Výbor pro „nepřizpůsobivé“ v Mostě
Martin ŠimáčekMěsto Most vede svou sociální politiku způsobem, který může situaci jedině zhoršit — k eskalaci konfliktů a prohlubování problémů namísto jejich řešení.
Zastupitelstvo města Most minulý týden ustavilo Výbor pro mapování a eliminaci negativních sociálních jevů. Zatím nevíme, jak bude výbor fungovat, vše ale nasvědčuje tomu, že jde o jeden z nejhorších nápadů samospráv, jakým způsobem neřešit sociální vyloučení a problémy v soužití ve městě.
Most patří mezi top 10 měst zasažených sociálním vyloučením. Nejde ale jen o mediálně známý Chanov, ale o celou řadou dalších lokalit — činžovních domů, nebo i celých bloků v centrálním městě. Přitom hranice mezi takzvanými vyloučenými lokalitami a okolím jsou v Mostě rozmazané, i když minimálně o šesti místech jde bez pochyb napsat, že v nich žijí vysoké počty sociálně vyloučených lidí. Jde nejméně o šest lokalit a patnáct tisíc lidí.
Hluboko do kapsy má v Mostě hodně lidí, nejen z vyloučených lokalit. Z počtu asi sedmapadesáti tisíc obyvatel starších patnácti let je v exekuci neuvěřitelných dvanáct tisíc občanů. Jednu nebo více exekucí má ve městě každý pátý občan! To je více než dvojnásobek v porovnáním s průměrem v celé České republice.
Velmi specifická je v Mostě situace v bydlení. Stavební bytové družstvo Krušnohor se skrze politické uskupení Mostečané Mostu, které je s ním úzce personálně i majetkově propojeno, dostalo ke správě většiny bytů ve městě, a to především účelovou a netransparentní privatizací, kterou na radnici provedlo. Ekonomická a politická moc jsou zde pevně propojeny, úzká skupina lidí ovládá trh s bydlením a de facto tak rozhoduje nejen o bytové politice města, ale i o všem, co s ní souvisí, včetně sociální politiky.