhodně nedalo hovořit o vyjednávání a hledání společného řešení,“ napsala mluvčí Mostu. Výtky organizace podle ní svědčily o „slabé místní znalosti“ Chanova.

Agentura mohla městu zprostředkovat až 133 milionů korun z evropských operačních fondů. Ty podle předběžných informací šly využít i na řešení chanovské situace. Tím, že organizace vypověděla spolupráci, město o část možností přišlo.

Padly tím i projekty místních občanských organizací, jež se zrovna nacházely v posuzovacím procesu. „Jedním z nich byl i projekt zaměřený na inkluzivní vzdělávání, do kterého byly zapojeny všechny školy města,“ sdělila Deníku Referendum mostecká tisková mluvčí Klára Vydrová. Podle ní Agentura ohledně vypovězení spolupráce nekomunikovala, přestože věděla o možných důsledcích.

Ředitel Beňák ale již dříve uvedl, že Most může zkusit sehnat peníze jinde. Portálu Romea.cz sdělil, že spolu s vedením Agentury chtěl vyjednat řešení, jež by chystaným vzdělávacím projektům umožnilo řádně proběhnout. Monitorovací výbor organizace ovšem trval na tom, že se spolupráce s Mostem ukončí.

Ghetta jsou všude, řešení v nedohlednu

Mostecký Chanov je součástí mnohem širších sociálních problémů města Most. Ve městě je vyloučených lokalit více — a to i v rámci širšího centra, kde stojí dlouhodobě problematické panelové domy označované za lokalitu Dobnerovka. Radnice vyhlásila takřka všude zónu bez doplatku na bydlení a chystá i další sociálně-represivní kroky.

Most chce majitele bytů motivovat k ukončování smluv s takzvaně problémovými nájemníky, přimět sociálně slabé automaticky platit ze sociálních dávek případné dluhy na bydlení a zavést systém neodmítnutelné práce. Pokud lidé na dávkách odmítnou městem nabízenou pracovní pozici, úřad práce je na půl roku vyřadí z evidence, což se může teoreticky opakovat donekonečna. Vedení města si od opatření otevřeně slibuje, že tím „problémové lidi“ vytlačí pryč.

Nejen v Mostě se hovoří o údajném dávkovém turismu. Podle teorie lidé přicházejí až ze Slovenska kvůli sociálním dávkám. Agentura to ale ná základě nedávné analýzy označila za mýtus.

Dlouhodobé problémy podle odborníků vyvolává spíše míra zadlužení v důsledku špatné regulace predátorských mikroúvěrů a na ně navázaného byznysu s exekucemi, stejně jako dřívější zmatečná privatizace bytů. Ředitel Institutu pro sociální inkluzi Martin Šimáček popsal Most v odborném časopisu Fórum sociální politiky jako „laboratoř přešlapů v sociálním začleňování“.

Obdobná situace ale panuje i na dalších místech Ústeckého kraje. V řadě obcí vznikly zóny bez doplatku na bydlení, současně zde roste nevraživost politiků vůči organizacím pro sociální začleňování. Agentura se tak nerozešla pouze s Mostem: kvůli mosteckým desegregačním plánům jí vloni na podzim vypovědělo memorandum o spolupráci zastupitelstvo celého kraje. A ještě dříve se obdobně zachovalo i Ústí nad Labem.

Čundodomky: vše začalo stěhováním, město se o něj stále soudí

Proces, jež přinesl výstavbu původních „čunkodomků“, provází ve Vsetíně mnohaletá soudní pře. Lidé totiž skončili v kontejnerových bytech až poté, co město pod Čunkovým vedením roku 2006 vystěhovalo převážně romské nájemníky z rozlehlého pavlačového domu v centru. Asi padesát z nich zamířilo mimo region, kupříkladu na Olomoucko.

Někdejší nájemníci tvrdí, že je Vsetín vystěhoval pomocí manipulací a nátlaku, a požadují veřejnou omluvu i odškodné v celkové výši 5,2 milionu korun. Město obvinění odmítá. Čunek si dokonce dlouhodobě stěžuje na údajný nevděk nájemníků, jimž prý Vsetín pomohl, i když si to nezasloužili.

Právní spor se táhne již dvanáct let. Krajský soud žalobu vznesenou někdejšími obyvateli pavlačového domu opakovaně odmítl, nadřízený Vrchní soud mu ale kauzu vždy vrátil v odvolacím řízení. Napočtvrté krajská soudkyně vyzvala obě strany k mimosoudnímu vypořádání. Vsetínským zastupitelstvem možnost kompromisního řešení ale neprošla.

Nyní se blíží další dílčí zvrat. Krajský soud v Ostravě podle předběžných informací přiznal vystěhovaným odškodné od pěti do třiceti tisíc korun, odmítl ale, že by se město mělo veřejně omlouvat. Vsetínský starosta Jiří Růžička (KDU-ČSL), který radnici převzal po Čunkovi, naznačil, že pokud bude odškodné v součtu s právními náklady příliš vysoké, město se odvolá a pře poběží dál.