Problém vyhlašování bezdoplatkových zón na různých místech České republiky roste. Podle informací z konce minulého roku existují oblasti, kde se nevyplácí doplatek na bydlení, ve více než dvaceti obcích. Dalších sedmdesát jejich vyhlášení zvažuje. Martin Šimáček z Institutu pro sociální inkluzi varuje, že téma populisticky zneužívají někteří politici v rámci kampaně před komunálními volbami.

„Bezdoplatkové zóny fungují jako absolutní nástroj represe. Populističtí politici po nich volají a ukazují tak voličům, že jsou razantní. V některých městech, třeba v Mostě, je to až absurdní. Tam se koalice s opozicí předhání v tom, kdo přijde s tvrdší politikou,“ řekl Šimáček Deníku Referendum s tím, že řada měst své zákonné možnosti zneužívá.

„Funguje tu i jistý kaskádový efekt, před kterým jsme varovali. Když jedna obec zavede bezdoplatkovou zónu, vedlejší to tím spíše udělá také, aby zabránila přesunu obyvatel z první obce na své území,“ doplnil Šimáčkova slova pro Deník Referendum Matěj Hon z Platformy pro sociální bydlení.

Podle Šimáčka nicméně existuje i adekvátní využití omezení doplatku na bydlení. „Když už se město rozhodne, že opatření využije, mělo by to být na velmi malém území, či dokonce na konkrétní dům ve městě, na jehož majitele — obchodníka s chudobou — potřebuje páku,“ soudí Šimáček a jako příklad uvádí bezdoplatkovou zónu v Děčíně.

Hon dodal, že záměru bojovat s obchodníky s chudobou rozumí, ale podle jeho názoru pro něj v dnešní situaci nejsou vhodné podmínky. „Ve stávajícím správním řádu již existují patřičné nástroje, ale probíhá tu malá koordinace jednotlivých státních složek a obcí,“ vysvětlil Hon.

Udělat z města pevnost

Bezdoplatkovou zónou se rozumí lokalita, kterou místní samospráva skrze opatření obecné povahy prohlásila za oblast se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů, v níž noví obyvatelé nemají nadále nárok na výplatu doplatku na bydlení, byť splňují obecná kritéria pro jeho přiznání.

Podobné oblasti lze v České republice nalézt například v Mostě, Karviné či Slaném. Některá zastupitelstva se dále snaží prohlásit za bezdoplatkovou zónu celé město a tímto opatřením ze svého území vytlačit sociálně slabé, kteří jsou právě na doplatku na bydlení závislí.

Na konci minulého roku se za ghetto prohlásilo celé Kladno, za což si vysloužilo kritiku jak zákonodárců, tak i odborníků na sociální začleňování. O prohlášení celého města za bezdoplatkovou zónu dlouhodobě uvažují i v Ústí nad Labem, jež se neúspěšně potýká s obchodem s chudobou a segregací.

„Když budeme muset, uděláme z města pevnost. Ústí už nemůže být cílem sociální turistiky a nemůžeme dovolit, aby ho spekulanti dál vybydlovali. Proto do toho půjdeme a doplatky na bydlení se nebudou vyplácet v celém městě,“ řekl náměstek primátorky Jiří Madar (UFO) Ústeckému deníku.

„V celých městech by se bezdoplatkové zóny v žádném případě vyhlašovat neměly,“ odmítl záměr ústeckých politiků Šimáček, který za řešení problémů souvisejících s obchodem s chudobou naopak považuje rozvoj sociálního bydlení a systematickou sociální práci s podporou městských zastupitelstev.

Stejného názoru je i  Hon. „Bezdoplatkové zóny budou v blížících se komunálních volbách určitě téma, i když v tuhle chvíli těžko říci, jak moc. Souvisí to i s tím, jak podrážděně v posledních letech reaguje česká společnost na sociální problémy, lidi na okraji nebo třeba uprchlíky,“ dodal.

O bezdoplatkové zóny se bude bojovat u Ústavního soudu

Omezit výplatu doplatku na bydlení umožnila loňská novela zákona o pomoci v hmotné nouzi, respektive pozměňovací návrh poslance Vladislava Vilímce (ODS), který s výjimkou ČSSD podpořily všechny politické strany, jež byly v minulém volebním období zastoupeny v Poslanecké sněmovně.

Zákonnou úpravu, která umožňuje vyhlašování bezdoplatkových oblastí, na konci minulého roku u Ústavního soudu napadla skupina senátorů v čele s Renatou Chmelovou (KDU-ČSL), Jiřím Dienstbierem (ČSSD) a Václavem Láskou (Senátor 21).

„Na pomoc v hmotné nouzi je nárok garantovaný Listinou základních práv a svobod. Není přijatelné, aby v Berouně občan nárok měl a na Kladně se člověk ve stejné situaci k pomoci nedostal,“ uvedl kladenský senátor Dienstbier.

Vůči ústavní stížnosti se naopak vymezila řada měst, jež oblasti se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů vyhlásila, případně je vyhlásit zvažuje. Zástupci patnácti místních samospráv na konci května podepsali takzvané Kladenské memorandum, jímž se přihlásili ke společné obraně bezdoplatkových zón u Ústavního soudu. Mezi podepsaná města mimo Kladna dále patří například Ústí nad Labem, Cheb, Most, Slaný, Bílina a Ostrava-Vítkovice.